kahAn jainashAstramALA ]
iShTopadesh
[ 123
bhAvArtha : — sva – paranA bhedavignAnanA abhyAsanA baLe ja AtmAne svAtmAnubhavanun
vedan thAy chhe, tyAre te lokone ranjan kare tevA mantra – tantranA prayoganI vAtothI dUr rahevA
mATe tathA loko potAnA svArthanI khAtar lAbhAlAbhanA prashno pUchhI tene AtmadhyAnamAn khalel
na kare, te mATe te AdarapUrvak nirjan sthAnamAn rahevA ichchhe chhe.
bhojanAdinI paratantratAne lIdhe tene nirjan sthAn chhoDI AhArArthe shrAvakonI vastImAn
javun paDe, to kAryavashAt alpa vachanAlAp paN kare chhe, parantu AhAr laI potAnA sthAne
AvI jyAre te svarUp – chintanamAn lIn thaI jAy chhe, tyAre te vachanAlAp sambandhI sarva bhUlI
jAy chhe. koI pUchhe topaN te kAI uttar ApatA nathI.
tathA —
dekhe paN nahIn dekhatA, bole chhatAn abol,
chAle chhatAn na chAlatA, tattvasthit aDol. 41
anvayArtha : — [स्थिरीकृतात्मतत्त्वस्तु ] jeNe AtmatattvanA viShayamAn sthiratA prApta
karI chhe te [ तु ब्रवन् अपि न ब्रुते ] bolato hovA chhatAn bolato nathI, [गच्छन् अपि न गच्छति ]
chAlato hovA chhatAn chAlato nathI ane [पश्यन् अपि न पश्यति ] dekhato hovA chhatAn dekhato
nathI.
TIkA : — jeNe AtmatattvanA viShayamAn sthiratA prApta karI – arthAt jeNe
AtmasvarUpane draDh pratItino viShay banAvyo chhe, tevo yogI sanskAravash yA bIjAnA
तथा —
ब्रुवन्नपि हि न ब्रूते गच्छन्नपि न गच्छति ।
स्थिरीकृतात्मतत्त्वस्तु पश्यन्नपि न पश्यति ।।४१।।
टीका — स्थिरीकृतात्मतत्त्वो दृढप्रतीतिगोचरीकृतस्वस्वरूपो योगी संस्कारवशात्परोपरोधेन
देखत भी नहिं देखते, बोलत बोलत नाहिं ।
दृढ़ प्रतीत आतममयी, चालत चालत नाहिं ।।४१।।
अर्थ — जिसने आत्म-स्वरूपके विषयमें स्थिरता प्राप्त कर ली है, ऐसा योगी बोलते
हुए भी नहीं बोलता, चलते हुए भी नहीं चलता, और देखते हुए भी नहीं देखता है ।
विशदार्थ — जिसने अपनेको दृढ़ प्रतीतिका विषय बना लिया है, ऐसा योगी