124 ]
iShTopadesh
[ bhagavAnashrIkundakund-
uparodhathI (anurodhathI) bolato hovA chhatAn arthAt dharmAdikanun vyAkhyAn karato hovA chhatAn
na te yog sahit chhe (yogamAn sthit chhe – evo अपि shabdano artha chhe). paN te bolato
ja nathI – bhAShaN karato ja nathI. kAraN ke tene (yogIne) bolavA taraph abhimukhapaNAno
abhAv chhe.
‘समाधितन्त्र’ — shlok 50mAn kahyun chhe ke —
(antarAtmA) AtmagnAnathI bhinna anya kAryane potAnI buddhimAn chirakAl tak
(lAmbA samay sudhI) dhAraN kare nahi. jo prayojanavashAt te vachan – kAyathI kaI paN karavAno
vikalpa kare to te atatpar thaI kare.’’
tathA (yogI) bhojan mATe jato hovA chhatAn jato nathI ane siddha pratimAdikane
dekhato hovA chhatAn dekhato ja nathI, e ja eno artha chhe.
bhAvArtha : — je yogIe AtmasvarUpane potAnI draDh pratItino viShay banAvyo chhe
arthAt AtmasvarUpanA viShayamAn sthiratA prApta karI chhe, tene sanskAravash yA bIjAnA
ब्रुवन्नपि धर्मादिकं भाषमाणोऽपि (न केवलं योगेन तिष्ठति ह्यपि शब्दार्थः) । न ब्रूते हि न
भाषत एव । तत्राभिमुख्याभावात् ।
उक्तं च [समाधितंत्रे ] —
‘‘आत्मज्ञानात्परं कार्यं न बुद्धौ धारयेच्चिरम् ।
कुर्यादर्थवशात्किञ्चिद्वाक्कायाभ्यामतत्परः’’ ।।५०।।
तथा भोजनार्थं व्रजन्नपि न व्रजत्यपि । तथा सिद्धप्रतिमादिकमवलोकयन्नपि
नावलोकयत्येवतुरेवार्थः ।
संस्कारोंके वशसे या दूसरोंके संकोचसे धर्मादिकका व्याख्यान करते हुए भी नहीं बोल रहा
है, ऐसा समझना चाहिए, क्योंकि उनको बोलनेकी ओर झुकाव या ख्याल नहीं होता । जैसा
कि कहा है — ‘‘आत्मज्ञानात्परं कार्यं०’’
‘‘आत्म-ज्ञानके सिवा दूसरे कार्यको अपने प्रयोगमें चिरकाल-तक ज्यादा-देर तक
न ठहरने देवे । किसी प्रयोजनके वश यदि कुछ करना पड़े, तो उसे अतत्पर होकर-
अनासक्त होकर वाणी व शरीरके द्वारा करे । इसी प्रकार भोजनके लिए जाते हुए भी
नहीं जा रहा है, तथा सिद्ध प्रतिमादिकोंको देखते हुए भी नहीं देख रहा है, यही समझना
चाहिए । फि र — ।।४१।।