kahAn jainashAstramALA ]
iShTopadesh
[ 131
TIkA : — par eTale dehAdik padArtha par ja chhe, kAraN ke tene koI rIte paN
potAno karavo ashakya chhe. em chhe tethI teno AtmAmAn Arop karavAthI (tene AtmA
mAnavAthI) dukh ja thAy chhe, kAraN ke dukhanA kAraNonI pravRutti tenA dvArA (AropaN
dvArA) thAy chhe tathA AtmA AtmA ja chhe, kAraN ke te kadI paN dehAdirUp thato nathI.
(dehAdirUp grahaN karato nathI). em chhe tethI tenAthI sukh thAy chhe, kAraN ke dukhanA
kAraNono te aviShay chhe. em chhe tethI tIrthankarAdi mahApuruShoe, tenA kAraNe arthAt
AtmArthe udyam karyo – arthAt shAstra vihit taponA anuShThAnamAn (AcharaNamAn) abhiyogI
(kRut prayatna) banyA.
bhAvArtha : — sharIr, strI, putra, mitrAdi AtmAthI bhinna par padArtho chhe. teo kadI
AtmArUp thatAn nathI chhatAn agnAnI temAn Atmabuddhi karI temanA sanyog – viyogamAn sukh –
dukhanI kalpanA karI dukhI thAy chhe. ‘‘संयोगानां वियोगो हि भविता हि नियोगतः’’ । sanyogI
padArthono niyamathI viyog thAy chhe; tethI sanyogI sharIrAdi par padArtho taraphano anurAg
dukhanun kAraN chhe.
AtmA AtmA ja chhe. te kadI dehAdirUp thato nathI, tethI te dukhanun kAraN nathI
paN sukharUp chhe. mATe tIrthankarAdi mahApuruShoe, AtmasvarUpamAn sthir thavA mATe nishchay tap
dvArA udyam karyo chhe. 45.
टीका — परो देहादिरर्थः पर एव कथंचिदपि तस्यात्मीकर्त्तुमशक्यत्वात् । यतश्चैवं
ततस्तस्मादात्मन्यारोप्यमाणाद्दुःखमेव स्यात्तद्द्वारत्वाद् दुःखनिमित्तानां प्रवृत्तेः । तथा आत्मा
आत्मैव स्यात् । तस्य कदाचिदपि देहादिरूपत्वानुपादानात् । यतश्चैवं ततस्तस्मात्सुखं
स्याद्दुःखनिमित्तानां तस्याविषयत्वात् । यतश्चैवं, अतएव महात्मानस्तीर्थंकरादयस्तस्मिन्निमित्त-
मात्मार्थं कृतोद्यमा विहिततपोनुष्ठानाभियोगाः संजाताः ।
विशदार्थ — पर देहादिक अर्थ, पर ही है । किसी तरहसे भी उन्हें आत्मा या
आत्माके सदृश नहीं बनाया जा सकता । जब कि ऐसा है तब उनसे (आत्मा या आत्माके
मान लेनेसे) दुःख ही होगा। कारण कि दुःखोंके कारणोंकी प्रवृत्ति उन्हींके द्वारा हुआ करती
है, तथा आत्मा अपना ही है, वह कभी देहादिकरूप नहीं बन सकता । जब कि ऐसा है,
तब उससे सुख ही होगा । कारण कि दुःखके कारणोंको वह अपनाता ही नहीं है । इसी
लिए तीर्थंकर आदिक बड़े – बड़े पुरुषोंने आत्माके स्वरूपमें स्थिर होनेके लिए अनेक प्रकारके
तपोंके अनुष्ठान करनेमें निद्रा – आलस्यादि रहित अप्रमत्त हो उद्यम किया है ।।४५।।