सुवर्णाविर्भावयोग्यपाषाणस्य । केन, योग्यानां सुवर्णपरिणामकरणोचितानां उपादानानां कारणानां
योगेन मेलापकेन संपत्त्या यथा । एवमात्मनोऽपि पुरुषस्यापि न केवलं दृषदः इत्यपि शब्दार्थः ।
मता कथिता । कासौ ? आत्मता – आत्मनो जीवस्य भावो निर्मलनिश्चलचैतन्यम् । कस्यां सत्यां ?
द्रव्यादिस्वादिसंपत्तौ । द्रव्यमन्वयिभावः आदिर्येषां क्षेत्रकालभावानां ते च ते स्वादयश्च सुशब्दः
स्वशब्दो वा आदिर्येषां ते स्वादयो द्रव्यादयश्च स्वादयश्च । इच्छातो विशेषणविशेष्यभावः इति
समासः । सुद्रव्यं सुक्षेत्रं सुकालः सुभाव इत्यर्थः । सुशब्दः प्रशंसार्थः प्राशस्त्यं चात्र प्रकृत-
pAShANane. shA vaDe? jem yogya eTale suvarNanA pariNAm karavAne uchit upAdAn kAraNonA
yogathI eTale melApathI – sampattithI (suvarNatAno AvirbhAv mAne chhe) tem AtmAne paN
eTale puruShane paN [kevaL pAShANane nahi, puruShane paN – em अपि shabdano artha chhe.]
mAnavAmAn Ave chhe – kahevAmAn Ave chhe. shun te (mAnavAmAn Ave chhe)? AtmatA – AtmAno –
jIvano bhAv – nirmaL nishchal chaitanyabhAv. shun hotAn? dravyAdi svAdinI sampatti hotAn; dravya –
anvayibhAv, Adi — je kShetra-kAl-bhAv chhe tenI AdimAn – dravya chhe te (dravyAdi) tathA
svAdi eTale sushabda athavA svashabda jemanI AdimAn te suAdi dravyAdi vA svAdi
dravyAdi – ichchhAnusAr visheShaN-visheShyabhAvarUp samAs – subhAv evo artha chhe. sushabda
prashansAnA arthamAn chhe. prakRut (mukhya) kAryanun upayogIpaNun te prashasyapaNun chhe. dravyAdi-svAdinI
eTale sva-dravya-kShetra-kAl-bhAvanI sampatti eTale sampUrNatA – te hotAn (AtmAne nirmaL
chaitanyasvarUp AtmAnI prApti thAy chhe.)
bhAvArtha : – anAdi kALathI suvarNa pAShANamAn shaktirUpe suvarNa vidyamAn chhe. tene jem
svadravya-kShetra-kAl-bhAvarUp yogya upAdAn kAraNano (kAryotpAdananA samartha kAraNano) yog
banatAn te suvarNa vyaktirUpe pragaT thAy chhe, tem A AtmAmAn paN shuddha nishchayanayathI
kevaLagnAn darshanAdi svabhAvavALo paramAtmA shaktirUpe rahelo chhe. tene svadravyAdirUp kAraNano
yog banatAn, te vyaktirUpe svayam paramAtmA bane chhe — arthAt A AtmA nij
ही सुद्रव्य सुक्षेत्र आदि रूप सामग्रीके मिलने पर जीव भी चैतन्यस्वरूप आत्मा हो जाता है ।
विशदार्थ — योग्य (कार्योत्पादनसमर्थ) उपादान कारणके मिलनेसे
पाषाणविशेष – जिसमें सुवर्णरूप परिणमने (होने)की योग्यता पाई जाती है वह जैसे स्वर्ण
बन जाता है, वैसे ही अच्छे (प्रकृत कार्यके लिए उपयोगी) द्रव्य, क्षेत्र, काल, भावोंकी
सम्पूर्णता होने पर जीव (संसारी आत्मा) निश्चल चैतन्यस्वरूप हो जाता है । दूसरे शब्दोंमें,
संसारी प्राणी जीवात्मासे परमात्मा बन जाता है ।
kahAn jainashAstramALA ]
iShTopadesh
[ 5