तेषामानर्थक्यं निष्फलत्वं स्यादभिप्रेतायाः स्वात्मोपलब्धेः सुद्रव्यादिसम्पत्त्यपेक्षत्वादित्यर्थः ।
अत्राचार्यो निषेधमाह — तन्नेति । वत्स ! यत्त्वया शंकितं व्रतादीनामानर्थक्यं तन्न भवति ।
तेषामपूर्वाशुभकर्मनिरोधेनोपार्जिताशुभकर्मैकदेशक्षपणेन च सफलत्वात्तद्विषयरागलक्षणशुभोपयोग-
जनितपुण्यस्य च स्वर्गादिपदप्राप्तिनिमित्तत्वादेव । एतदेव च व्यक्तीकर्त्तुं वक्ति —
jashe, to ahinsAdi vratonun tathA samiti Adinun anuShThAn nirarthak thaI jashe.)
ahIn, AchArya teno niShedh karI kahe chhe ke —
‘‘he vatsa! tem nathI. ten je vratAdinI niShphaLatA viShe shankA karI chhe te ThIk nathI,
kAraN ke navAn ashubh karmonA nirodhathI ane upArjit ashubh karmonA ekadesh kShapaNathI
teo saphaL chhe, eTalun ja nahi paN te viShay sambandhI (vrat sambandhI) anurAgarUp
shubhopayogathI utpanna puNya, svargAdi padanI prAptimAn nimitta hovAthI temanI (vratAdinI)
saphaLatA chhe. Ane ja (A vAtane ja) spaShTa karavA AchArya kahe chhe —
[sudravyAdinA yogathI dharmIne jeTalA anshe shuddhi pragaTe teTalA anshe to navAn karmono
nirodh thAy chhe, paN ashubhabhAvathI bachavA mATe asthiratAne lIdhe jeTalA anshe vratAdino
shubhabhAv Ave chhe, teTalA anshe tenA nimitte puNyakarmano bandh thAy chhe ane pUrvopArjit
ashubh karmomAnthI keTalAk karmonun sankramaN thaI shubhakarma – puNyakarmarUpe pariName chhe.
puNyakarmanA phalasvarUp svargAdinI prApti thAy chhe. tethI vratAdinI, e apekShAe
saphaLatA chhe, parantu tenAthI samvar-nirjarA nahi thatI hovAthI tenI, e apekShAe asaphaLatA
chhe.]
आदिका पालन करना निष्फल (निरर्थक) हो जाएगा । व्रतोंका परिपालन कर व्यर्थमें ही
शरीरको कष्ट देनेसे क्या लाभ ?
समाधान — आचार्य उत्तर देते हुए बोले — हे वत्स ! जो तुमने यह शंका की
है कि व्रतादिकोंका परिपालन निरर्थक हो जाएगा, सो बात नहीं है, कारण कि वे व्रतादिक
नवीन शुभ कर्मोंके बंधके कारण होनेसे, तथा पूर्वोपार्जित अशुभ कर्मोंके एकदेश क्षयके
कारण होनेसे सफल एवं सार्थक हैं । इतना ही नहीं, किन्तु व्रतसम्बन्धी अनुरागलक्षणरूप
शुभोपयोग होनेसे पुण्यकी उत्पत्ति होती है । और वह पुण्य स्वर्गादिक पदोंकी प्राप्तिके लिए
निमित्त कारण होता है । इसलिए भी व्रतादिकोंका आचरण सार्थक है । इसी बातको प्रगट
करनेके लिए आचार्य आगेका श्लोक कहते हैं — ।।२।।
kahAn jainashAstramALA ]
iShTopadesh
[ 7