124 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
uparodhathī (anurodhathī) bolato hovā chhatān arthāt dharmādikanun vyākhyān karato hovā chhatān
na te yog sahit chhe (yogamān sthit chhe – evo अपि shabdano artha chhe). paṇ te bolato
ja nathī – bhāṣhaṇ karato ja nathī. kāraṇ ke tene (yogīne) bolavā taraph abhimukhapaṇāno
abhāv chhe.
‘समाधितन्त्र’ — shlok 50mān kahyun chhe keḥ —
(antarātmā) ātmagnānathī bhinna anya kāryane potānī buddhimān chirakāl tak
(lāmbā samay sudhī) dhāraṇ kare nahi. jo prayojanavashāt te vachan – kāyathī kāī paṇ karavāno
vikalpa kare to te atatpar thaī kare.’’
tathā (yogī) bhojan māṭe jato hovā chhatān jato nathī ane siddha pratimādikane
dekhato hovā chhatān dekhato ja nathī, e ja eno artha chhe.
bhāvārtha : — je yogīe ātmasvarūpane potānī draḍh pratītino viṣhay banāvyo chhe
arthāt ātmasvarūpanā viṣhayamān sthiratā prāpta karī chhe, tene sanskāravash yā bījānā
ब्रुवन्नपि धर्मादिकं भाषमाणोऽपि (न केवलं योगेन तिष्ठति ह्यपि शब्दार्थः) । न ब्रूते हि न
भाषत एव । तत्राभिमुख्याभावात् ।
उक्तं च [समाधितंत्रे ] —
‘‘आत्मज्ञानात्परं कार्यं न बुद्धौ धारयेच्चिरम् ।
कुर्यादर्थवशात्किञ्चिद्वाक्कायाभ्यामतत्परः’’ ।।५०।।
तथा भोजनार्थं व्रजन्नपि न व्रजत्यपि । तथा सिद्धप्रतिमादिकमवलोकयन्नपि
नावलोकयत्येवतुरेवार्थः ।
संस्कारोंके वशसे या दूसरोंके संकोचसे धर्मादिकका व्याख्यान करते हुए भी नहीं बोल रहा
है, ऐसा समझना चाहिए, क्योंकि उनको बोलनेकी ओर झुकाव या ख्याल नहीं होता । जैसा
कि कहा है — ‘‘आत्मज्ञानात्परं कार्यं०’’
‘‘आत्म-ज्ञानके सिवा दूसरे कार्यको अपने प्रयोगमें चिरकाल-तक ज्यादा-देर तक
न ठहरने देवे । किसी प्रयोजनके वश यदि कुछ करना पड़े, तो उसे अतत्पर होकर-
अनासक्त होकर वाणी व शरीरके द्वारा करे । इसी प्रकार भोजनके लिए जाते हुए भी
नहीं जा रहा है, तथा सिद्ध प्रतिमादिकोंको देखते हुए भी नहीं देख रहा है, यही समझना
चाहिए । फि र — ।।४१।।