22 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
अत्राह पुन शिष्य : — एते सुखदुःखे खलु वासनामात्रे कथं न लक्ष्येते इति । खल्विति
वाक्यालंकारे निश्चये वा । कथं केन प्रकारेण न लक्ष्येते न संवेद्येते लोकैरिति शेषः । शेषं
स्पष्टम् ।
अत्राचार्यः प्रबोधयति —
मोहेन संवृतं ज्ञानं स्वभावं लभते न हि ।
मत्तः पुमान् पदार्थानां यथा मदनकोद्रवैः ।।७।।
टीका — नहि नैव लभते परिच्छिनत्ति घातूनामनेकार्थत्वाल्लभेर्ज्ञानेपि वृत्तिस्तथा च लोको
शंका — ऐसा सुन शिष्य पुनः कहने लगा कि ‘‘यदि ये सुख और दुःख वासनामात्र
ही हैं, तो वे लोगोंको उसी रूपमें क्यों नहीं मालूम पड़ते हैं ? आचार्य समझाते हुए बोले —
मोहकर्मके उदयसे, वस्तुस्वभाव न पात ।
मदकारी कोदों भखे, उल्टा जगत लखात ।।७।।
अर्थ — मोहसे ढका हुआ ज्ञान, वास्तविक स्वरूपको वैसे ही नहीं जान पाता है,
जैसे कि मद पैदा करनेवाले कोद्रव (कोदों)के खानेसे नशैल-बे-खबर हुआ आदमी
पदार्थोंको ठीक-ठीक रूपसे नहीं जान पाता है ।
ahīn, shiṣhya pharīthī kahe chhe — ‘‘jo te sukh – duḥkh kharekhar [‘खलु’ shabda vākyālaṅkār
yā nishchayanā arthamān chhe.] vāsanāmay hoy, to (lokone) te (vāsanāmātra chhe em) kem mālūm
paḍatun nathī? arthāt lokone te kem samvedanamān āvatun nathī? sheṣh spaṣhṭa chhe.
ahīn, āchārya samajāve chhe —
mohe āvr̥ut gnān je, pāme nahīn nijarūp,
kodravathī je matta jan, jāṇe na vastusvarūp. 7.
anvayārtha : — [यथा ] jem [मदनकोद्रवैः ] mad utpanna karanār kodravothī (kodravanā
nimittathī) [मत्तः पुमान् ] unmatta (pāgal) banelo māṇas [पदार्थानां ] padārthonun [स्वभावं ]
yathārtha svarūp [न लभते ] jāṇato nathī, [तथा एव ] tem ja [मोहेन ] mohathī [संवृतं ]
āchchhādit thayelun [ज्ञानं ] gnān [स्वभावं ] vāstavik svarūpane [न हि लभते ] jāṇatun nathī.
ṭīkā : — न हि eṭale kharekhar prāpta karatun – jāṇatun nathī. (dhātuonā anek artha
hovāthī ‘लभ्’ shabda meḷavavānā arthamān ane gnānanā arthamān paṇ vaparāy chhe; jem ke lok