212 ][ mokShamArgaprakAshak
shrIsamayasAr kaLashamAn paN e ja kahyun chhe ke – ‘‘मग्ना ज्ञाननयैषिणोऽपि यदतिस्वच्छन्द-
मन्दोद्यमाः (samayasAr kaLash – 111)
artha — gnAnanayane avalokavAvALA paN je svachchhandI ane mand udyamI thAy chhe te
paN sansAramAn bUDe chhe’’
tathA tyAn anya paN ‘‘ज्ञानिन् कर्म न जातु कर्तृमुचितं’’ (samayasAr kaLash – 151)
ityAdi kaLashamAn vA ‘‘तथापि न निरर्गलं चरितुमिष्यते ज्ञानिनां’’ (samayasAr kaLash – 166) ityAdi
kaLashamAn svachchhandI thavAno niShedh karyo chhe. ichchhA vinA je kArya thAy te karmabandhanun kAraN nathI
paN potAnA abhiprAyathI kartA thaI kare, ane gnAtA rahe em to bane nahi, ityAdi nirUpaN
karyun chhe.
mATe rAgAdikane bUrA – ahitakArI jANI tenA nAshane arthe udyam rAkhavo.
tenA anukramamAn pahelAn tIvrarAgAdi paN chhoDavA arthe anek ashubhakAryo chhoDI
shubhakAryamAn lAgavun, pachhI mandarAgAdi paN chhoDavA arthe shubhane paN chhoDI shuddhopayogarUp thavun.
vaLI keTalAk jIvo ashubhamAn kalesh mAnIne vyApArAdi vA strIsevanAdi kAryone paN
ghaTADe chhe, tathA shubhane hey jANI shAstrAbhyAsAdi kAryomAn pravartatA nathI, ane vItarAgabhAvarUp
shuddhopayogane prApta thayA nathI, tethI te jIvo dharma – artha – kAm – mokSharUp puruShArthathI rahit thaI
ALasu – nirudyamI thAy chhe.
tenI nindA panchAstikAyanI vyAkhyAmAn karI chhe.1 tyAn draShTAnt Apyun chhe ke – ‘‘jem ghaNI
१. येऽत्र केवलनिश्चयावलम्बिनः सकलक्रियाकर्मकाण्डाडम्बरविरक्त बुद्धयोऽर्धमीलितविलोचनपुटाः किमपि
स्वबुद्धयावलोक्य यथासुखमासते; ते खल्ववधीरितभिन्नसाध्यसाधनभावा अभिन्नसाध्यसाधनभावमलभमाना अन्तराल एव
प्रमादकादम्बरीमदभरालसचेतसो मत्ता इव, मूर्च्छिता इव, सुषुप्ता इव, प्रभूतघृतसितोपलपायसासादिकसाहित्या इव,
समुल्बणबलसज्जनितजाडया इव, दारुणमनोभ्रंशविहितमोह इव, मुद्रितविशिष्टचैतन्या वनस्पतय इव, मौनीन्द्रीं कर्मचेतनां
पुण्यबन्धभयेनानवलम्बमाना अनासादितपरमनैष्कर्म्यरुपज्ञानचेतनाविश्रान्तयो व्यक्ताव्यक्त प्रमादतन्द्रा अरमागतकर्मफल-
चेतनाप्रधानप्रवृत्तयो वनस्पतय इव केवलं पापमेव बध्नन्ति —
artha — je jIvo keval nishchayanayanA avalambI chhe, vyavahArarUp svasamayamay kriyAkarmakAnDane
ADambar jANI vratAdikamAn virAgI banI rahyA chhe, teo ardha – unmIlit lochanathI UrdhvamukhI banI
svachchhandavRuttine dhAraN kare chhe. koI koI potAnI buddhithI evun mAne chhe ke – ‘‘ame svarUpane anubhavIe
chhIe’’ evI samajaNathI sukharUp pravarte chhe, teo bhinna sAdhya – sAdhanabhAvarUp vyavahArane to mAnatA
nathI paN nishchayarUp abhinna sAdhya – sAdhanane potAnAmAn mAnatA chhatAn em ja bhekI rahyA chhe, vastutattvane
pAmatA nathI, evA jIvo na nishchayapadane prApta thAy chhe ke – na vyavahArapadane prApta thAy chhe, parantu इतोभ्रष्ट
उतोभ्रष्ट banI adhavachamAn ja pramAdarUpI madirAnA prabhAvathI chittamAn matavAlA banI mUrchchhit jevA thaI