निश्चयेन वर्णपंचकं, रसपंचकं, गन्धद्वितयं, स्पर्शाष्टकं, स्त्रीपुंनपुंसकादिविजातीय- विभावव्यंजनपर्यायाः, कुब्जादिसंस्थानानि, वज्रर्षभनाराचादिसंहननानि विद्यन्ते पुद्गलानामेव, न जीवानाम् । संसारावस्थायां संसारिणो जीवस्य स्थावरनामकर्मसंयुक्त स्य कर्मफलचेतना भवति, त्रसनामकर्मसनाथस्य कार्ययुतकर्मफलचेतना भवति । कार्यपरमात्मनः कारण- परमात्मनश्च शुद्धज्ञानचेतना भवति । अत एव कार्यसमयसारस्य वा कारणसमयसारस्य वा शुद्धज्ञानचेतना सहजफलरूपा भवति । अतः सहजशुद्धज्ञानचेतनात्मानं निजकारणपरमात्मानं संसारावस्थायां मुक्तावस्थायां वा सर्वदैकरूपत्वादुपादेयमिति हे शिष्य त्वं जानीहि इति ।
तथा चोक्त मेकत्वसप्ततौ —
प्रत्यासत्तेर्भवति विकृतिः साऽपि भिन्ना तथैव ।
भिन्नं भिन्नं निजगुणकलालंकृतं सर्वमेतत् ।।’’
nishchayathI pAnch varNa, pAnch ras, be gandh, ATh sparsha, strI-puruSh-napunsakAdi vijAtIy vibhAvavyanjanaparyAyo, kubjAdi sansthAno, vajrarShabhanArAchAdi sanhanano pudgalone ja chhe, jIvone nathI. sansAr-avasthAmAn sthAvaranAmakarmayukta sansArI jIvane karmaphaLachetanA hoy chhe, trasanAmakarmayukta sansArI jIvane kArya sahit karmaphaLachetanA hoy chhe. kAryaparamAtmAne ane kAraNaparamAtmAne shuddhagnAnachetanA hoy chhe. tethI ja kAryasamayasArane ke kAraNasamayasArane sahajaphaLarUp shuddhagnAnachetanA hoy chhe. AthI, sahajashuddha-gnAnachetanAsvarUp nij kAraN- paramAtmA sansArAvasthAmAn ke muktAvasthAmAn sarvadA ekarUp hovAthI upAdey chhe em, he shiShya! tun jAN.
evI rIte ekatvasaptatimAn (shrIpadmanandI-AchAryadevakRut padmanandipanchavinshatikA nAmanA shAstrane viShe ekatvasaptati nAmanA adhikAramAn 79mA shlok dvArA) kahyun chhe ke
‘‘[shlokArtha] mArun em mantavya chhe keAtmA judo chhe ane tenI pAchhaL pAchhaL janArun karma judun chhe; AtmA ane karmanI ati nikaTatAthI je vikRuti thAy chhe te paN tevI ja rIte (AtmAthI) judI chhe; vaLI kAL-kShetrAdik je chhe te paN (AtmAthI) judAn chhe. nij nij guNakaLAthI alankRut A badhuy jude judun chhe (arthAt
96 ]