आवासं जइ इच्छसि अप्पसहावेसु कुणदि थिरभावं ।
शुद्धनिश्चयावश्यकप्राप्त्युपायस्वरूपाख्यानमेतत् ।
इह हि बाह्यषडावश्यकप्रपंचकल्लोलिनीकलकलध्वानश्रवणपराङ्मुख हे शिष्य शुद्ध-
निश्चयधर्मशुक्लध्यानात्मकस्वात्माश्रयावश्यकं संसारव्रततिमूललवित्रं यदीच्छसि, समस्त- विकल्पजालविनिर्मुक्त निरंजननिजपरमात्मभावेषु सहजज्ञानसहजदर्शनसहजचारित्रसहजसुख- प्रमुखेषु सततनिश्चलस्थिरभावं करोषि, तेन हेतुना निश्चयसामायिकगुणे जाते मुमुक्षोर्जीवस्य बाह्यषडावश्यकक्रियाभिः किं जातम्, अप्यनुपादेयं फलमित्यर्थः । अतः परमावश्यकेन
ananyabuddhivALo raheto thako ( – nijAtmA sivAy anya pratye lIn nahi thato thako) sarva karmothI bahAr rahe chhe. 254.
anvayArtha — [यदि] jo tun [आवश्यकम् इच्छसि] Avashyakane ichchhe chhe to tun [आत्मस्वभावेषु] AtmasvabhAvomAn [स्थिरभावम्] sthirabhAv [करोषि] kare chhe; [तेन तु] tenAthI [जीवस्य] jIvane [सामायिकगुणं] sAmAyikaguN [सम्पूर्णं भवति] sampUrNa thAy chhe.
TIkA — A, shuddhanishchay-AvashyakanI prAptino je upAy tenA svarUpanun kathan chhe.
bAhya ShaT-AvashyakaprapancharUpI nadInA kolAhalanA shravaNathI ( – vyavahAr chha AvashyakanA vistArarUpI nadInA kakaLATanA shravaNathI) parAngmukh he shiShya! shuddhanishchay- dharmadhyAn tathA shuddhanishchay-shukladhyAnasvarUp svAtmAshrit Avashyakane — ke je sansArarUpI latAnA mULane chhedavAno kuhADo chhe tene — jo tun ichchhe chhe, to tun samasta vikalpajAL rahit niranjan nij paramAtmAnA bhAvomAn — sahaj gnAn, sahaj darshan, sahaj chAritra ane sahaj sukh vageremAn — satat-nishchaL sthirabhAv kare chhe; te hetuthI (arthAt te kAraN vaDe) nishchayasAmAyikaguN UpajatAn, mumukShu jIvane bAhya chha AvashyakakriyAothI shun Upajyun?