(वसन्ततिलका)
दिनानि खण्डानि गुरूणि मृत्युना
विहन्यमानस्य निजायुषो भृशम् ।
पतन्ति पश्यन्नपि नित्यमग्रतः स्थिर-
त्वमात्यन्यभिमन्यते जडः ।।५०।।
anuvAd : A agnAnI prANI mRutyu dvArA khanDit karAtA potAnA AyuShyanA
divaso rUpI dIrgha TUkaDAone sadA potAnI sAme paDatA jovA chhatAn paN potAne sthir
mAne chhe. 50.
(शार्दूलविक्रीडित)
कालेन प्रलयं व्रजन्ति नियतं ते ऽपीन्द्रचन्द्रादयः
का वार्तान्यजनस्य कीटसद्रशो ऽशक्तेरदीर्घायुषः ।
तस्मान्मृत्युमुपागते प्रियतमे मोहं मुधा मा कथाः
कालः क्रीडति नात्र येन सहसा तत्किंचिदन्विष्यताम् ।।५१।।
anuvAd : jo te indra ane chandra Adi paN samay pAmIne nishchayathI maraN
pAme chhe to bhalA kIDA jevA nirbaL ane alpa AyuvALA anya manuShyonI to
vAt ja shI? arthAt te to nisandeh maraN pAmashe ja tethI he bhavya jIv! koI
atyant priy manuShya maraN pAmatAn vyartha moh na kar. parantu koI evo upAy shodh
ke jethI te kAL (mRutyu) sahasA ahIn krIDA na karI shake. 51.
(शार्दूलविक्रीडित)
संयोगो यदि विप्रयोगविधिना चेज्जन्म तन्मृत्युना
सम्पच्चेद्विपदा सुखं यदि तदा दुःखेन भाव्यं ध्रुवम् ।
संसारेऽत्र मुहुर्मुहुर्बहुविधावस्थान्तरप्रोल्लसद्-
वेषान्यत्वनटीकृताङ्गिनि सतः शोको न हर्षः क्वचित् ।।५२।।
anuvAd : jyAn prANI vAramvAr anek prakAranI avasthAorUp veshonI
bhinnatAthI naT samAn AcharaN kare chhe evA te sansAramAn jo iShTano sanyog
adhikAr – 3 anitya panchAshat ]145