Shri Digambar Jain Swadhyay Mandir Trust, Songadh - 364250
shrI diga.nbar jain svAdhyAyama.ndir TrasTa, sonagaDh - 364250
adhikAr-2 : dohA-97 ]paramAtmaprakAsh: [ 379
तथाऽपि शुद्धनिश्चयेन तदावरणाभावात् पूर्वोक्त लक्षणकेवलज्ञानेन निवृत्तत्वात्सर्वेऽपि जीवा
ज्ञानमयाः जम्मण-मरण-विमुक्क व्यवहारनयेन यद्यपि जन्ममरणसहितास्तथापि निश्चयेन वीतराग-
निजानन्दैकरूपसुखामृतमयत्वादनाद्यनिधनत्वाच्च शुद्धात्मस्वरूपाद्विलक्षणस्य जन्ममरणनिर्वर्तकस्य
कर्मण उदयाभावाज्जन्ममरणविमुक्त ाः । जीव-पएसहिं सयल सम यद्यपि संसारावस्थायां
व्यवहारेणोपसंहारविस्तारयुक्त त्वाद्देहमात्रा मुक्त ावस्थायां तु किंचिदूनचरमशरीरप्रमाणास्तथापि
निश्चयनयेन लोकाकाशप्रमितासंख्येयप्रदेशत्वहानिवृद्धयभावात् स्वकीयस्वकीयजीवप्रदेशैः सर्वे
समानाः । सयल वि सगुणहिं एक्क यद्यपि व्यवहारेणाव्याबाधानन्तसुखादिगुणाः संसारावस्थायां
कर्मझंपितास्तिष्ठन्ति, तथापि निश्चयेन कर्माभावात् सर्वेऽपि स्वगुणैरेकप्रमाणा इति । अत्र यदुक्तं
j~nAnAvaraNathI Dha.nkAyelu.n Che topaN shuddhanishchayanayathI kevaLaj~nAnAvaraNano abhAv hovAthI pUrvokta
lakShaNavALA kevaLaj~nAnathI rachAyel hovAthI sarve jIvo j~nAnamay Che. ‘जम्ममरणविमुक्ताः’
vyavahAranayathI joke janmamaraNasahit Che topaN nishchayanayathI vItarAg nijAna.nd jenu.n ek rUp
Che evA sukhAmR^itamay hovAthI ane anAdi ana.nt hovAthI ane shuddhAtmasvarUpathI vilakShaN janma
-maraNane utpanna karanAr karmanA udayanA abhAvathI janma-maraN rahit Che.
‘जीव पएसहिं सयल सम’ joke sa.nsAr-avasthAmA.n vyavahAranayathI sa.nkoch-vistAr sahit
hovAthI dehamAtra Che ane mukta-avasthAmA.n charamasharIrathI ki.nchit nyUn sharIrapramAN Che topaN
nishchayanayathI lokAkAshapramAN asa.nkhyapradeshatvanI hAni-vR^iddhi na hovAthI potapotAnA jIvapradeshothI
sarva jIvo samAn Che.
‘सयल वि सगुणहिं एक्क’ joke vyavahAranayathI avyAbAdh, ana.ntasukhAdi guNo sa.nsAr-
avasthAmA.n karmothI AchChAdit Che topaN nishchayanayathI karmano abhAv hovAthI sarva jIvo
potapotAnA guNothI ekasarakhA Che.
ढँका हुआ है, तो भी शुद्ध निश्चयसे केवलज्ञानावरणका अभाव होनेसे केवलज्ञानस्वभावसे सभी
जीव केवलज्ञानमयी हैं । यद्यपि व्यवहारनयकर सब संसारी जीव जन्म-मरण सहित हैं, तो भी
निश्चयनयकर वीतराग निजानंदरूप अतीन्द्रिय सुखमयी हैं, जिनकी आदि भी नहीं और अंत
भी नहीं ऐसे हैं, शुद्धात्मस्वरूपसे विपरीत जन्म मरणके उत्पन्न करनेवाले जो कर्म उनके उदयके
अभावसे जन्म-मरण रहित हैं । यद्यपि संसारअवस्थामें व्यवहारनयकर प्रदेशोंका संकोच
विस्तारको धारण करते हुए देहप्रमाण हैं, और मुक्त - अवस्थामें चरम (अंतिम) शरीरसे कुछ
कम देहप्रमाण हैं, तो भी निश्चयनयकर लोकाकाशप्रमाण असंख्यातप्रदेशी हैं, हानि – वृद्धि न
होनेसे अपने प्रदेशोंकर सब समान हैं, और यद्यपि व्यवहारनयसे संसार - अवस्थामें इन जीवोंके
अव्याबाध अनंत सुखादिगुण कर्मोंसे ढँके हुए हैं, तो भी निश्चयनयकर कर्मके अभावसे सभी