तप्तायोगोलानामिवात्यन्तमुपात्ततृष्णानां तद्दुःखवेगमसहमानानां व्याधिसात्म्यतामुपगतेषु रम्येषु विषयेषु रतिरुपजायते । ततो व्याधिस्थानीयत्वादिन्द्रियाणां व्याधिसात्म्यसमत्वाद्विषयाणां च न छद्मस्थानां पारमार्थिकं सौख्यम् ।।६३।।
जेसिं विसएसु रदी तेसिं दुक्खं वियाण सब्भावं ।
व्याधिस्थानीयानि, विषयाश्च तत्प्रतीकारौषधस्थानीया इति संसारिणां वास्तवं सुखं नास्ति ।।६३।। अथ
यावदिन्द्रियव्यापारस्तावद्दुःखमेवेति कथयति — जेसिं विसएसु रदी येषां निर्विषयातीन्द्रिय-
परमात्मस्वरूपविपरीतेषु विषयेषु रतिः तेसिं दुक्खं वियाण सब्भावं तेषां बहिर्मुखजीवानां
निजशुद्धात्मद्रव्यसंवित्तिसमुत्पन्ननिरुपाधिपारमार्थिकसुखविपरीतं स्वभावेनैव दुःखमस्तीति विजानीहि ।
lokhanDanA goLAnI mAphak ( – jem tapelA lokhanDanA goLAne pANInI atyant tRuShA pedA thaI chhe arthAt te tvarAthI pANIne shoShI le chhe tem) atyant tRuShNA utpanna thaI chhe; te dukhanA vegane nahi sahI shakavAthI temane vyAdhinA pratikAr samAn ( – rogamAn ghaDIbhar alpa rAhat ApanArA lAge chhe evA ilAj samAn) ramya viShayomAn rati Upaje chhe. mATe indriyo vyAdhi samAn hovAthI ane viShayo vyAdhinA pratikAr samAn hovAthI chhadmasthone pAramArthik sukh nathI. 63.
have jyAn sudhI indriyo chhe tyAn sudhI svabhAvathI ja dukh chhe em nyAyathI nakkI kare chhe —
anvayArtha — [ येषां ] jemane [ विषयेषु रतिः ] viShayomAn rati chhe, [ तेषां ] temane [ दुःखं ] dukh [ स्वाभावं ] svAbhAvik [ विजानीहि ] jANo; [ हि ] kAraN ke [ यदि ] jo [तद्] dukh [ स्वभावं न ] (temano) svabhAv na hoy [ विषयार्थं ] to viShayArthe [ व्यापारः ] vyApAr [ न अस्ति ] na hoy.