यदि शुभोपयोगजन्यसमुदीर्णपुण्यसंपदस्त्रिदशादयोऽशुभोपयोगजन्यपर्यागतपातकापदो वा नारकादयश्च, उभयेऽपि स्वाभाविकसुखाभावादविशेषेण पञ्चेन्द्रियात्मकशरीरप्रत्ययं दुःख- मेवानुभवन्ति । ततः परमार्थतः शुभाशुभोपयोगयोः पृथक्त्वव्यवस्था नावतिष्ठते ।।७२।।
अथ शुभोपयोगजन्यं फलवत्पुण्यं विशेषेण दूषणार्थमभ्युपगम्योत्थापयति —
हस्तिना हन्यमाने सति विषयसुखस्थानीयमधुबिन्दुसुस्वादेन यथा सुखं मन्यते, तथा संसारसुखम् । पूर्वोक्तमोक्षसुखं तु तद्विपरीतमिति तात्पर्यम् ।।७१।। अथ पूर्वोक्तप्रकारेण शुभोपयोगसाध्यस्येन्द्रिय- सुखस्य निश्चयेन दुःखत्वं ज्ञात्वा तत्साधकशुभोपयोगस्याप्यशुभोपयोगेन सह समानत्वं व्यवस्थापयति — णरणारयतिरियसुरा भजंति जदि देहसंभवं दुक्खं सहजातीन्द्रियामूर्तसदानन्दैकलक्षणं वास्तवसुखमलभमानाः सन्तो नरनारकतिर्यक्सुरा यदि चेदविशेषेण पूर्वोक्तपरमार्थसुखाद्विलक्षणं पञ्चेन्द्रियात्मकशरीरोत्पन्नं निश्चयनयेन दुःखमेव भजन्ते सेवन्ते, किह सो सुहो व असुहो उवओगो हवदि
TIkA — jo shubhopayogajanya udayagat puNyanI sampadAvALA devAdik (arthAt shubhopayogajanya puNyanA udayathI prApta thatI RIddhivALA devo vagere) ane ashubhopayogajanya udayagat pApanI ApadAvALA nArakAdik — e banney svAbhAvik sukhanA abhAvane lIdhe avisheShapaNe ( – taphAvat vinA) panchendriyAtmak sharIr sambandhI dukhane ja anubhave chhe, to pachhI paramArthe shubh -ashubh upayoganI pRuthaktvavyavasthA TakatI nathI.
bhAvArtha — shubhopayogajanya puNyanA phaLarUpe devAdikanI sampadAo maLe chhe ane ashubhopayogajanya pApanA phaLarUpe nArakAdikanI ApadAo maLe chhe. parantu te devAdik tathA nArakAdik banne paramArthe dukhI ja chhe. e rIte bannenun phaL samAn hovAthI shubhopayog ane ashubhopayog banne paramArthe samAn ja chhe arthAt upayogamAn — ashuddhopayogamAn — shubh ane ashubh evA bhed paramArthe ghaTatA nathI. 72.
(jem indriyasukhane dukharUp ane shubhopayogane ashubhopayog samAn darshAvyo tem) have shubhopayogajanya evun je phaLavALun puNya tene visheShata dUShaN devA mATe (arthAt temAn doSh darshAvavA arthe) te puNyane ( – tenI hayAtIne) svIkArIne te (puNyanI) vAtanun utthAn kare chhe —
124pravachanasAr[ bhagavAnashrIkundakund-