यतो हि शक्राश्चक्रिणश्च स्वेच्छोपगतैर्भोगैः शरीरादीन् पुष्णन्तस्तेषु दुष्टशोणित इव जलौकसोऽत्यन्तमासक्ताः सुखिता इव प्रतिभासन्ते, ततः शुभोपयोगजन्यानि फलवन्ति पुण्यान्यवलोक्यन्ते ।।७३।। जीवाणं व्यवहारेण विशेषेऽपि निश्चयेन सः प्रसिद्धः शुद्धोपयोगाद्विलक्षणः शुभाशुभोपयोगः कथं भिन्नत्वं लभते, न कथमपीति भावः ।।७२।। एवं स्वतन्त्रगाथाचतुष्टयेन प्रथमस्थलं गतम् । अथ पुण्यानि देवेन्द्रचक्रवर्त्यादिपदं प्रयच्छन्ति इति पूर्वं प्रशंसां करोति । किमर्थम् । तत्फलाधारेणाग्रे तृष्णोत्पत्तिरूपदुःखदर्शनार्थं । कुलिसाउहचक्कधरा देवेन्द्राश्चक्रवर्तिनश्च कर्तारः । सुहोवओगप्पगेहिं भोगेहिं शुभोपयोगजन्यभोगैः कृत्वा देहादीणं विद्धिं करेंति विकुर्वणारूपेण देहपरिवारादीनां वृद्धिं कुर्वन्ति । कथंभूताः सन्तः । सुहिदा इवाभिरदा सुखिता इवाभिरता आसक्ता इति । अयमत्रार्थः — यत्परमातिशय- तृप्तिसमुत्पादकं विषयतृष्णाविच्छित्तिकारकं च स्वाभाविकसुखं तदलभमाना दुष्टशोणिते जलयूका इवासक्ताः सुखाभासेन देहादीनां वृद्धिं कुर्वन्ति । ततो ज्ञायते तेषां स्वाभाविकं सुखं नास्तीति ।।७३।। अथ पुण्यानि जीवस्य विषयतृष्णामुत्पादयन्तीति प्रतिपादयति — जदि संति हि पुण्णाणि य यदि
anvayArtha — [कुलिशायुधचक्रधराः] vajradharo ane chakradharo ( – indro ane chakravartIo) [शुभोपयोगात्मकैः भोगैः] shubhopayogamUlak (puNyonA phaLarUp) bhogo vaDe [देहादीनां] dehAdinI [वृद्धिं कुर्वन्ति] puShTi kare chhe ane [अभिरताः] (e rIte) bhogomAn rat vartatA thakA [सुखिताः इव] sukhI jevA bhAse chhe (mATe puNyo vidyamAn chhe kharAn).
TIkA — shakrendro ane chakravartIo potAnI ichchhA pramANe maLelA bhogo vaDe sharIrAdine poShatA thakA — jem jaLo dUShit lohImAn atyant Asakta vartatI thakI sukhI jevI bhAse chhe tem — te bhogomAn atyant Asakta vartatA thakA sukhI jevA bhAse chhe; mATe shubhopayogajanya phaLavALAn puNyo jovAmAn Ave chhe (arthAt shubhopayogajanya evAn je phaLavALAn puNyo temanI hayAtI jovAmAn Ave chhe).
bhAvArtha — je bhogomAn Asakta vartatA thakA indro vagere jaLonI mAphak sukhI jevA bhAse chhe, te bhogo puNyanAn phaL chhe; mATe puNyanI hayAtI chhe kharI. (A pramANe A gAthAmAn puNyanun vidyamAnapaNun svIkArIne havenI gAthAomAn puNyane dukhanA kAraNarUp darshAvashe.) 73.