यथोक्तलक्षणा एव श्रमणा मोहद्वेषाप्रशस्तरागोच्छेदादशुभोपयोगवियुक्ताः सन्तः, सकलकषायोदयविच्छेदात् कदाचित् शुद्धोपयुक्ताः प्रशस्तरागविपाकात्कदाचिच्छुभोपयुक्ताः, स्वयं मोक्षायतनत्वेन लोकं निस्तारयन्ति; तद्भक्तिभावप्रवृत्तप्रशस्तभावा भवन्ति परे च पुण्यभाजः ।।२६०।। भक्तो भव्यवरपुण्डरीकः प्रशस्तफलभूतं स्वर्गं लभते, परंपरया मोक्षं चेति भावार्थः ।।२६०।। एवं पात्रापात्रपरीक्षाकथनमुख्यतया गाथाषटकेन तृतीयस्थलं गतम् । इत ऊर्ध्वं आचारकथितक्रमेण पूर्वं कथितमपि पुनरपि दृढीकरणार्थं विशेषेण तपोधनसमाचारं कथयति । अथाभ्यागततपोधनस्य दिनत्रयपर्यन्तं सामान्यप्रतिपत्तिं, तदनन्तरं विशेषप्रतिपत्तिं दर्शयति — वट्टदु वर्तताम् । स कः । अत्रत्य
anvayArtha — [अशुभोपयोगरहिताः] jeo ashubhopayogarahit vartatA thakA [शुद्धोपयुक्ताः] shuddhopayukta [वा] athavA [शुभोपयुक्ताः] shubhopayukta hoy chhe, teo (te shramaNo) [लोकं निस्तारयन्ति] lokane tAre chhe; (ane) [तेषु भक्तः] temanA pratye bhaktivALo jIv [प्रशस्तं] prashastane ( – puNyane) [लभते] pAme chhe.
TIkA — yathoktalakShaN shramaNo ja (arthAt jevA kahyA tevA ja shramaNo) — ke jeo moh, dveSh ane aprashasta rAganA uchchhedane lIdhe ashubhopayogarahit vartatA thakA, samasta kaShAyodayanA vichchhedathI kadAchit ( – kyArek) shuddhopayukta (shuddhopayogamAn joDAyelA) ane prashasta rAganA vipAkathI kadAchit shubhopayukta hoy chhe teo — pote mokShAyatan (mokShanun sthAn) hovAthI lokane tAre chhe; ane temanA pratye bhaktibhAvathI jemane prashasta bhAv pravarte chhe evA par jIvo +puNyanA bhAgI thAy chhe. 260. +puNyanA bhAgI = puNyashALI; puNyane bhogavanArA; puNyanAn bhAjan.