भावपरावर्ताभावात् शुद्धस्वभावावस्थितवृत्तिर्मोक्षतत्त्वमवबुध्यताम् ।।२७२।।
मोक्षतत्त्वपरिणतपुरुष एवाभेदेन मोक्षस्वरूपं ज्ञातव्यमिति ।।२७२।। अथ मोक्षकारणमाख्याति — सम्मं विदिदपदत्था संशयविपर्ययानध्यवसायरहितानन्तज्ञानादिस्वभावनिजपरमात्मपदार्थप्रभृतिसमस्तवस्तु- विचारचतुरचित्तचातुर्यप्रकाशमानसातिशयपरमविवेकज्योतिषा सम्यग्विदितपदार्थाः । पुनरपि किंरूपाः। विसयेसु णावसत्ता पञ्चेन्द्रियविषयाधीनरहितत्वेन निजात्मतत्त्वभावनारूपपरमसमाधिसंजातपरमानन्दैक- charato (vicharato – ramato) hovAthI ‘ayathAchAr rahit’ vartato thako, nitya gnAnI hoy, te kharekhar sampUrNashrAmaNyavALA sAkShAt shramaNane mokShatattva jANavun, kAraN ke pahelAnnAn sakaL karmanAn phaL teNe lIlAthI naShTa karyAn hovAthI ane nUtan karmaphaLane te nipajAvato nahi hovAthI, pharIne prANadhAraNarUp dInatAne nahi pAmato thako dvitIy bhAvarUp parAvartananA abhAvane lIdhe shuddha svabhAvamAn *avasthit vRuttivALo rahe chhe. 272.
anvayArtha — [सम्यग्विदितपदार्थाः] samyak (yathAtathapaNe) padArthone jANatA thakA [ये] jeo [बहिस्थमध्यस्थम्] bahirang tathA antarang [उपधिं] parigrahane [त्यक्त्वा] chhoDIne [विषयेषु न अवसक्ताः] viShayomAn Asakta nathI, [ते] temane [शुद्धाः इति निर्दिष्टाः] ‘shuddha’ kahevAmAn AvyA chhe. *avasthit = sthir. [A sampUrNashrAmaNyavALA jIvane bIjA bhAvarUp parAvartan (palaTAvun) thatun nathI, te sadA ek ja bhAvarUpe rahe chhe — shuddha svabhAvamAn sthir pariNatirUpe rahe chhe, tethI te jIv