puruShArthasiddhiupAy ] [ 131
artha– satpuruShone dAn devAthI kalpatarunI jem shobhA paN thAy chhe ane manavAnchhit phaLanI prApti paN thAy chhe. lobhI, pApI puruShone dAn ApavAthI maDadAnI ThAThaDInI jem shobhA to thAy paN dukh paN thAy chhe. jem ke maDadAnI ThAThaDI shaNagArIne kADhavAthI lokamAn kIrti thAy paN gharanA svAmIne dukh ApanAr bane chhe, evI ja rIte apAtra vagerene dAn ApavAthI sansAramAn loko to vakhAN kare chhe paN tenun phaL kharAb ja thAy chhe, sArun thatun nathI. 171.
तस्मादतिथिवितरणं हिंसाप्युपरमणमेवेष्टम्।। १७२।।
anvayArtha– [यतः] kAraN ke [अत्र दाने] ahIn dAnamAn [हिंसायाः] hinsAnA [पर्यायः] paryAy [लोभः] lobhano [निरस्यते] nAsh karavAmAn Ave chhe, [तस्मात्] tethI [अतिथिवितरणं] atithidAnane [हिंसाव्युपरमणमेव] hinsAno tyAg ja [इष्टम्] kahyo chhe.
TIkA– ‘यतः अत्र दाने हिंसायाः पर्यायः लोभः तिरस्यते तस्मात् अतिथि वितरणं हिंसाव्युपरमणं एव इष्टम्।’ artha–A dAnamAn hinsAno ek bhed je lobh chhe teno tyAg thAy chhe tethI atithi pAtrane dAn devun te hinsAno ja tyAg chhe.
bhAvArtha– kharekhar jyAre ApaNo antarang kaShAy je lobh chhe teno tyAg thAy chhe tyAre ja ApaNA pariNAm bAhya vastumAn vitaraN karavAnA thAy chhe, tethI lobh kaShAyano tyAg ja kharun dAn chhe ane lobh kaShAy bhAvahinsAno ek bhed chhe, tethI je satpuruSh dAn kare chhe teo ja kharI rIte ahinsAvrat pALe chhe. 172.
anvayArtha– [यः] je gRuhastha [गृहमागताय] gher AvelA [गुणिने] sanyamAdi guNavAn evA ane [मधुकरवृत्या] bhramar samAn vRuttithI [परान्] bIjAone [अपीडयते] pIDA na devAvALA [अतिथये] atithi sAdhune [न वितरति] bhojanAdi deto nathI, [सः] te [लोभवान्] lobhI [कथं] kem [न हि भवति] na hoy?