kahAnajainashAstramALA ]
यद्वेद ‘तद्ज्ञानं’ न१ न्यूनं विकलं तत्स्वरूपं यद्वेद । तर्हि२ जीवादिवस्तुस्वरूपेऽविद्यमानमपि सर्वथानित्यत्वक्षणिकत्वाद्वैतादिरूपं कल्पयित्वा यद्वेत्ति तदधिकार्थंवेदित्वात्३ ज्ञानं भविष्यतीत्यहत्राह — ‘अनतिरिक्तं’ वस्तुस्वरूपादनतिरिक्तमनधिकं यद्वेद तज्ज्ञानं न पुनस्तद्वत्स्वरूपादधिकं कल्पनाशिल्पिकल्पितं यद्वेद । एवं चैतद्विशेषणचतुष्टय- सामर्थ्याद्यथाभूतार्थवेदकत्वं तस्य संभवति तद्दर्शयति — ‘यथातथ्यं’ यथावस्थितवस्तुस्वरूपं यद्वेद तद्ज्ञानं भावश्रुतं । तद्रूपस्यैव ज्ञानस्य जीवाद्यशेषार्थानामशेषविशेषतः केवलज्ञानवत् साकल्येन स्वरूपप्रकाशनसामर्थ्यसम्भवात् । तदुक्तं —
prashna — to pachhI jIvAdi vastusvarUpamAn avidyamAn hovA chhatAn sarvathA nityatva, sarvathA kShaNikatva ane sarvathA advait ityAdirUp kalpIne je jANe te adhikArthanun jANanArun hovAthI gnAn chhe ne?
uttara — vastusvarUpathI anadhikapaNe je jANe chhe te gnAn chhe, parantu te vastusvarUpathI adhik kalpanArUp shilpIthI kalpit karAyelun je jANe chhe te gnAn nathI. e rIte A chAr visheShaNonA sAmarthyathI te yathAbhUt padArthanun jANanArun hoy chhe, em have darshAve chhe —
‘याथातथ्यम्’ yathAsthit vastusvarUpane je jANe chhe te bhAvashrutarUp gnAn chhe; kAraN ke evA rUpavALA gnAnane ja kevaLagnAnanI mAphak jIvAdi samasta padArthonA svarUpane samasta visheSho sahit prakAshavAnun sAmarthya chhe. tethI (AptamImAnsAmAn) kahyun chhe ke —
१. नपुनर्न्यूनं घ० । २. जीवादिवस्तु घ प्रतौ ‘तर्हि जीवादिवस्तुस्वरूपेऽविद्यमानमपि
पाठः । ३. विदितत्वात् ग० ।