146 ]
‘चरसत्त्वान्’ त्रसजीवान् । ‘यन्न हिनस्ति’ । तदाहुः ‘स्थूलवधाद्विरमणं’ । के ते ? ‘निपुणाः’ हिंसादिविरतिव्रतविचारदक्षाः । कस्मान्न हिनस्ति ? ‘संकल्पात्’१ संकल्पं हिंसाभिसंधिमाश्रित्य । कथंभूतात् संकल्पात् ? ‘कृतकारितानुमननात्’ कृतकारितानुमनन- रूपात् । कस्य सम्बन्धिनः ? ‘योगत्रयस्य’ मनोवाक्कायत्रयस्य । अत्र कृतवचनं कर्तुः स्वातंत्र्यप्रिपत्त्यर्थं । २कारितानुविधानं परप्रयोगापेक्षमनुवचनं । ३अनुमननवचनं प्रयोजकस्य मानसपरिणामप्रदर्शनार्थं । तथा हि — मनसा चरसत्त्वहिंसां स्वयं न करोमि, चरसत्त्वान् हिनस्मीति मनःसंकल्पं न करोमीत्यर्थः । मनसा चरसत्त्वहिंसामन्यं न कारयामि, चरसत्त्वान् हिंसय हिंसयेति मनसा प्रयोजको न भवामीत्यर्थः । तथा अन्यं चरसत्त्वहिंसां कुर्वन्तं मनसा नानुमन्ये, सुन्दरमनेन कृतमिति मनःसंकल्पं न करोमीत्यर्थः । एवं वचसा स्वयं
TIkA : — ‘चरसत्त्वान्’ tras jIvone ‘यन्नहिनस्ति’ je na haNavun ‘तत्’ tene (te kriyAne) ‘स्थूलवधाद्विरमणम्’ sthUL hinsAthI viramaN (virati) kahe chhe. (arthAt ahinsANuvrat kahe chhe.) koN te (kahe chhe?) ‘निपुणाः’ hinsAdi viratirUp vratanA (ahinsANuvratAdinA) vichAramAn dakSha (kushal) AchAryAdik. kevI rIte haNatA nathI? ‘संकल्पात्’ sankalpathI arthAt ‘hun mArun – hun hinsA karun’ evA sankalpano – abhiprAyano Ashray karIne (haNatA nathI); kevA sankalpathI? ‘कृतकारितानुमननात्’ – kRut, kArit ane anumodanArUp (sankalpathI), konA sambandhI? ‘योगत्रयस्य’ man, vachan ane kAy e traN yoganA (sambandhI).
ahIn ‘kRut’ vachan kartAnA svAtantryanI pratipatti arthe chhe, ‘kArit’nun vidhAn paranI kriyAnI apekShA sUchavatun kathan chhe, ‘anumanan’nun vachan (‘anumodan’nun vachan) prayojakanA mAnasanun pariNAm darshAvavA mATe chhe.
te A pramANe 1. manathI tras jIvonI hinsA hun svayam karun nahi – tras jIvone hun haNun evo manamAn sankalpa na karun. evo artha chhe. 2. manathI tras jIvonI hinsA bIjA pAse hun na karAvun – ‘tras jIvonI hinsA karo – hinsA karo’ em manathI hun prerak – prayojak na thAun. evo artha chhe. 3. tathA tras jIvonI hinsA karatA anyane hun manathI anumati १. संकल्पात् — हिंसाभिसन्धिमाश्रित्य ग घ पुस्तकयोः । २. कारितानिधानं ग घ पुस्तकयोः । ३. अनुवचनं ख पुस्तके । अनुमननं वचनं ग पुस्तके । अनुमतवचन घ० ।