270 ]
क्रमेण तयोरिन्द्रोपेन्द्रौ । तत्रैव ब्राह्मणः सात्यकिनामा, ब्राह्मणी जम्बू, पुत्री सत्यभामा ।
पाटलिपुत्रनगरे ब्राह्मणो रुद्रभट्टो बटुकान् वेदं पाठयति । तदीयचेटिकापुत्रश्च कपिलनामा
तीक्ष्णमतित्वात् १छद्मना वेदं श्रृण्वन् तत्पारगो जातो । रुद्रभट्टेन च कुपितेन
पाटलिपुत्रान्निर्घाटितः । २सोत्तरीयं यज्ञोपवीतं परिधाय ब्राह्मणो भूत्वा रत्नसंचयपुरे गतः ।
सात्यकिना च तं वेदपारगं सुरूपं च दृष्ट्वा सत्यभामाया योग्योऽयमिति मत्वा सा तस्मै दत्ता । सत्यभामा च रतिसमये बिटचेष्टां तस्य दृष्ट्वा कुलजोऽयं न भविष्यतीति सा सम्प्रधार्य चित्ते विषादं वहन्ती तिष्ठति । एतस्मिन् प्रस्तावे रुद्रभट्टस्तीर्थयात्रां कुर्वाणो रत्नसंचयपुरे
‘श्रीषेण’ shrISheN Adi ‘दृष्टान्ताः’ draShTAnto ‘मन्तव्याः’ mAnavAn. (shrISheN rAjA
AhAradAnanun, vRuShabhasenA auShadhadAnanun, kaunDesh upakaraNadAnanun ane shUkar AvAsadAnanun draShTAnta chhe.)
malayadeshamAn ratnasanchay nagaramAn shrISheN rAjA hato. tene ek sinhananditA ane bIjI aninditA nAmanI rANIo hatI. te bannene anukrame indra ane upendra nAmanA be putro hatA. tyAn ja ek sAtyakI nAmano brAhmaN hato; tenI brAhmaNInun nAm jambu ane putrInun nAm satyabhAmA hatun.
pATalIputra nagaramAn ek rudrabhaTTa nAmano brAhmaN baTukone (bALakone) ved shIkhavato hato. tenI cheTikAno (dAsIno) putra kapil hato, te chhUpA veshe (kapaTathI), tIkShNa buddhinA kAraNe vedanun shravaN karIne temAn pArangat thayo. rudrabhaTTe gusse thaIne tene pATalIputramAnthI kADhI mUkyo. khes nAkhI tathA janoI paherI te brAhmaN banIne ratnasanchay nagaramAn gayo. sAtyakIe tene vedamAn pArangat ane sundar rUpavALo dekhIne ‘A satyabhAmAne yogya chhe’ — em mAnIne kapilane satyabhAmA ApI.
rati samaye (kAmakrIDA samaye) tenI viT jevI (halakA puruSh jevI) cheShTA dekhIne, ‘A kuLavAn hashe nahi’ em dhArI satyabhAmA manamAn viShAd (khed) karatI, te daramiyAn १. कर्णलब्ध्या वेदंश्रृण्वान घ । २. सोत्तरीययज्ञोपवीतं घ ।