kahAnajainashAstramALA ]
परि समन्तात् चित्तस्थः परिग्रहो हि परिचित्तपरिग्रहस्तमाद्विरतः श्रावको भवति । किं विशिष्टः सन् ? स्वस्थो मायादिरहितः । तथा सन्तोषपरः परिग्रहाकाक्षांव्यावृत्त्या सन्तुष्टः तथा । निर्ममत्वरतः । किं कृत्वा ? उत्सृज्य परित्यज्य । किं तत् ? ममत्वं मूर्च्छा । क्व ? बाह्येषु दशसु वस्तुषु । एतदेव दशधा परिगणनं बाह्यवस्तूनां दर्श्यन्ते ।
anvayArtha : — je [बाह्येषु ] bAhya [दशसु ] das prakAranI [वास्तुषु ] vastuomAn [ममत्वम् ] mamatAne [उत्सृज्य ] chhoDIne [निर्ममत्वरतः ] nirmamatAmAn rat hotA thakA [स्वस्थः ] svamAn (AtmasvarUpamAn) sthit ane [संतोषपरः ] santoShamAn tatpar rahe chhe, te [परिचित्तपरिग्रहात् ] sarvaprakArathI manamAn sthit parigrahathI [विरतः ] virakta chhe – (arthAt parigrahatyAg pratimAdhArI chhe).
TIkA : — ‘परिचित्तपरिग्रहात् विरतः’ परि — sarva prakArathI manamAn rahelA parigrah – tenAthI virakta shrAvak chhe. kevA prakArano hoy? ‘स्वस्थ’ mAyAdirahit svamAn sthit (AtmasvarUpamAn sthit) tathA ‘संतोषपरः’ parigrahanI AkAnkShAthI rahit hovAne lIdhe santuShTa (santoShamAn tatpar) tathA ‘निर्ममत्वरतः’ mamatArahitapaNAmAn lIn (mamatvarahit) hoy. shun karIne? ‘उत्सृज्य’ chhoDIne. shun te? ‘ममत्वं’ mUrchhA (mamatAbhAv). shAmAn? ‘बाह्येषु दशसु वस्तुषु’ bAhya dash prakAranI vastuomAn. e dash prakAranI bAhya vastuonI gaNatarI karI darshAvAy chhe —