180 ]
लाटदेशे भृगुकच्छपत्तने राजा लोकपालः । वणिग्धनपालो भार्या धनश्री मनागपि१ जीववधेऽविरता । तत्पुत्री सुन्दरी पुत्रो गुणपालः । अपुत्रकाले धनश्रिया यः पुत्रबुद्ध्या कुण्डलो नाम बालकः पोषितः, धनपाले मृते तेन सह धनश्रीः कुकर्मरता जाता । गुणपाले च गुणदोषपरिज्ञानके२ जाते धनश्रिया तच्छंकितया३ भणितः कुण्डलः प्रसरे गोधनं चारयितुमटव्यां गुणपालं प्रेषयामि, ४लग्नस्त्वं तत्र तं मारय येनावयोर्निरंकुशमवस्थानं भवतीति ब्रुवाणां मातरमाकर्ण्य सुन्दर्या गुणपालस्य कथितं — अद्य५ रात्रौ गोधनं गृहीत्वा प्रसरे त्वामटव्यां प्रेषयित्वा कुण्डलहस्तेन माता मारयिष्यत्यतः सावधानो भवेस्त्वमिति । धनश्रिया च रात्रिपश्चिमप्रहरे गुणपालो भणितो – हे पुत्र कुंडलस्य शरीरं विरूपकं वर्तते अतः प्रसरे गोधनं गृहीत्वाद्य त्वं व्रजेति । स च गोधनमटव्यां नीत्वा काष्ठं ६च वस्त्रेण पिधाय
lalāṭadeshamān bhr̥ugukachchha (bharūch) nagaramān lokapāl rājā hato ane dhanapāl vaṇik hato. tene dhanashrī nāmanī strī hatī. dhanashrī jīvano vadh karavāmān jarā paṇ aṭakatī nahi. tene sundarī nāmanī putrī ane guṇapāl nāmano putra hato. jyāre dhanashrīne putra na hato thayo tyāre teṇe kuṇḍal nāmanā bāḷakane putrabuddhithī uchheryo hato. vakhat jatān jyāre dhanapāl marī gayo tyāre dhanashrī te kuṇḍalanī sāthe kukarma karavā lāgī. ahīn guṇapāl jyāre guṇ – doṣh samajato thayo, tyāre tenā viṣhe shaṅkāshīl banī dhanashrīe (kuṇḍalane) kahyun ḥ ‘savāre godhan (pashudhan) chāravā māṭe hun guṇapālane jaṅgalamān mokalīsh, tyān tun tenī pāchhaḷ paḍīne māraje, jethī āpaṇe be niraṅkush (svachchhandapaṇe) rahī shakīe.’’
potānī mātāne āvun bolatī sāmbhaḷī sundarīe guṇapālane kahyunḥ ‘‘āje rātre godhan ekaṭhun karīne savāramān tane jaṅgalamān mokalī mātā kuṇḍalanā hāthe tane marāvashe (kuṇḍal pāse marāvashe), tun sāvadhān raheje.’’
rātrinā chhellā pahore dhanashrīe guṇapālane kahyunḥ ‘‘he putra! kuṇḍalanā sharīre ṭhīk nathī, tethī savāre godhan laīne āje tun jā.’’
te godhan laīne jaṅgalamān gayo ane lākaḍāne vastrathī ḍhāṅkī chhūpāī rahyo. kuṇḍale १. मनागपि न जोववधविरता घ । २. परिज्ञायके घ । ३. तत्सक्ततया । ४. प्रेषयामो लग्नास्त्वं घ । ५. अत्र घ । ६. ‘च’ शब्दो नास्ति घ ।