kahānajainashāstramāḷā ]
गतद्रव्यं समुद्धरामि । तद्वचनमाकर्ण्य कपटेन१ सत्यघोषेण समीपोपविष्टा जना भणिता मया प्रथमं यद् भणितं तद् भवतां सत्यं जातं । तैरुक्तं भवन्त एव जानन्त्ययं ग्रहिलोऽस्मात् स्थानान्निःसार्यंतामित्युक्त्वा तैः समुद्रदत्तो गृहान्निःसारितः ग्रहिल इति भण्यमानः । पत्तने पूत्कारं कुर्वन् ममानध्यपंचमाणिक्यानि सत्यघोषेण गृहीतानि । तथा राजगृहसमीपे चिंचावृक्षमारुह्य पश्चिमरात्रे पूत्कारं कुर्वन् षण्मासान् स्थितः । तां पूत्कृतिमाकर्ण्य रामदत्तया भणितः सिंहसेनः — देव ! नावं पुरुषः ग्रहिलः । राज्ञापि भणितं किं सत्यघोषस्य चौर्यं संभाव्यते ? पुनरुक्तं राज्ञ्या देव ! संभाव्यते तस्य चोर्यं यतोऽयमेतचादृशमेव सर्वदा वचनं ब्रवीति । एतदाकर्ण्य भणितं राज्ञा यदि सत्यघोषस्यैतत् संभाव्यते तदा त्वं परीक्षयेति । लब्धादेशया रामदत्तया सत्यघोषो राजसेवार्थमागच्छनाकार्य पृष्टः — किं बृहद्वेलायामागतोऽसि ? तेनोक्तं — मम ब्राह्मणीभ्राताद्य प्राघूर्णकः समायातस्तं भोजयतो बृहद्वेला लग्नेति । पुनरप्युक्तं तया — क्षणमेकमत्रयोपविश ! ममातिकौतुकं जातं । अक्षक्रीडां
te vachan sāmbhaḷīne kapaṭathī satyaghoṣhe samīp beṭhelā lokone kahyun, ‘‘juo, men tamane pahelān je vāt kahī hatī te satya nīkaḷī.’’
temaṇe kahyun, ‘‘ā pāgal chhe te āp jāṇo chho. ā sthānethī tene kāḍhī mūko.’’ em bolīne samudradattane teoe pāgal kahī kāḍhī mūkyo. nagaramān pokārīne te (samudradatta) kahevā lāgyo, ke ‘‘satyaghoṣhe mārān pāñch amūlya ratno laī līdhān chhe’’ ane rājagr̥uhanī najīkamān ek āmalīnā vr̥ukṣha upar chaḍīne chha mahinā sudhī pāchhalī rātre tem pokārato rahyo. tenā pokār sāmbhaḷīne rāmadattāe sinhasenane kahyun, dev! ā māṇas pāgal nathī.’’
rājāe paṇ kahyun, ‘‘shun satyaghoṣhane chorī sambhave chhe?’’ rāṇīe pharīthī kahyun, ‘‘dev! tene chorī sambhave chhe’’ kāraṇ ke e (māṇas) sadā āvun ja vachan bole chhe.’’
e sāmbhaḷī rājāe kahyun, ‘‘jo satyaghoṣhane chorī sambhavatī hoy to tame parīkṣhā karo.’’ ādesh prāpta karīne rāmadattāe rājasevā māṭe āvatā satyaghoṣhane bolāvī pūchhyun, ‘‘āṭalā badhā moḍā kem āvyā chho?’’
teṇe kahyun, ‘‘mārī brāhmaṇīno bhāī āje mahemān tarīke āvyo hato, tene jamāḍatān bahu vakhat lāgyo.’’ १. कपटोपेतसत्य घ ।