Page 32 of 170
PDF/HTML Page 61 of 199
single page version
टीका — यत् शुद्धात्मस्वरूपं । अग्राह्यं कर्मोदयनिमित्तं क्रोधादिस्वरूपं । न गृह्णाति आत्मस्वरूपतया न स्वीकरोति । गृहीतमनन्तज्ञानादिस्वरूपं । नैव मुञ्चति कदाचिन्न परित्यजति । तेन च स्वरूपेण सहितं शुद्धात्मस्वरूपं किं करोति ? जानाति । किं विशिष्टं तत् ? सर्वं चेतनमचेतनं वा वस्तु । कथं जानाति ? सर्वथा द्रव्यपर्यायादिसर्वप्रकारेण । तदित्थम्भूतं स्वरूपं स्वसंवेद्यं स्वसंवेदनग्राह्यम् अहमात्मा अस्मि भवामि ।।२०।। anantagnAnAdi guNone (न मुञ्चति) chhoDatun nathI tathA (सर्वं) sampUrNa padArthone (सर्वथा) sarva prakAre eTale dravya – guN – paryAyarUpe (जानाति) jANe chhe, (तत् स्वसंवेद्यं) te potAnA anubhavamAn AvavA yogya chaitanya dravya (अहं अस्मि) hun chhun.
TIkA : je eTale shuddhAtmasvarUp chhe, te agrAhyane arthAt karmoday nimitte (thayelA) krodhAdirUpane grahatun nathI eTale tene AtmasvarUpapaNe svIkAratun nathI ane grahaN karelA anantagnAnAdi svarUpane chhoDatun ja nathI eTale kyArey paN teno parityAg karatun nathI. AvA svarUpavALun shuddhAtmasvarUp shun kare chhe? jANe chhe. shun jANe chhe? sarva chetan yA achetan vastune (jANe chhe). kevI rIte jANe chhe? te sarvathA arthAt dravya – paryAyAdi sarva prakAre (jANe chhe). tethI Avun svasamvedya svarUp eTale svasamvedanathI grAhya svarUp te hun – AtmA chhun.
bhAvArtha : shuddhAtmA e anubhavagamya chaitanya dravya chhe. te nahi grahaN karavA yogya rAgadveShAdine grahaN karatun nathI, ane grahaN karelA Atmik guNone – anantagnAnAdi guNone – chhoDatun nathI. te sampUrNa padArthone sarvathA – dravya – guN – paryAy sahit – jANe chhe.
‘je nijabhAvane chhoDato nathI, kAI paN parabhAvane grahato nathI, sarvane jANe – dekhe chhe, te hun chhun – e gnAn chintave chhe.’1
AtmA paradravyane jarA paN grahato nathI tathA chhoDato nathI kAraN ke par nimittanA Ashraye thayelA – prAyogik guNanA sAmarthyathI tem ja svAbhAvik – vaisrasik guNanA sAmarthyathI AtmA vaDe paradravyanun grahavun tathA chhoDavun ashakya chhe.2 १. णियभावं णवि मुच्चइ परभावं णेव गेण्हए केइं ।
2. je dravya chhe par tehane na grahI, na chhoDI shakAy chhe,
juo shrI pravachanasAr gAthA – 32 ane shrI samayasAr kalash – 236
Page 33 of 170
PDF/HTML Page 62 of 199
single page version
इत्थंभूतात्मपरिज्ञानात्पूर्वं कीदृशं मम चेष्टितमित्याह —
AtmAne par dravyano grahaN – tyAg kahevo e to vyavahAranayanun kathanamAtra chhe. nishchayanaye to te par dravyano grahaN – tyAg karI shakato ja nathI. jyAre jIv AtmasvarUpamAn lIn thAy chhe, tyAre rAgAdi vikAro svayam chhUTI jAy chhe; tene chhoDavA paDatA nathI. ane Atmik guNo svayam pragaT thAy chhe.
vaLI AtmasvarUp sampUrNapaNe pragaT thAy tyAre AtmAnA gnAnaguNanI paryAy paN kevaLagnAnarUpe pragaTe chhe. A kevaLagnAnano evo anant mahimA chhe ke te anant dravyonA anant guNone ane temanI trikAlavartI vikArI – avikArI anant paryAyone sampUrNapaNe ek ja samayamAn sarvathA pratyakSha jANe chhe.1
gnAn par padArthone jANe chhe — em kahevun te paN vyavahAranayanun kathan chhe. vAstavamAn to AtmA potAne jANatAn samasta par padArtho jaNAI jAy chhe evI gnAnanI nirmaLatA – svachchhatA chhe.
vaLI te AtmasvarUp svasamvedya chhe arthAt potAnA AtmAnA ja anubhavamAn Ave tevun chhe. guru, temanI vANI ke tIrthankar bhagavAnanI divya – dhvani paN teno anubhav karAvI shake tem nathI. jIv anubhav kare to te nimittamAtra kahevAy. te svAnubhav – gochar chhe. AtmA pote ja tene oLakhI, anubhav karI shake.
e rIte vAstavamAn AtmAne paradravyanAn tathA rAgAdinAn grahaN – tyAg nathI; te sarvagna chhe ane mAtra svAnubhav – gochar chhe. 20.
AvA Atma – parignAnanI pUrve mArI cheShTA kevI hatI te kahe chhe –
anvayArtha : (स्थाणौ) jhADanA ThUnThAmAn (उत्पन्नपुरुषभ्रान्तेः) jene puruShanI bhrAnti 1. juo shrI pravachanasAr gAthA – 37, 38, 39, 41, 47, 48, 49, 51.
Page 34 of 170
PDF/HTML Page 63 of 199
single page version
टीका — उत्पन्नपुरुषभ्रान्तेः पुरुषोऽयमित्युत्पन्ना भ्रान्तिर्यस्य प्रतिपत्तुस्तस्य । स्थाणौ स्थाणुविषये । यद्वद्यत्प्रकारेण । विचेष्टितंविविधमुपकारापकारादिरूपं चेष्टितं विपरीतं वा चेष्टितं । तद्वत् तत्प्रकारेण । मे चेष्टितं । क्व ? देहादिषु । कस्मात् । आत्मविभ्रमात् आत्मविपर्यासात् । कदा ? पूर्वम् उक्तप्रकारात्मस्वरूपपरिज्ञानात् प्राक् ।।२१।। utpanna thaI tevA manuShyane (यद्वत्) jevI (विचेष्टितम्) viparIt yA vividh cheShTA hoy chhe (तद्वत्) tevI (देहादिषु) sharIrAdimAn (आत्मविभ्रमात्) Atma – vibhramane lIdhe (पूर्वं) pahelAn (मे) mArI (चेष्टितम्) cheShTA hatI.
TIkA : puruShanI bhrAnti jene utpanna thaI chhe – tenI arthAt ‘A puruSh chhe’ evI jene bhrAnti utpanna thaI chhe tenI – evun mAnanAranI – sthANumAn (ThUnThAnA viShayamAn) je rIte – je prakAre vicheShTA thAy chhe – vividh prakAranI cheShTA thAy chhe – arthAt upakAr – apakArAdirUp cheShTA vA viparIt cheShTA thAy chhe – te pramANe – te prakAre men cheShTA karI. konA viShe? dehAdi viShe. shA kAraNathI? Atmavibhram – AtmaviparyAs – nA kAraNe. kyAre? pUrve arthAt ukta prakAranA AtmasvarUpanA parignAn pUrve.
bhAvArtha : antarAtmA vichAre chhe ke, ‘jevI rIte koI puruSh bhramathI vRukShanA ThUnThAne puruSh samajI tenAthI potAne upakAr – apakArAdinI kalpanA karI sukhI – dukhI thAy chhe, tevI rIte hun paN mithyAtvAvasthAmAn bhramathI sharIrAdine AtmA samajI tenAthI potAne upakAr – apakArAdinI kalpanA karI sukhI – dukhI thayo – e mArI mUrkhAI bharelI cheShTA hatI. koI ThUnThAne puruSh mAne ane hun sharIrAdine AtmA mAnun – em bannenA vibhramamAn ane cheShTAmAn kAI pher nathI.’
‘‘jem ek nArIe kAShTanI pUtaLI banAvIne tene alankAr – vastra paherAvIne potAnA mahelamAn pathArImAn suvADI rAkhI ane lUgaDAnthI DhAnkI dIdhI. tyAn, te nArIno pati Avyo. eNe em jANyun ke mArI nArI shayan kare chhe. te tene halAve, pavan nAkhe, parantu te (pUtaLI) to bole nahi. AkhI rAt bahu sevA karI; prabhAt thayun tyAre teNe jANyun ke A to kAShTanI pUtaLI chhe, tyAre te pastAyo ke men jUThI sevA karI. tem anAdithI AtmA par achetananI sevA vRuthA kare chhe. gnAn thatAn te jANe chhe ke jaD chhe, tyAre teno sneh tyAge chhe ane svarUpAnandI thaI sukh pAme chhe.’’1 21. 1. ‘anubhav prakAshak’ – gu. bIjI AvRutti, pRu. 22 – 23.
Page 35 of 170
PDF/HTML Page 64 of 199
single page version
साम्प्रतं तु तत्परिज्ञाने सति कीदृशं मे चेष्टितमित्याह —
टीका — असौ उत्पन्नपुरुषभ्रान्तिः पुरुषाग्रहे पुरुषाभिनिवेशे निवृत्ते विनष्टे सति यथा येन पुरुषाभिनिवेशजनितोपकारापकाराद्युद्यमपरित्यागप्रकारेण । चेष्टते प्रवर्तते । तथाचेष्टोऽस्मि तथा तदुद्यमपरित्यागप्रकारेण चेष्टा यस्यासौ तथाचेष्टोऽस्मि भवाम्यहम् । क्व ? देहादौ । किं विशिष्टः ? विनिवृत्तात्मविभ्रमः विशेषेण निवृत्त आत्मविभ्रमो यस्य । क्व ? देहादौ ।।२२।।
vartamAnamAn tenun (AtmAnun) parignAn thatAn mArI kevI cheShTA thaI gaI te kahe chhe —
anvayArtha : (स्थाणौ) vRukShanA ThUnThAmAn (निवृत्ते पुरुषाग्रहे) ‘A puruSh chhe’ evI bhrAnti dUr thatAn, (यथा)। jevI rIte (असौ) te ( – pUrve bhrAntivALo manuShya) (चेष्टते) cheShTA kare chhe arthAt tenAthI upakArAdinI kalpanAno tyAg kare chhe, (देहादौ) sharIrAdimAn (विनिवृत्तात्मविभ्रमः) jeno Atmavibhram dUr thayo chhe tevo hun (तथा चेष्टः अस्मि) tevI rIte cheShTA karun chhun.
TIkA : (ThUnThAmAn) puruShAgrah arthAt puruShAbhinivesh nivRutta thatAn – nAsh pAmatAn, jene (ThUnThAmAn) puruShanI bhrAnti thaI gaI hatI te (manuShya). jevI rIte puruShAbhiniveshajanit upakAr – apakArAdithI te pravRuttino parityAg karavArUp cheShTA kare chhe – pravarte chhe tevI rIte men cheShTA karI chhe – arthAt te pravRuttinA parityAg anurUp jene jevI rIte cheShTA thAy tevI cheShTAvALo hun banI gayo chhun.
kyAn (kyA viShayamAn)? dehAdimAn. kevo (thayo chhun)? jeno Atmavibhram vinivRutta thayo chhe tevo – arthAt jeno Atma – vibhram visheSh karI nivRutta thayo chhe tevo – thayo chhun. kyAn (kyA viShayamAn)? dehAdimAn.
bhAvArtha : jyAre mANas ThUnThAne ThUnThun samaje chhe, tyAre pahelAn temAn puruShanI kalpanA
Page 36 of 170
PDF/HTML Page 65 of 199
single page version
अथेदानीमात्मनि स्त्र्यादिलिङ्गैकत्वादिसंख्याविभ्रमनिवृत्त्यर्थतद्विविक्तासाधारणस्वरूपं दर्शयन्नाह –
karI je upakAr – apakArAdinI kalpanArUp cheShTA karato hato te bandh thaI jAy chhe; tem antarAtmAne bhed – vignAn dvArA sharIr ane AtmAnI ekatAno bhram dUr thatAn sharIrAdimAn upakAr – apakArarUp buddhi rahetI nathI ane tethI tenA pratye udAsIn rahe chhe.
gnAnI potAnA AtmAne sharIrathI bhinna ane taddan judI jAtano mAne chhe; kAraN ke sharIr rUpI, AtmA arUpI; sharIr jaD, AtmA chetan; sharIr sanyogI, AtmA asanyogI; sharIr vinAshI, AtmA avinAshI; sharIr AndhaLun, AtmA dekhato; sharIr indriy – grAhya, AtmA atIndriy – grAhya; sharIr bAhya paratattva, AtmA antarang svatattva, ityAdi prakAre banne ekabIjAthI bhinna chhe.
AvA atyant bhinnapaNAnA vivekathI jIvane jyAre bhedagnAn thAy chhe tyAre sharIrAdimAn AtmabuddhinI bhramaNA chhUTI jAy chhe, sharIranA sudhAr – bagADathI AtmA sudhare – bagaDe evo bhram TaLI jAy chhe. dehAdi par padArtho pratye kartA – buddhinA sthAne gnAtA – buddhi Upaje chhe ane te Atma sanmukh vaLI chaitanya – svarUpamAn ekAgra thavA lAge chhe.
Am jIvane jyAre bhed – vignAnadvArA sva – paranun bhAn thAy chhe, tyAre te par bhAvathI haTI svasanmukh thAy chhe. 22
have AtmAmAn strI Adi ling ne ekatvAdi sankhyA sambandhI vibhramanI nivRutti mATe tenAthI vivikta (bhinna) asAdhAraN svarUp batAvatAn kahe chhe —
anvayArtha : (येन आत्मना) je AtmAthI – chaitanyasvarUpathI (अहम्) hun (आत्मनि) potAnA AtmAmAn (आत्मना) AtmAdvArA – svasamvedanagnAnadvArA (आत्मना एव) potAnA
Page 37 of 170
PDF/HTML Page 66 of 199
single page version
टीका — येनात्मना चैतन्यस्वरूपेण इत्थंभावे तृतीया । अहमनुभूये । केन कर्त्रा ? आत्मनैव अनन्येन । केन करणभूतेन ? आत्मना स्वसंवेदस्वभावेन । क्व ? आत्मनि स्वस्वरूपे । सोऽहं इत्थंभूतस्वरूपोऽहं । न तत् न नपुंसकं । न सा न स्त्री । नासौ न पुमान् अहं । तथा नैको न द्वौ न वा बहुरहं । स्त्रीत्वादिधर्माणां कर्मोत्पादितदेहस्वरूपत्वात् ।।२३।। AtmAne pote (अनुभूये) anubhavun chhun. (सः) te – shuddhAtmasvarUp (अहं) hun (न तत्) na to napunsak chhun, (न सा) na strI chhun, (न असौ) na puruSh chhun; (न एकः) na ek chhun (न द्वै) na be chhun, (वा) athavA (न बहुः) na bahu chhun.
TIkA : je AtmA vaDe – chaitanya svarUp vaDe hun anubhavamAn Avun chhun – konAthI? AtmAthI ja – bIjA koIthI nahi, kayA karaN (sAdhan) dvArA? AtmAdvArA – svasamvedan svabhAv dvArA, kyAn? AtmAmAn – svasvarUpamAn, te hun chhun – evA svarUpavALo chhun. na to hun napunsak chhun, na strI chhun, na puruSh chhun; tathA na hun ek chhun, na be chhun ke na hun bahu chhun; kAraN ke strItvAdi dharmo chhe te to karmopAdit deh – svarUpavALA chhe.
bhAvArtha : hun svasamvedanagnAnadvArA pote ja mArA AtmasvarUpane mArA AtmAmAn anubhavun chhun – arthAt hun chaitanyasvarUp svasamvedanagamya chhun. temAn strI – puruShAdi lingano tathA ek, be, vagere sankhyAnA vikalpono abhAv chhe.
antarAtmA vichAre chhe ke jIvamAn strI – puruShAdino vyavahAr kevaL sharIrane lIdhe chhe. ek, be ane bahuvachanano vyavahAr paN sharIrAshrit chhe. jyAre sharIr mArun rUp ja nathI ane mArun shuddhasvarUp nirvikalpa chhe, tyAre mArAmAn ling – bhed ane vachan – bhedanA vikalpo kevI rIte ghaTI shake? A strItvAdi dharmo to karmopAdit dehanun svarUp chhe, mArun svarUp nathI. mArun chaitanyasvarUp to te badhAnthI par chhe.
AtmA shuddha AnandasvabhAvI chhe, ek chhe – evo rAgamishrit vichAr paN svabhAvamAn nathI. guN – guNI tarIke be chhe ne gnAn – darshananA upayoge be chhe – evo bhed svarUpamAn nathI.
AtmAnun shuddha svarUp abhed, guN – guNInA bhed vinAnun chhe. temAn lingabhed, vachan bhed, vikalpabhedAdi kaI nathI.
ahIn AchAryanun lakSha abhed – akhanD AtmAnA svarUp upar chhe; tethI temaNe kahyun chhe ke, vAstavamAn AtmAne strI, puruSh, napunsakAdi avasthAo nathI, guNonA bhedarUp ane kArakonA bhedarUp kalpanA nathI.
Page 38 of 170
PDF/HTML Page 67 of 199
single page version
येनात्मना त्वमनुभूयसे स कीदृशः इत्याह —
टीका — यस्य शुद्धस्य स्वसंवेद्यस्य रूपस्य । अभावे अनुपलम्भे । सुषुप्तो यथावत्पदार्थपरिज्ञानाभावलक्षणनिद्रया गाढाक्रान्तः । यद् भावे यस्य तत्स्वरूपस्य भावे उपलम्भे । पुनर्व्युत्थितः विशेषेणोत्थितो जागरितोऽहं यथावत्स्वरूपपरिच्छित्तिपरिणत इत्यर्थः । किं विशिष्टं तत्स्वरूपं ? अतीन्द्रियं इन्द्रियैरजन्यमग्राह्यं च । अनिर्देश्यं शब्दविकल्पागोचरत्वादिदंतयाऽनिदन्तया वा निर्देष्टुमशक्यम् । तदेवंविधं स्वरूपं कुतः सिद्धमित्याह-तत्स्वसंवेद्यं तदुक्तप्रकारंस्वरूपं स्वसंवेद्य स्वसंवेदनग्राह्यं अहमस्मीति ।।२४।।
AvI samajaNathI gnAnI bhed – vignAn karI AtmasvarUpamAn ekAgra thavAnI nirantar bhAvanA bhAve chhe. 23.
je AtmAthI tun anubhavamAn Ave chhe te kevo chhe te kahe chhe —
anvayArtha : (यत् अभावे) jenA – shuddhAtmasvarUpanA – abhAve (अहं) hun (सुषुप्तः) sUto paDI rahyo hato – agnAn avasthAmAn hato, (पुनः) vaLI (यत् भावे) jenA – shuddhAtmasvarUpanA – sadbhAvamAn hun (व्युत्थितः) jAgI gayo – yathAvat vastusvarUpane jANavA lAgyo, (तत्) te – shuddhAtmasvarUp (अतीन्द्रियम्) indriyo dvArA agrAhya (अनिर्देश्यम्) vachanothI agochar (vachanothI na kahI shakAy tevun) ane (स्वसंवेद्यम्) svAnubhavagamya chhe; te (अहं अस्मि) hun chhun.
TIkA : je shuddha svasamvedyarUpanA abhAve eTale tenI anupalabdhimAn – aprAptimAn hun sUto hato – arthAt yathAvat padArtha – parignAnano abhAv jenun lakShaN chhe evI nidrAmAn hun gADh gherAyelo hato (lapeTAyelo hato) ane jenA sadbhAvamAn arthAt jenA tatsvarUpanA sadbhAvamAn – prAptimAn (je svarUpano anubhav thatAn) hun jAgyo – visheShapaNe jAgRut thayo, arthAt yathAvat svarUpanA parignAnasvarUpe hun pariNamyo – evo artha chhe.
Page 39 of 170
PDF/HTML Page 68 of 199
single page version
तत्स्वरूपं स्वसंवेदयतो रागादिप्रक्षयान्न क्वविच्छत्रुमित्रव्यवस्था भवतीति दर्शयन्नाह —
टीका — अत्रैव नकेवलमग्रे किन्तु अत्रैव जन्मनि क्षीयन्ते । के ते ? रागाद्याः आदौ भवः
tatsvarUp kevA prakAranun chhe? te atIndriy chhe arthAt indriyajanya nathI, indriyagrAhya nathI ane vachan – agochar arthAt shabda – vikalpothI agochar hovAthI (shabdo dvArA kahevAmAn nahi Avatun hovAthI) A ke te svarUpAdirUpe kahI shakAy tevun nathI. to evA prakAranun svarUp kyAthi siddha thAy te kahe chhe – ‘‘te svasamvedya svarUp arthAt te ukta prakAranun svasamvedanathI grAhya svarUp te hun chhun.’’
bhAvArtha : je shuddhAtmasvarUp atIndriy, vachan – agochar ane svAnubhavagamya chhe te hun chhun – evun jyAn sudhI jIvane gnAn na hatun tyAn sudhI te agnAn – nidrAmAn sUto hato, parantu jyAre tene potAnA ukta prakAranA svarUpanun yathAvat bhAn thayun tyAre te vAstavamAn jAgRut thayo arthAt tenA parignAnarUpe pariNamyo.
jene shuddhAtmAnI upalabdhi chhe te ja jAge chhe ane jene shuddhAtmAnI upalabdhi nathI te Unghe chhe. jyArathI te chidAnand – svarUpane svasamvedan dvArA anubhave chhe, tyArathI te sadAy jAgRut ja chhe em samajavun. 24
te svarUpanun svasamvedan karanArane rAgAdino visheSh kShay thavAthI kvachit paN shatrumitranI vyavasthA (kalpanA) rahetI nathI te darshAvatAn kahe chhe —
anvayArtha : (यतः) kAraN ke (बोधात्मानं) shuddha gnAnasvarUp evA (मां) ane – mArA AtmAne (तत्त्वतः प्रपश्यतः) vAstavamAn anubhav karanAr jIvane (अत्र एव) ahIn ja (रागाद्याः) rAgAdi doSho (क्षीयन्ते) nAsh pAme chhe; (ततः) tethI (मे) mAro (न कः चित्) na koI (शत्रुः) shatru chhe (न च) ane na koI (प्रियः) mitra chhe.
TIkA : ahIn ja — nahIn ke kevaL AgaL (bIjA janmamAn) ja parantu A ja janmamAn
Page 40 of 170
PDF/HTML Page 69 of 199
single page version
आद्यः राग आद्यो येषां द्वेषादिनां ते तथोक्ताः । किं कुर्वन्तस्ते क्षीयन्ते ? तत्त्वतो मां प्रपश्यतः । कथम्भूतं मां ? बोधात्मानं ज्ञानस्वरूपं । तत इत्यादि – यतो यथावदात्मानं पश्यतो रागादयः प्रक्षीणास्ततस्तस्मात् कारणात् न मे कश्चिच्छत्रुः न च नैव प्रियो मित्रम् ।।२५।। (teo) kShay pAme chhe. koN te? rAgAdi – arthAt rAg jenI AdimAn chhe tevA dveShAdi (doSho). shun karatAn te kShIN thAy chhe? tattvata (paramArthapaNe) mane dekhatAn (anubhavatAn). kevA mane? bodhAtmA eTale gnAnasvarUp (evA mane). yathAvat AtmAno anubhav karatAn rAgAdi kShIN thAy chhe; te kAraNathI na koI mAro shatru chhe ane koI mAro priy eTale mitra chhe.
bhAvArtha : gnAnasvarUp AtmAne yathArthasvarUpe avalokatAn – anubhavatAn rAg – dveShAdi doShono (bhUmikAnusAr) ahIn ja abhAv thAy chhe; tethI gnAnI kahe chhe ke, ‘‘A jagatamAn mane koI shatru – mitrarUpe bhAsato nathI – arthAt vAstavamAn koI koIno shatru – mitra thaI shakato nathI.’’
jyAre AtmA prabuddha thaI yathArtha vastusthitino anubhav kare chhe, tyAre tenI rAg – dveSharUp iShTa – aniShTanI kalpanA maTI jAy chhe ane bAhya sAmagrInA bAdhak – sAdhak manAtA jIvo pratye tene upekShAbuddhi rahe chhe; tethI te na koIne shatru samaje chhe ke na to koIne mitra mAne chhe. e rIte AtmasvarUpanI bhAvanAnA baLe tenA rAg – dveShAdino nAsh thatAn tene koI pratye shatru-mitrapaNun rahetun nathI.
gnAnabhAvanArUpe pariNamelo gnAnI vichAre chhe ke —
‘‘nishchayathI hun ek chhun, shuddha chhun, mamatArahit chhun, gnAn – darshanathI pUrNa chhun; te svabhAvamAn raheto, temAn – te chaitanya – anubhavamAn lIn thato hun A krodhAdik sarva Asravone kShay pamADun chhun.’’1
sArAnsh e chhe ke jyAre gnAnI potAnA AtmasvarUpane yathArthapaNe jANI temAn lIn thAy chhe, tyAre tenA Asrav – bhAvo rAgadveShAdi vikAro svayam utpanna thatA nathI. AvI sthitimAn tene koI shatru – mitra bhAsato nathI; tene sarva pratye samabhAv pragaTe chhe. 25. 1.hun ek shuddha, mamatvahIn hun, gnAnadarshanapUrNa chhun; emAn rahI sthit, lIn emAn, shIghra A sau kShay karun.
Page 41 of 170
PDF/HTML Page 70 of 199
single page version
यदि त्वमन्यस्य कस्यचिन्न शत्रुर्मित्रं वा तथापि तवान्यः कश्चिद्भविष्यतीत्याशंक्याह –
टीका — आत्मस्वरूपे प्रतिपन्नेवाऽयंलोको मयि शत्रुमित्रभावं प्रतिपद्यते ? न तावद् प्रतिपन्ने । यतः मामपश्यन्नयं लोको न मे शत्रुर्न च प्रियः । अप्रतिपन्ने हि वस्तुस्वरूपे रागाद्युत्पत्तावतिप्रसङ्गः । नापि प्रतिपन्ने यतः मां प्रपश्यन्नयं लोको न मे शत्रुर्न च प्रियः । आत्मस्वरूपप्रतीतौ रागादिकप्रक्षयात् कथं क्व चिदपि शत्रुमित्रभावः स्यात् ।।२६।।
bhale tun bIjA koIno shatru – mitra na ho, to paN bIjo koI to tAro shatru – mitra hashe ne? evI AshankA karI tenun samAdhAn kare chhe —
anvayArtha : (मां) mane – mArA AtmasvarUpane (अपश्यन्) nahi dekhato (अयं लोकः) A lok – agnAnI prANigaN (न मे शत्रुः) mAro shatru nathI (न च प्रियः) ane mitra nathI, tathA (मां) mane – mArA AtmasvarUpane (प्रपश्यन्) yathArthapaNe dekhato (अयं लोकः) A lok – gnAnI jIvagaN (न मे शत्रुः) na mAro shatru chhe (न च प्रियः) ane na mitra chhe.
TIkA : AtmasvarUp samajAy ke na samajAy to paN A lok mArA pratye shatru – mitrabhAv kem kare? pratham to (AtmasvarUp) na samajAy to paN te na kare, kAraN ke A lok mane dekhato nathI tethI te mAro shatru nathI ne mAro mitra nathI; jyAn vastusvarUp na samajAy tyAn paN rAgAdinI utpatti thAy to atiprasang Ave.
(vastusvarUp) samajavAmAn AvatAn paN na (koI mAro shatru – mitra chhe), kAraN ke A (gnAnI) lok mane dekhato (jANato) hovAthI, te nathI mAro shatru ne nathI mAro mitra.
AtmasvarUpanI pratIti thatAn rAgAdino kShay (abhAv) thavAthI kvachit paN shatru – mitrabhAv kevI rIte hoI shake?
bhAvArtha : antarAtmA samAdhAn kare chhe ke, ‘agnAnI jano to mArA AtmAne dekhatA –
Page 42 of 170
PDF/HTML Page 71 of 199
single page version
अन्तरात्मनो बहिरात्मत्वत्यागे परमात्मत्वप्राप्तौ चोपायत्वं दर्शयन्नाह —
टीका — एवमुक्तप्रकारेणान्तरात्मव्यवस्थितः सन् बहिरात्मानं त्यक्त्वा परमात्मानं भावयेत् । कथंभूतं ? सर्वसंकल्पवर्जितं विकल्पजालरहितं अथवा सर्वसंकल्पवर्जितः सन् भावयेत् ।।२७।। jANatA nathI. mArun AtmasvarUp atIndriy hovAthI temanI indriyone agochar chhe, tethI teo mArA viShayamAn shatru – mitranI kalpanA kevI rIte karI shake? teo mArA jaD sharIrane ja dekhe chhe, sharIrathI atyant bhinna evo mAro AtmA to dekhAto nathI, to bhale teo mArA sharIrane shatru – mitra mAne; mane (mArA AtmAne) tethI shun?
gnAnI jano mArA shuddhAtmasvarUpane yathAvat jANatA hovAthI temanAmAn rAg – dveShAdino abhAv chhe, tethI mArA pratye temanAmAn shatru – mitrabhAv kevI rIte hoI shake?
A rIte gnAnI ke agnAnI – koI jIv mAro shatru nathI ke mitra nathI. 26.
antarAtmAne bahirAtmapaNAnA tyAgano ane paramAtmapaNAnI prAptino upAy darshAvatAn kahe chhe —
anvayArtha : (एवं) AvI rIte (बहिरात्मानं) bahirAtmAne (त्यक्त्वा) tajI (अंतरात्मव्यवस्थितः) antarAtmAmAn vyavasthit thaI tathA (सर्वसंकल्पवर्जितं) sarva sankalpothI rahit thaIne (परमात्मानं) paramAtmAne (भावयेत्) bhAvavo.
TIkA : evI rIte eTale ukta prakAre antarAtmAmAn vyavasthit thaIne ane bahirAtmAno tyAg karIne paramAtmAnI bhAvanA karavI, kevA thaIne? sarva sankalpothI rahit thaIne – vikalpajAlarahit thaIne arthAt sarva sankalpothI mukta thaIne (paramAtmAnI bhAvanA karavI). (27).
bhAvArtha : pratham jIv bahirAtmapaNAne chhoDI AtmasvarUpanI sanmukh thatAn antarAtmA
Page 43 of 170
PDF/HTML Page 72 of 199
single page version
तद्भावनायाः फलं दर्शयन्नाह —
टीका — योऽनन्तज्ञानाद्यात्मकः प्रसिद्धः परमात्मा सोऽहमित्येवमात्तसंस्कारः आत्तो गृहीतः संस्कारो वासना येन । कया कस्मिन् ? भावनया तस्मिन् परमात्मनि भावनया सोऽहमित्यभेदाभ्यासेन । पुनरित्यन्तर्गर्भितवीप्सार्थः । पुनः पुनस्तस्मिन् भावनया । तत्रैव परमात्मन्यैव दृढ़संस्कारात् अविचभावनावशात् । लभते प्राप्नोति ध्याता । हि स्फु टम् । आत्मनि स्थितिं thAy chhe. tyArabAd krame krame puruShArtha vadhArI sarva vikalpothI rahit thaI gnAnAnandasvarUp paramAtmAnI ArAdhanA kare chhe, arthAt temAn lIn thaI tadrUp banavAnI bhAvanA bhAve chhe. e paramAtmapadanI prAptino upAy chhe. 27.
te bhAvanAnun phaL darshAvatAn kahe chhe —
anvayArtha : (तस्मिन्) temAn – paramAtmapadamAn (भावनया) bhAvanA karatA rahevAthI (सः अहं) te – anantagnAnasvarUp paramAtmA – ‘hun chhun’ (इति) evA (आत्तसंस्कारः) sanskAr pAmelo te – gnAnI puruSh – (पुनः) vAramvAr (तत्र एव) temAn ja – AtmasvarUpamAn ja (दृढ संस्कारात्) draDh sanskArane lIdhe (हि) nishchayathI (आत्मनि) AtmAmAn (स्थितिं लभते) sthiratA prApta kare chhe.
TIkA : je anantagnAnAdisvarUp prasiddha paramAtmA chhe te ‘hun chhun’ evo sanskAr pAmI arthAt evo sanskAr eTale vAsanA grahIne, shA vaDe? shAmAn? tenI bhAvanA vaDe arthAt paramAtmAnI bhAvanA vaDe te ‘hun chhun’ evA abhed abhyAs vaDe, tenI vAramvAr bhAvanAthI tenA ja eTale paramAtmAnA ja – draDh sanskArane lIdhe avichal bhAvanAne lIdhe – dhyAtA kharekhar AtmAmAn sthiti pAme chhe – prApta kare chhe – arthAt AtmAmAn achalatA vA anantagnAnAdichatuShTayarUpatA prApta kare chhe.
Page 44 of 170
PDF/HTML Page 73 of 199
single page version
आत्मन्यचलतां अनन्तज्ञानादिचतुष्टयरूपतां वा ।।२८।।
नन्वात्मभावनाविषये कष्टपरम्परासद्भावेन भयोत्पत्तेः कथं कस्यचित्तत्र प्रवृत्तिरित्याशङ्कां निराकुर्वन्नाह —
bhAvArtha : anantagnAnasvarUp paramAtmA te ja ‘hun chhun’ evI vAramvAr abhed bhAvanA bhAvavAthI tenA sanskAr draDh thAy chhe ane tevA sanskArane lIdhe AtmasvarUpamAn sthir thaI jIv anantachatuShTayarUp paramapadanI prApti kare chhe.
jyAre antarAtmA svasanmukh thaI potAne siddha samAn shuddha, buddha, chaitanyaghan, sukh – dhAm ane anantachatuShTayAdirUp dhyAve chhe – vAramvAr bhAve chhe, tyAre abhed avichal bhAvanAnA baLe te shuddhAtmasvarUpamAn tanmay thaI jAy chhe. te vakhate tene anirvachanIy Anandano anubhav thAy chhe. paramAtmasvarUpamAn lIn thatAn te svayam paramAtmA thaI jAy chhe. A paramAtmasvarUpanI draDh bhAvanAnun phal chhe.
‘‘je paramAtmA chhe te ja hun chhun – evI vAramvAr bhAvanA bhAvatAn shuddhasvAtmAmAn je lInatA thAy chhe, te koI vachan – agochar yog chhe – samAdhirUp dhyAn chhe.’’1
AvI rIte paramAtmabhAvanAnA draDh sanskArathI AtmA paramAtmA thaI jAy chhe. 28. Atma – bhAvanAnA viShayamAn kaShTaparamparAnA sadbhAvane lIdhe bhayanI utpattinI sambhAvanA rahe chhe, to temAn koInI kevI rIte pravRutti thAy? evI AshankAnun nirAkaraN karatAn kahe chhe —
anvayArtha : (मूढात्मा) agnAnI bahirAtmA (यत्र) jemAn – sharIr – putra – mitrAdi bAhya padArthomAn (विश्वस्तः) vishvAs kare chhe (ततः) tenAthI – sharIrAdi bAhya padArthothI (अन्यत्) bIjun ko (भयास्पदं न) bhayanun sthAn nathI ane (यतः) jenAthI – paramAtmasvarUpanA anubhavathI 1. juo ‘adhyAtmarahasya’ – shlok 57.
Page 45 of 170
PDF/HTML Page 74 of 199
single page version
टीका — मूढात्मा बहिरात्मा । यत्र शरीरपुत्रकलत्रादिषु । विश्वस्तोऽवंचकाभिप्रायेण विश्वासं प्रपिपन्नः – मदीया एते अहमेतेषामितिअभेदबुद्धिं गत इत्यर्थः । ततो नान्यद्भयास्पदं ततः शरीरादेर्नान्यद्भयास्पदं संसारदुःखात्रसस्यास्पदं स्थानम् । यतो भीतः यतः परमात्मस्वरूपसंवेदनाद्भीतः त्रस्त । ततो नान्यदभयस्थानं ततः स्वसंवेदनात् नान्यत् अभयस्य संसारदुःखत्रासाभावस्य स्थानमास्पदम् । सुखास्पदं ततो नान्यदित्यर्थः ।।२९।। (भीतः) te Dare chhe (ततः अन्यत्) tenAthI bIjun kAI (आत्मनः) AtmAne (अभयस्थानं न) nirbhayatAnun sthAn nathI.
TIkA : mUDhAtmA eTale bahirAtmA jyAn eTale sharIr – putra – bhAryAdimAn vishvAs kare chhe – avanchak abhiprAyathI (teo mane Thagashe nahi evA abhiprAyathI) vishvAs pAme chhe – ‘te mArAn chhe ane hun temano chhun’ evI abhedabuddhi kare chhe – evo artha chhe. tenAthI bIjun koI bhayanun sthAn nathI – tenAthI eTale sharIrAdithI bIjun bhayanun sthAn – arthAt sansAradukhanA trAsanun sthAn nathI.
jenAthI bhay pAme chhe – jenAthI eTale paramAtmasvarUpanA samvedanathI bhay pAme chhe – trAse chhe, tenAthI bIjun koI abhayasthAn nathI – tenAthI eTale svasamvedanathI bIjun abhayanun – sansAradukhanA trAsanA abhAvanun sthAn nathI. tenAthI bIjun sukhanun sthAn nathI – evo artha chhe.
bhAvArtha : sharIr – putrAdi je bhayanun sthAn chhe – dukhanun kAraN chhe temAn bahirAtmA Atmabuddhi karI vishvAs kare chhe ane paramAtmasvarUp je nirbhay sthAn chhe, paramasharaNarUp chhe ane sukhanun kAraN chhe, tenA samvedanane kaShTarUp mAnI Dare chhe.
agnAnI bAhya sharIrAdimAn sukh mAnI temAn nishankapaNe pravarte chhe, paN vAstavamAn teo mRugajaL samAn chhe. temAn kAI sukh nathI; te koInun sharaN nathI ke koInun vishvAsanun – abhayanun sthAn nathI. ek shuddhAtmasvarUp ja abhayarUp chhe, te ja sharaNanun sthAn chhe ane te ja jagatanA jIvone bhav – bhayamAnthI rakShA karanAr param tattva chhe.
jem pitta – jvaravALA rogIne mIThun dUdh paN kaDavun lAge chhe, tem bahirAtmAne param sukhadAyI paramAtmasvarUpanI bhAvanA paN kaShTadAyI lAge chhe; tethI te AtmasvarUpanI bhAvanAne bhAvato nathI paN viShay – kaShAyanI ja bhAvanA bhAve chhe.
vaLI, ‘‘rAgAdi pragaT e dukh dain, tinahIko sevat ginat chain;
Page 46 of 170
PDF/HTML Page 75 of 199
single page version
तस्यात्मनः कीदृशः तत् प्रतिपत्त्युपाय इत्याह —
Atmahit – hetu virAg gnAn, te lakhai Apakun kaShTadAn.’’(2/6)1
rAgAdi viShay – kaShAyo AtmAne ahitarUp chhe – dukhadAyak chhe, chhatAn agnAnI temAn hit mAnI – sukh mAnI – pravarte chhe ane gnAn – vairAgya je AtmAne hitakar chhe tene ahitakar – kaShTarUp mAne chhe.
vaLI agnAnI jIvane uddeshIne shrImad rAjachandre kahyun chhe ke – ‘‘are jIv!
ughAD nyAy – netrane, nihAL re! nihAL tun,
‘‘ahA! je anantasukhanun dhAm chhe evA chaitanya – svabhAvamAn to tane mitratA na rahI – temAn utsAh ane prem na Avyo ane anant dukhanun dhAm evA je bAhya viShayo – temAn tane sukhabuddhi thaI – prem Avyo – utsAh Avyo, e kevI vichitratA chhe! are jIv! have tArAn gnAn – chakShune ughADIne jo, re jo, ke, ‘tAro svabhAv dukharUp nathI, paN bAhya viShayo taraphanun tArun valaN ekAnt dukharUp chhe. temAn svapney sukh nathI.’ Am vivekathI vichArI tArA antar svabhAv taraph vaL ane bAhya viShayomAn sukh – buddhi chhoDIne temanAthI nivRutta thA, nitya nirbhay sthAn ane sukhanun dhAm to tAro AtmA ja chhe.’’
tethI shuddhAtmasvarUpanA svasamvedan sivAy anya koI abhay sthAn nathI. sansAr – dukhanA trAsanA abhAvanun te ek ja sthAn chhe, arthAt sukhanun e ek ja sthAn chhe, sharIr – putrAdi bAhya padArtho – koI sukhanun sthAn nathI. 29.
te AtmasvarUpanI prAptino upAy kevo chhe te kahe chhe — 1. juo shrI daulatarAmajIkRut ‘chhahaDhAlA’ 2// // /
//
/
Page 47 of 170
PDF/HTML Page 76 of 199
single page version
टीका — संयम्य स्वविषये गच्छन्ति निरुध्य । कानि ? सर्वेन्द्रियाणि पञ्चापीन्द्रियाणि । तदनन्तरं स्तिमिते स्थिरीभूतेन । अन्तरात्मना मनसा । यत्स्वरूपं भाति । किं कुर्वतः ? क्षणं पश्यतः क्षणमात्रमनुभवतः बहुतरकालं मनसा स्थिरीकर्तुमशक्यत्वात् स्तोककालं मनोनिरोधं कृत्वा पश्यतो यच्चिदानन्दस्वरूपं प्रतिभाति तत्तत्त्वं तद्रूपं तत्त्वं स्वरूपं परमात्मनः ।।३०।।
कस्मिन्नाराधिते तत्स्वरूप – प्राप्तिर्भविष्यतीत्याशङ्कयाह —
anvayArtha : (सर्वेन्द्रियाणि) sarva indriyone (संयम्य) rokIne (स्तिमितेन) sthir thayelA (अन्तरात्माना) antarAtmA dvArA (क्षणं प्रपश्यतः) kShaN mAtra jonArane – anubhav karanAr jIvane (यत्) je – chidAnandasvarUp (भाति) pratibhAse chhe (तत्) te (परमात्मनः तत्त्वम्) paramAtmAnun svarUp chhe.
TIkA : potapotAnA viShayomAn jatI – pravartatI – koN (pravartatI)? sarva indriyo, eTale pAnche indriyo, tene rokIne – nirodhIne, tyArabAd sthir thaelA antarAtmA vaDe eTale man vaDe je svarUp bhAse chhe, shun karatAn? kShaN vAr jotAn – kShaNamAtra anubhavatAn – arthAt bahu kAl sudhI manane sthir karavun ashakya hovAthI thoDA kalAk sudhI manano nirodh karIne dekhatAn – je chidAnandasvarUp pratibhAse chhe, te paramAtmAnun tattva – tadrUp tattva – svarUp chhe.
bhAvArtha : sarva indriyonA viShayomAn bhamatI – pravartatI chittavRuttine rokIne arthAt antarjalpAdi sankalpa – vikalpothI rahit thaIne, upayogane potAnA chidAnand svarUpamAn sthir karavo. te AtmasvarUpamAn sthir thatAn paramAtmasvarUpano pratibhAs thAy chhe.
pAnch indriyonA viShayo taraphanun valaN chhoDI ane mananA sankalpa – vikalpo toDI gnAnAnand svabhAvamAn ekAgra thavun – sthir thavun te paramAtma – prAptino upAy chhe.
AtmA atIndriy sukhano bhanDAr chhe evI draShTi thatAn rAganI – vikAranI ruchi tathA indriyonA viShayo taraphanI pravRutti aTakI jAy chhe. par taraphanI vRutti rokAI jatAn, upayog AtmasvarUpamAn sthir thAy chhe, ane AtmAnA Anandakandano anubhav thAy chhe. A samyagdarshan chhe ne te ja samAdhi chhe. te vaDe ja paramAtmapad pamAy chhe. 30.
konI ArAdhanA karavAthI te svarUpanI prApti thAy? evI AshankA karI kahe chhe —
Page 48 of 170
PDF/HTML Page 77 of 199
single page version
टीका — यः प्रसिद्धः पर उत्कृष्ट आत्मा स एवाहं । योऽहं यः स्वसंवेदनेन प्रसिद्धोऽलमन्तरात्मा स परमः परमात्मा । ततो यतो मया सह परमात्मनोऽभेदस्ततोऽहमेव मया उपास्य आराध्यः । नान्यः कश्चिन्मयोपास्य इति स्थितिः । एवं स्वरूप एवाराध्याराधकभाव- व्यवस्था ।।३१।।
anvayArtha : — (यः) je (परमात्मा) paramAtmA chhe (सः एव) te ja (अहं) hun chhun, tathA (यः) je (अहं) hun chhun (सः) te (परमः) paramAtmA chhe; (ततः) tethI (अहं एव) hun ja (मया) mArA vaDe (उपास्यः) upAsavA yogya chhun, (कः चित् अन्यः न) bIjo koI (upAsya) nathI, (इति स्थितिः) evI vastusthiti chhe.
TIkA : je prasiddha par eTale utkRuShTa AtmA chhe te ja hun chhun. je hun – arthAt je svasamvedanathI prasiddha hun antarAtmA – te param eTale paramAtmA chhe. mArI sAthe paramAtmAno abhed chhe, tethI hun ja mArA vaDe upAsanA karavA yogya – ArAdhavA yogya chhun, bIjo koI mArA vaDe upAsavA yogya nathI. evI sthiti chhe – arthAt evun svarUp ja chhe – evI ArAdhya – ArAdhakanI vyavasthA chhe.
bhAvArtha : antarAtmA vichAre chhe ke, ‘‘mAro antarAtmA svasamvedanathI prasiddha chhe. vAstavamAn te arihant ane siddha samAn chhe arthAt paramAtmA chhe. tenI abhedapaNe upAsanA karavAthI hun pote ja paramAtmA thaI shakun tem chhun. mATe hun ja (mAro shuddhAtmA ja) mAre potAne upAsya chhun; bIjo koI upAsanA karavA yogya nathI. hun pote ja upAsya ane upAsak chhun.’
‘‘kharekhar arhantane dravyapaNe, guNapaNe ane paryAyapaNe jANe chhe te kharekhar AtmAne jANe chhe, kAraN ke bannemAn nishchayathI taphAvat nathI.’’1
Page 49 of 170
PDF/HTML Page 78 of 199
single page version
एतदेव दर्शयन्नाह —
टीका — मामात्मानमहं प्रपन्नोऽस्मि भवामि किं कृत्वा ? प्रच्याव्य व्यावृत्य केभ्यः ? विषयेभ्यः । केन कृत्वा ? मयैवात्मस्वरूपेणैव करणात्मना । क्व स्थितं माम् प्रपन्नोऽहं ? मयि स्थितं
jyAre antarAtmA potAne siddha samAn shuddha, buddha ane gnAtA – draShTArUp anubhave chhe ane abhed bhAvanAnA baLe shuddhAtmasvarUpamAn tanmay thaI jAy chhe tyAre te sarva karma – bandhanathI mukta thaI paramAtmA banI jAy chhe teTalA mATe pote upAsak ane potAnun shuddhAtmasvarUp upAsya chhe, em samajI ane nirNay karI antarmukh thaIne potAnA svasamvedan gnAn vaDe nij shuddhAtmAnI upAsanA karavI te paramAtmapadanI prAptino upAy chhe.
‘siddha samAn sadA pad mero’ — siddhanA jevun ja paripUrNa mArun svarUp shaktirUpe chhe. paramAtmapad bahAramAn nathI. te to mArAmAn ja chhe, evI nirantar bhAvanAnA baLathI AtmA paramAtmA banI shake chhe. tevI tenI shakti chhe. je A shaktinun shraddhA – gnAn kare chhe te ja potAnA shuddhAtmAmAn ramaNatA karI paramAtmapadane prApta kare chhe.
A ja ArAdhya – ArAdhak bhAvanI vyavasthAnun svarUp chhe. 31.
te ja batAvIne kahe chhe —
anvayArtha : (मां) mane – mArA AtmAne (विषयेभ्यः) panchendriyanA viShayothI (प्रच्याव्य) haThAvIne (मया एव) mArA ja vaDe – potAnA ja AtmA vaDe (अहं) hun (मयि स्थितं) mArAmAn sthit (परमानंतनिर्वृत्तम्) param AnandathI nirvRutta (rachAyelA) (बोधात्मानं) gnAnasvarUp AtmAne (प्रपन्नोऽस्मि) prApta thayo chhun.
TIkA : hun mane eTale mArA AtmAne prApta thayo chhun. shun karIne? (mArA AtmAne) chhoDAvIne – pAchho vALIne, shAnAthI? viShayothI. shA vaDe karIne? mArA ja vaDe eTale karaN
Page 50 of 170
PDF/HTML Page 79 of 199
single page version
आत्मस्वरूप एव स्थितम् । कथम्भूतं मां ? बोधात्मानं ज्ञानस्वरूपम् । पुनरपि कथम्भूतम् ? परमानन्दनिर्वृतं परमश्चासावानन्दश्च सुखं तेन निर्वृतं सुखीभूतम् अथवा परमानन्दनिर्वृतोऽहम् ।।३२।।
एवमात्मानं शरीराद्भिन्नं यो न जानाति तं प्रत्याह – (sAdhan)rUp AtmasvarUp vaDe ja; kyAn rahelA evA mane hun prApta thayo chhun? mArAmAn rahelAne arthAt AtmasvarUmAn ja rahelAne. kevA mane? bodhAtmAne eTale gnAnasvarUpane. vaLI kevA mane? param AnandathI nirvRutta (rachAyelA)ne – param Anand eTale sukh, tenAthI nirvRutta (rachAyelA) – sukh thayelAne (evA mane eTale AtmAne prApta thayo chhun); athavA, hun param AnandathI nirvRutta (paripUrNa) chhun.
bhAvArtha : bAhya indriyonA viShayothI mArA AtmAne chhoDAvIne mArAmAn rahelA param AnandathI paripUrNa gnAnasvarUp AtmAne, hun mArA ja puruShArthathI pAmyo chhun.
A shlokamAn ‘मया एव’ ane ‘मयि स्थितं’ – e shabdo bahu arthasUchak chhe te batAve chhe ke paramAtmapad mArAmAn – AtmAmAn chhe, bIje bahAr koI ThekANe nathI ane te pad hun Atma sanmukh thaIne puruShArtha karun to ja prApta thAy, bIjA koI bAhya sAdhanathI ke koInI kRupAthI te prApta thAy nahi. paramAtmapadanI prApti mATe te svAvalambananun grahaN ane parAvalambanano tyAg sUchave chhe.
vaLI AchArye darshAvyun chhe ke AtmasvarUpanI prApti men mArA AtmabaL vaDe ja karI chhe. em potAno Atmavaibhav batAvI mumukShu jIvone preraNA karI chhe ke, ‘tame paN svata eTale potAnA AtmasAmarthyathI ja param padanI prApti karo.’
AtmA ane parapadArthone (indriyonA viShayone) bhinna karavAmAn ane AtmAne grahaN karavAmAn karaN (sAdhan) judAn nathI; pragne ek ja karaN chhe, te vaDe ja AtmAne bhinna karAy chhe ane te vaDe ja tene grahaN karAy chhe.1
ahIn sAdhya sAdhan ek ja chhe ‘bhinna bhinna nathI’ — em batAvyun chhe. 32.
evI rIte AtmAne sharIrathI bhinna je jANato nathI tenA prati kahe chhe — 1. juo shrI samayasAr gu. AvRutti – gAthA 294, 296 –
.... ...... ......
‘pragnAthI jem judo karyo, tyam grahaN paN pragnA vaDe.’ (296)
Page 51 of 170
PDF/HTML Page 80 of 199
single page version
टीका — यः प्रतिपन्नाद्देहात्परं भिन्नमात्मानमेवमुक्तप्रकारेण न वेत्ति । किं विशिष्टम् ? अव्ययं अपरित्यक्तानन्तचतुष्टयस्वरूपम् । स प्रतिपन्नान निर्वाणं लभते । किं कृत्वा ? तप्त्वाऽपि । किं तत् ? परमं तपः । ।।३३।।
anvayArtha : (एवं) ukta prakAre (यः) je (अव्ययं) avinAshI (आत्मानं) AtmAne (देहात्) sharIrathI (परं न वेत्ति) bhinna jANatA nathI (सः) te (परमं तपः तप्त्वापि) ghor tapashcharaN karavA chhatAn (निर्वाणं) mokSha (न लभते) prApta karato nathI.
TIkA : je prApta thayelA dehathI AtmAne, e rIte – ukta prakAre bhinna jANato nathI, kevA AtmAne? avyay arthAt jeNe anantachatuShTay svarUpano tyAg karyo nathI tevA (AtmAne), te prApta thayelA dehathI nirvAN pAmato nathI. shun karIne? tapyA chhatAn, shun tapIne? param tapane.
bhAvArtha : je jIv avinAshI AtmAne dehathI bhinna jANato nathI – anubhavato nathI, te ghor tap kare to paN samyaktva ke nirvANane pAmato nathI.
AtmA avinAshI chaitanyasvarUp gnAnAnandamay chhe ane sharIr indriyAdi achetan – jaD chhe. bannenAn lakShaN bhinna bhinna chhe, tethI teo ekabIjAthI bhinna chhe. Am je jIv jANato nathI te agnAnI chhe, sva – paranA bhed – vignAnathI rahit chhe. sharIrAdinI jaD kriyAne jIv karI shake chhe em mAnI te rAg – dveSh kare chhe ane tethI ghor tap karavA chhatAn te dharma pAmato nathI.
gnAnasvarUp AtmAnA bhAn vinA jIv bhale vrat – tap – niyam – shIlAdi Achare to paN te karmabandhanathI chhUTashe nahi – nirvAN pAmashe nahi.1 1. paramArthamAn aNasthit je tapane kare, vratane dhare,
vrataniyamane dhAre bhale, tapashIlane paN Achare,
paramArthathI je bAhya, te nirvANaprApti nahi kare. (153) (shrI samayasAr gu. AvRutti)