Page 52 of 170
PDF/HTML Page 81 of 199
single page version
ननु परमतपोऽनुष्ठायिनां महादुःखोत्पत्तितो मनः खेदसद्भावात्कथं निर्वाणप्राप्तिरिति वदन्तं प्रत्याह –
टीका — आत्मा च देहश्च तयोरन्तरज्ञानं भेदज्ञानं तेन जनितश्चासावाह्लादश्च परमप्रसत्तिस्तेन निर्वृतः सुखीभूतः सन् । तपसा द्वादशविधेन कृत्वा । दुष्कृतं घोरं भुञ्जानोऽपि दुष्कर्मणो रौद्रस्य विपाकमनुभवन्नपि । न खिद्यते न खेदं गच्छति ।।३४।।
AtmabhAn vinA agnAnI je tapAdi kare chhe te badho kAy – klesh chhe. tenAthI chaitanyanI shAntinun vedan nathI. te kharekhar tap nathI paN ‘tAp’ chhe – klesh chhe. tenAthI muktinI prApti kadI thatI nathI, parantu jenAthI chaitanyanun pratapan hoy, chaitanyanA Anandano anubhav hoy te ja kharun tap chhe. tenAthI ja nirvANanI prApti thAy chhe.
mATe pratham bhed – gnAn dvArA svAtmAnun ja avalamban karI temAn ja lInatA karavI te ja ek nirvAN – prAptino upAy chhe. bIjA badhA upAy jUThA chhe, dukhadAyak chhe ane sansAranun kAraN chhe. 33.
param tap karanArAone mahAdukhanI utpatti thavAthI tathA manamAn khed thavAthI nirvANanI prApti kem sambhave? evI shankA karanAr prati kahe chhe —
anvayArtha : (आत्मदेहान्तरज्ञानजनिताह्लादनिर्वृत्तः) AtmA ane dehanA bhed – vignAnathI utpanna thayelA AhlAdathI je Anandit chhe te (तपसा) tapadvArA (घोरं दुष्कृतं) bhayAnak duShkarmo (भुंजानः अपि) bhogavato hovA chhatAn (न खिद्यते) khed pAmato nathI.
TIkA : AtmA ane deh – te bannenA antaragnAn – bhedagnAnathI je AhlAd arthAt param prasannatA (prashAnti) utpanna thAy chhe tenAthI Anandit eTale sukhI thaIne, bAr prakAranA tape karI ghor duShkarmane bhogavato chhatAn arthAt bhayAnak duShkarmanA vipAkane (phalane) anubhavato hovA chhatAn, te khinna thato nathI – khed pAmato nathI.
Page 53 of 170
PDF/HTML Page 82 of 199
single page version
bhAvArtha : jene AtmA ane sharIranun bhedagnAn varte chhe, te chaitanyasvarUpamAn ekAgra thaI atIndriy AnandamAn jhUlato hovAthI tene saheje upavAsAdi bAr prakAranAn tap hoy chhe. tenAthI tene manamAn khed thato nathI ane tapashcharaNanA kALe ghor duShkarmanA phalasvarUp bAhya rogAdi ke upasargAdinAn kAraNo upasthit hovA chhatAn, tenA AnandamAn bAdhA AvatI nathI, arthAt te khedakhinna thato nathI.
jem suvarNa, agnithI tapta hovA chhatAn, tenA suvarNapaNAne chhoDatun nathI, tem gnAnI karmanA udayathI tapta hovA chhatAn potAnA gnAnIpaNAne chhoDato nathI.1
sAdhakanI nIchalI dashAmAn samyagdraShTine rog, upasargAdi AvI paDe to asthiratAnA kAraNe tene thoDI AkulatA thAy chhe ane tenA pratikAranI paN te ichchhA kare chhe, parantu shraddhA – gnAnamAn sharIr pratyenA mamatvabhAvano abhAv hoI tene tenun svAmItva hotun nathI. te to phakta teno gnAtA – draShTA rahe chhe; tethI svabhAvadraShTinA baLe te jem jem AtmasvarUpamAn sthiratA pAme chhe, tem tem tene vItarAgatA vadhatI jAy chhe ane rAg – dveShAdino abhAv thato jAy chhe; eTale jeTale anshe vItarAgatA pragaTe chhe teTale anshe AkulatAno abhAv thAy chhe em samajavun.
svarUpamAn Tharavun ane chaitanyanun nirvikalpapaNe pratapavun arthAt AtmAnI shuddha paryAyamAn vIryanun ugra pratapan te tape chhe.2 AvI samajaN ane svarUpAcharaNanA kAraNe gnAnI udayamAn AvelA pratikUL sanyogothI khedakhinna thato nathI.
muni man – vachan – kAyanI nishchal guptidvArA Atma – dhyAnamAn eTalA lIn thaI jAy chhe ke temanI sthir mudrA dekhI, pashuo temanA sharIrane paththar samajI khUjalI khanjavALe chhe, chhatAn teo potAnA dhyAnamAn nishchal rahe chhe.3
mATe atIndriy AnandamAn jhUlatA gnAnIone tapashcharyAdinun kaShTa lAgatun nathI. 34. 1. jyam agnitapta suvarNa paN nij svarNabhAv nahIn taje,
2. ‘sahaj nishchayanayAtmak paramasvabhAvasvarUp paramAtmAmAn pratapan te tap chhe; nij svarUpamAn avichal
3. ‘samyakprakAr nirodh man – vach – kAy – Atam dhyAvate,
//
/
Page 54 of 170
PDF/HTML Page 83 of 199
single page version
खेदं गच्छतामात्मस्वरूपोपलम्भाभावं दर्शयन्नाह —
टीका — रागद्वेषादय एव कल्लोलास्तैरलोलमचञ्जलमकलुषं वा । यन्मनोजलं मन एव जलं मनोजलं यस्य मनोजलम् यन्मनोजलम् । स आत्मा । पश्यति । आत्मनस्तत्त्वमात्मनः स्वरूपम् । स तत्त्वम् । स आत्मदर्शी तत्त्वं परमात्मस्वरूपम् । नेतरो जनः (रागादिपरिणतः जनः) तत्त्वं न भवति ।।३५।।
khed pAmanArAone AtmasvarUpanI prAptino abhAv darshAvatAn kahe chhe ke —
anvayArtha : (यन्मनोजलम्) jenun manarUpI jal (रागद्वेषादिकल्लोलैः) rAg – dveShAdi tarangothI (अलोलं) chanchal thatun nathI, (सः) te (आत्मनः तत्त्वं) AtmAnA yathArtha svarUpane (पश्यति) dekhe chhe – anubhave chhe. (तत् तत्त्वं) te Atma – tattvane (इतरः जनः) bIjo mANas – rAg – dveShAdithI Akulit chittavALo mANas (न पश्यति) dekhI shakato nathI.
TIkA : rAgadveShAdi je kallolo (tarango) chhe, tenAthI alol – achanchal – akaluSh jenun manarUpI jal chhe [ – man e ja jal te manojal, – jenun manojal chhe – ] te AtmA, AtmAnA tattvane eTale paramAtmasvarUpane dekhe chhe (anubhave chhe,) arthAt [te tattvane] te eTale AtmadarshI tattvane eTale paramAtmasvarUpane (anubhave chhe,) bIjo koI jan arthAt rAgAdipariNat anya [अनात्मदर्शी] jan tattvane anubhavI shakato nathI.
bhAvArtha : jenun man rAgadveShAdi vikalpothI Akulit – chalit thatun nathI te AtmAnA yathArtha svarUpane – paramAtmasvarUpane anubhave chhe; bIjo koI rAgadveShAdithI Akulit – anAtmadarshI jan tene anubhavI shakato nathI.
jem tarangothI UchhaLatA pANImAn andar rahelI vastu dekhAtI nathI, tem rAg – dveShAdirUp tarangothI – vikalpothI chanchal banelA manarUpI jalamAn arthAt gnAnajalamAn Atma – tattva dekhAtun nathI. nirvikalpa dashAmAn ja Atma – darshan thAy chhe; saviklpa dashAmAn AtmAnubhav thato nathI.
Page 55 of 170
PDF/HTML Page 84 of 199
single page version
किं पुनस्तत्त्वशब्देनोच्यत इत्याह –
टीका — अविक्षिप्तं रागाद्यपरिणतं देहादिनाऽऽत्मनोऽभेदाध्यवसायपरिहारेण स्वस्वरूप एव निश्चिलतां गतम् । इत्थं भूतं मनः तत्त्वं वास्तवं रूपमात्मनः । विक्षिप्तं उक्तविपरीतं
vastusvarUp samajI atIndriy AtmasvarUpanI sanmukh thatAn rAgadveShAdi vikalpo svayam shAnta thaI jAy chhe. tene shamAvavA mATe Atma – sanmukhatA sivAy bIjo koI upAy nathI. upayog antarmukh thatAn rAgadveShAdino abhAv thAy chhe, nirvikalpa dashA pragaT thAy chhe ane paramAtmatattvano Anand anubhavamAn Ave chhe. te vakhate bahAranI game tevI anukULatA ke pratikULatA hoy to paN chitta malin thatun nathI. Avo jIv svarUpamAn lIn thaI akathya Anand – shAnti anubhave chhe, parantu bAhya padArthomAn iShTa – aniShTanI kalpanA karI jenun chitta rAg – dveShAdi kaShAyothI Akulit thAy chhe tene shuddhAtmAno Anand Avato nathI; arthAt tene shuddhAtmasvarUpanI prApti thatI nathI. 35.
vaLI tattva shabdathI shun kahevA mAge chhe te kahe chhe —
anvayArtha : (अविक्षिप्तं) avikShipta (मनः) man chhe te (आत्मनः तत्त्वं) AtmAnun vAstavik svarUp chhe ane (विक्षिप्तं) vikShipta man chhe te (आत्मनः भ्रान्तिः) Atma – vibhram chhe (ततः) tethI (तम् अविक्षिप्तं) te avikShipta manane (धारयेत्) dhAraN karavun ane (विक्षिप्तं) vikShipta manano (न आश्रयेत्) Ashray karavo nahi.
TIkA : avikShipta eTale rAgAdithI apariNat – dehAdi sAthe AtmAnA abhed (ekarUp)nA adhyavasAy (mithyA abhiprAy)no parihAr karIne sva – svarUpamAn ja nishchal (sthir) thaI gaelun evun man te Atma – tattva eTale AtmAnun vAstavik svarUp chhe.
vikShipta eTale upar kahyun tenAthI viparIt (arthAt rAgAdithI pariNat tathA deh ane
Page 56 of 170
PDF/HTML Page 85 of 199
single page version
मनोभ्रान्तिरात्मस्वरूपं न भवति । यत एवं तस्मात् धारयेत् । किं तत् ? मनः कथम्भूतम् ? अविक्षिप्तम् । विक्षिप्तं पुनस्तत् नाश्रयेन्न धारयेत् ।।३६।। AtmAnA bhedagnAnathI rahit) man te (Atma) bhrAnti chhe, te AtmAnun svarUp nathI; mATe (tene – avikShipta manane) dhAraN karavun. tene eTale kone? manane; kevA (manane)? avikShipta (manane); parantu te vikShipta (manane) dhAraN karavun nahi – teno Ashray karavo nahi.
bhAvArtha : je man rAgadveShathI vikShipta thatun nathI – Akulit thatun nathI, dehAdimAn Atmabuddhi karatun nathI ane Atma – svarUpamAn nishchal rahe chhe te Atma – tattva chhe – AtmAnun vAstavik svarUp chhe. je man rAgadveShAdikarUpe pariName chhe – tenAthI vikShipta thAy chhe; deh ane AtmAnA bhed – gnAnathI rahit chhe ane AtmasvarUpamAn sthir thatun nathI te Atma – bhrAnti chhe, AtmAnun nijarUp nathI. mATe avikShipta man Atma – tattva hovAthI pragaT karavA yogya chhe ane vikShipta man Atma – Atmatattva nahi hovAthI hey chhe – tyAgavA yogya chhe.
jyAre gnAnasvarUp bhAv man rAgAdi vibhAv bhAvothI chhUTI AtmAne, sharIrAdi bAhya padArthothI bhinna, chaitanyamay, ek TankotkIrNa gnAyak svabhAvarUp anubhav karavA lAge chhe tathA temAn tanmay thaI jAy chhe tyAre te avikShipta arthAt nirvikalpa bhAv manane ‘Atma – tattva’ kahe chhe, parantu jyAre temAn vikalpo UThavA lAge tyAre te vikShipta arthAt savikalpa manane AtmAnun tattva kahetA nathI. te Asrav chhe. mATe AtmArthIe svasanmukh thaIne nirvikalpa manane ja – avikShipta manane ja dhAraN karavun joIe. tenAthI ja Atma – lAbh chhe.
pratham sva – paranun bhedagnAn karI par padArthomAn iShTa – aniShTapaNAnI kalpanAno tyAg karavo, rAg – dveShAdinAn kAraNo taraph upekShA – buddhi karavI ane bhAvashrutagnAnane antarmukh karavun. AthI par padArtho sambandhInA sankalpa – vikalpo badhA shamI jashe, man avikShipta banashe ane AtmasvarUpamAn sthir thashe. AvA avikShipta bhAv manane ja pragaT karavA AchArye upadesh Apyo chhe, kAraN ke te Atma – tattva chhe ane te mokShanun kAraN chhe.
je gnAnano upayog rAgAdi vikAromAn tathA par padArthomAn rokAy chhe te gnAn nathI, paN je gnAn gnAnamAn ja pratiShThit thAy chhe te ja vAstavik gnAn chhe – Atmatattva chhe; mATe te upAdey chhe.
je upayog paramAn ja aTakelo rahevAthI Atma – sanmukh vaLato nathI, te paranA valaNavALun tattva chhe, AtmAnA valaNavALun tattva nathI, tenAthI sansAr chhe, mATe te hey chhe. 36.
Page 57 of 170
PDF/HTML Page 86 of 199
single page version
कुतः पुनर्मनसो विक्षेपो भवति कुतश्चाविक्षेप इत्याह —
टीका — शरीरादौ शुचिस्थिरात्मीयादिज्ञानान्यविद्यास्तासामभ्यासः पुनः पुनः प्रवृत्तिस्तेन जनिताः संस्कारा वासनास्तैः कृत्वा । अवशं विषयेन्द्रियाधीनमनात्मायत्तमित्यर्थः । क्षिप्यते विक्षिप्तं भवति मनः । तदेव मनः ज्ञानसंस्कारैरात्मनः शरीरादिभ्यो भेदज्ञानाभ्यासैः । स्वतः स्वयमेव । तत्त्वे आत्मस्वरूपे अवतिष्ठते ।।३७।।
vaLI kayA kAraNathI manano vikShep thAy chhe ane kayA kAraNe teno avikShep thAy chhe te kahe chhe —
anvayArtha : (अविद्याभ्याससंस्कारैः) avidyAnA abhyAsathI utpanna thayelA sanskAro (मनः) man (अवशं) avashapaNe – svAdhIn nahi rahevAthI (क्षिप्यते) vikShipta thAy chhe. (तत् एव) te ja man (ज्ञानसंस्कारैः) bhedagnAnanA sanskAro dvArA (स्वतः) svata (तत्त्वे) AtmasvarUpamAn (अवतिष्ठते) sthir thAy chhe.
TIkA : sharIr vagerene pavitra, sthir ane AtmIy (potAnun) Adi mAnavArUp je avidyA (agnAn) teno abhyAs arthAt tenI vAramvAr pravRutti tenAthI utpanna thayelA sanskAro eTale vAsanAo – te vaDe karIne avash – arthAt viShayo ane indriyone AdhIn eTale AtmAne AdhIn te man vikShep pAme chhe; eTale vikShipta thAy chhe. te ja man, gnAnasanskAro vaDe arthAt AtmAne sharIrAdithI bhinna jANavArUp abhyAs vaDe, svata eTale svayam ja tattvamAn arthAt AtmasvarUpamAn sthir thAy chhe.
bhAvArtha : sharIrAdi par padArthomAn Atmabuddhi karavI te agnAn chhe – avidyA chhe. tenA puna puna pravRuttirUp abhyAsathI utpanna thayelA sanskArothI man paravash thaIne – parAdhIn thaIne rAgI – dveShI banI jAy chhe – vikShipta thAy chhe. A ja man bhed – gnAnanA sanskArothI svata eTale potAnI meLe AtmasvarUpamAn sthir thAy chhe.
Page 58 of 170
PDF/HTML Page 87 of 199
single page version
sharIr jaD chhe, apavitra chhe, asthir chhe ne par chhe. temAn AtmAnI kalpanA karI tene pavitra, sthir ne potAnun mAnavun tathA gnAn ane rAgane ek mAnavA arthAt shubh bhAvathI lAbh mAnavo te avidyA chhe – agnAn chhe. A agnAnatAne – UndhI mAnyatA ane UndhA gnAnane vAramvAr andar ghUnTavAthI ane tadanusAr AcharaN karavAthI vAsanArUp sanskAro utpanna thAy chhe. A sanskArothI man potAne vash – svAdhIn vartatun nathI, parantu paravash bane chhe – arthAt viShayo ane indriyone AdhIn thaI kShubdha thAy chhe – vikShipta thAy chhe. Avun – rAg – dveSh Akulit man bAhya viShayomAn ja pravarte chhe, gnAnasvarUpamAn sthir thatun nathI.
hun sharIrAdithI ane rAg – dveShAdi vikArothI bhinna, pavitra, sthir ane gnAyak – svarUp chhun – evA svaparanA bhedavignAn dvArA utpanna thayelA gnAn – sanskArothI te ja man svayam – svAdhInapaNe – potAnI ja meLe rAg – dveShAdithI rahit thAy chhe – avikShipta thAy chhe ane AtmasvarUpamAn sthir thAy chhe.
shuddhAtmAnI vAramvAr bhAvanAthI gnAnanA sanskAro utpanna thAy chhe. tenAth man rAg – dveSh rahit thaI samAdhimAn Thare chhe.
‘hun shuddhagnAnasvarUp paramAtmA chhun; sharIr – man – vANIrUp hun nathI. hun tenAthI bhinna chhun’ – evI vAramvAr bhAvanA bhAvavAthI tenA sanskAro draDh thAy chhe ane tevA sanskArothI chaitanyasvarUpamAn sthiratA prApta thAy chhe.1
mATe gnAn – sanskAr samAdhinun kAraN chhe ane avidyAnA sanskAr asamAdhinun kAraN chhe.
gnAn – sanskAro dvArA jem jem svarUpamAn sthiratA vadhatI jAy chhe, tem tem rAg – dveShAdi bhAvo chhUTatA jAy chhe ane vItarAgatA vadhatI jAy chhe. mATe jyAn sudhI man (gnAnano upayog) bAhya viShayothI chhUTI AtmasvarUpamAn sthir na thAy tyAn sudhI Atma – tattvanI bhAvanA karyA ja karavI.
shrI samayasAr kalash – 130mAn kahyun chhe ke —
तावद्यावत् पराच्च्युत्वा ज्ञानं ज्ञाने प्रतिष्ठते।।१३०।।
1. juo – samAdhitantra shlok 282
Page 59 of 170
PDF/HTML Page 88 of 199
single page version
चित्तस्य विक्षेपेऽविक्षेपे च फलं दर्शयन्नाह —
टीका — अपमानो महत्त्वखंडनं अवज्ञा च स आदिर्येषां मदेर्ष्यामात्सर्यादिनां ते अपमानादयो भवन्ति । यस्य चेतसो विक्षेपो रागादिपरिणतिर्भवति । यस्य पुनश्चेतसो न क्षेपो विक्षेपो
‘‘A bhedavignAn achhinna – dhArAthI – arthAt jemAn vichchhed na paDe evA akhanD pravAharUpe – tyAn sudhI bhAvavun, ke jyAn sudhI parabhAvothI chhUTI gnAn gnAnamAn ja (potAnA svarUpamAn ja) TharI jAy.’’
ahIn gnAnanun gnAnamAn Tharavun be prakAre jANavun. ek to, mithyAtvano abhAv thaI samyaggnAn thAy ane pharI mithyAtva na Ave, tyAre gnAn gnAnamAn Tharyun kahevAy; bIjun jyAre gnAn shuddhopayogarUpe sthir thaI jAy ane pharI anya vikArarUpe na pariName tyAre te gnAnamAn TharI gayun kahevAy. jyAn sudhI banne prakAre gnAn gnAnamAn na TharI jAy tyAn sudhI bhedavignAn bhAvyA karavun.’’1
A shlokamAn ‘स्वतः’ shabda e sUchave chhe ke jIv svayam potAnA samyak puruShArthathI potAnA svarUpamAn sthir thAy chhe, bIjA koI kAraNe nahi. 37.
mananA vikShepanun ane avikShepanun phal batAvI kahe chhe —
anvayArtha : (यस्य चेतसः) jenA manamAn (विक्षेपः) vikShep – rAgAdi pariNAm thAy chhe, (तस्य) tene (अपमानादयः) apamAnAdik hoy chhe, paN (यस्य चेतसः) jenA manamAn (क्षेपः न) kShep – rAgAdirUp pariNAm thatAn nathI (तस्य) tene (अपमानादयः न) apamAn – tiraskArAdi hotAn nathI.
TIkA : jenun man vikShep pAme chhe arthAt rAgAdirUpe pariName chhe, tene apamAnAdi – arthAt apamAn eTale potAnA mahattvanun khanDan – avagnA, mad, irShyA, mAtsarya, vagere thAy 1. juo shrI samayasAr kalash – 130. gu. AvRuttimAn bhAvArtha
Page 60 of 170
PDF/HTML Page 89 of 199
single page version
नास्ति । तस्य नापमानादयो भवन्ति ।।३८।।
अपमानादिनां चापगम उपायमाह — chhe, parantu jenA manamAn vikShep thato nathI, tene apamAnAdi thatAn nathI.
bhAvArtha : jenun man rAg – dveShAdi vikArothI vikShipta thAy chhe, tene ja mAn – apamAnAdinI lAgaNI thAy chhe, parantu jenun man rAgadveSharUpe pariNamatun nathI tene apamAnAdinI lAgaNI udbhavatI nathI. te mAn – apamAnamAn samabhAve varte chhe.
moh – rAg – dveShAdi vibhAvomAn vartato jIv ja mAn – apamAnanI kalpanAthI dukhI thAy chhe, parantu jenun chitta rAg – dveSh – mohAdi vibhAvothI rahit thaI potAnA gnAnasvarUpamAn sthir thAy chhe tene mAn – apamAnanI kalpanAo utpanna thatI nathI, kAraN ke gnAnAnandamAn lIn thatAn koN bahumAn kare chhe koN apamAn kare chhe – evo vikalpa ja UThato nathI. te gnAtA – draShTApaNe rahe chhe.
gnAnIne shatru – mitra pratye, mAn – apamAnanA prasange, jIvan ke maraNanA viShayamAn ane sansAr ke mokShamAn samabhAv – samadarshitA varte chhe.1
‘‘gnAnabhAvanA chhoDIne agnAnathI je jIv par sanyogamAn mAn – apamAnanI buddhi kare chhe te agnAnI chhe. jene gnAnasvabhAvanI bhAvanA nathI evA agnAnIne ja bAhyadraShTithI ekAnt mAnaapamAnarUp pariNaman thAy chhe. gnAnasvabhAvanI bhAvanAmAn gnAnIne gnAnanun ja pariNaman thAy chhe, mAn – apamAnarUp pariNaman thatun nathI; jarAk rAg – dveShanI vRutti thAy, tyAn te vRuttine paN gnAnathI bhinnarUp ja jANe chhe ne gnAnasvabhAvanI ja bhAvanA vaDe gnAnanI adhikatArUpe ja pariName chhe.’’2 38.
apamAnAdine dUr karavAno upAya — 1. ‘‘shatru mitra pratye varte samadarshitA,
bhav – mokShe paN shuddha varte samabhAv jo......apUrva0’’......10
2. juo – ‘Atmadharma’.
Page 61 of 170
PDF/HTML Page 90 of 199
single page version
टीका — मोहान्मोहनीयकर्मोदयात् । यदा प्रजायेते उत्पद्येते । कौ ? रागद्वेषौ । कस्य ? तपस्विनः । तदैव रागद्वेषोदयकाल एव । आत्मानं स्वस्थं बाह्यविषयाद्व्यावृत्तस्वरूपस्थं भावयेत् । शाम्यत उपशमं गच्छतः । रागद्वेषौ । क्षणात् क्षणमात्रेण ।।३९।।
anvayArtha : (यदा) je samaye (तपस्विनः) tapasvI antarAtmAne (मोहात्) mohavashAt (रागद्वेषौ) rAg ane dveSh (प्रजायेते) utpanna thAy (तदा एव) te ja samaye te tapasvIe (स्वस्थं आत्मानं) shuddhasvarUpanI (भावयेत्) bhAvanA karavI. em karavAthI rAg – dveShAdi (क्षणात्) kShaNavAramAn (शाम्यतः) shAnta thaI jAy chhe.
TIkA : mohathI eTale mohanIy karmanA uday nimitte, jyAre pedA thAy – utpanna thAy, koN (be)? rAg ane dveSh. kone (utpanna thAy)? tapasvIne, tyAre ja arthAt rAg – dveShanA udayakAle ja svastha AtmAnI – arthAt bAhya viShayothI vyAvRutta thaI (pAchho haThI) svarUpamAn sthit thayelA AtmAnI – bhAvanA karavI. tem karavAthI rAg – dveSh kShaNamAn – kShaNamAtramAn upashame chhe eTale shAnt thaI jAy chhe.
bhAvArtha : asthiratAnA kAraNe mohavash jyAre antarAtmAne rAg – dveShAdi utpanna thAy tyAre chittane par padArthothI haThAvI svasanmukh vALI shuddhAtmAne bhAvavo. tem karavAthI kShaNavAramAn rAg – dveShAdi shAnta thaI jAy chhe.
bhedavignAn dvArA AtmA ane sharIrAdine bhinna bhinna jANIne shuddhAtmAnI bhAvanA karavI te ja rAg – dveShAdi vikArone nAsh karavAno upAy chhe.
samyagdraShTi jIvane bhUmikAnusAr rAg – dveSh thAy chhe. paN tene te vakhate antaramAn AtmAnun bhedagnAn chhe. te bAhya nimitto ane vikArane potAnA AtmasvarUpathI bhinna mAne chhe. te mATe tene Adar nathI. avashapaNe – asthiratAne lIdhe je rAg – dveSh thAy chhe tene te
Page 62 of 170
PDF/HTML Page 91 of 199
single page version
तत्र रागद्वेषयोर्विषयं विपक्षं च दर्शयन्नाह —
टीका — यत्रात्मीये परकीये वा काये । शरीरे इन्द्रियविषयसङ्घाते । मुनेः प्रेम स्नेहः । ततः कायात्प्रच्याव्य व्यावर्त्य । देहिनं आत्मानम् । कया ? बुद्धया विवेकज्ञानेन । पश्चात्तदुत्तमे काये तस्माद् प्रागुक्तकायादुत्तमे चिदानन्दमये । काये आत्मस्वरूपे । योजयेत् । कया कृत्वा ? बुद्धया potAnun svarUp mAnato nathI. tene to potAnA svarUp taraph ja draShTi chhe. te asthiratAnA rAg – dveShane TALavA mATe chaitanyasvabhAvanI ja bhAvanA bhAve chhe.
mATe AchArya samyagdraShTione uddeshI kahe chhe ke – jyAre chAritranI nabaLAIthI rAg – dveShAdi vikArI vRuttionun utthAn thAy, tyAre AtmasvarUpanI bhAvanA karavI. tenAthI vRuttio shAnta thaI jashe. rAg – dveShAdinA shaman mATe shuddhAtmAnI bhAvanA – e ek rAmabAN upAy chhe. 39.
have rAg – dveShanA viShayane tathA vipakShane darshAvatAn kahe chhe —
anvayArtha : (यत्र काये) sharIramAn (मुनेः) munine – antarAtmAne (प्रेम) prem hoy (ततः) tenAthI eTale sharIrAdithI (बुद्धया) bhed – vignAn dvArA (देहिनम्) AtmAne (प्रच्याव्य) vyAvRutta karIne – pAchho haThAvIne (तदुत्तमे काये) tenAthI uttam chidAnand kAyamAn – AtmasvarUpamAn (योजयेत्) lagAvavo. em karavAthI (प्रेम नश्यति) bAhya sharIr ane indriy – viShayo taraphano prem (rAgano vikalpa) nAsh pAme chhe.
TIkA : jyAn potAnI vA pArakI kAyamAn eTale sharIramAn – arthAt indriy – viShayanA samUhamAn munino prem – sneh hoy, tyAnthI eTale sharIrathI dehIne eTale AtmAne vyAvRutta karIne – pAchho vALIne, – shA vaDe? buddhi vaDe – vivekagnAn vaDe, pachhI uttam kAyamAn – arthAt agAu kahelI kAy karatAn uttam kAyamAn – chidAnandamay kAyamAn eTale Atma – svarUpamAn tene (premane) joDavo. shA vaDe karIne? buddhi vaDe – antadraShTivaDe. pachhI shun thAy chhe? prem nAsh pAme chhe eTale sharIr pratyeno prem raheto nathI.
Page 63 of 170
PDF/HTML Page 92 of 199
single page version
अन्तर्दृष्टया । ततः किं भवति ? प्रेम नश्यति कायस्नेहो न भवति ।।४०।।
तस्मिन्नष्टे किं भवतीत्याह —
bhAvArtha : antarAtmAne chAritra mohavash bAhya sharIrAdi tathA indriyonA viShayomAn rAg thAy to bhedavignAn dvArA upayogane tyAnthI haThAvI shuddhAtmasvarUpamAn joDavo. tem karavAthI sharIrAdi pratyeno prem nAsh pAme chhe.
jeno upayog chaitanyanA AnandamAn lAge chhe tene jagatanA badhAy padArtho nIras lAge chhe, sharIrAdi bAhya padArtho pratyeno utsAh uDI jAy chhe ane te taraph te udAsIn rahe chhe.
‘‘chaitanyasvarUpamAn upayogane joDavo te ja rAg – dveShane TALavAno upAy chhe. A sivAy bAhya padArtho taraph valaN rAkhIne rAg – dveSh TALavA mAge to te kadI TaLI shake nahi. pahelAn to dehAdithI bhinna ne rAgAdithI paN paramArthe bhinna – evA chidAnandasvarUpanun bhAn karyun hoy tene ja temAn upayoganI lInatA thAy, parantu je jIv dehAdinI kriyAne potAnI mAnato hoy ke rAgathI lAbh mAnato hoy, teno upayog te dehathI ne rAgathI pAchho khasIne chaitanyamAn vaLe ja kyAthi? jyAn lAbh mAne tyAnthI potAnA upayogane kem khaseDe? na ja khaseDe.
mATe upayogane potAnA chidAnandasvarUpamAn ekAgra karavA ichchhanAre pratham to potAnA svarUpane dehAdithI ne rAgAdithI atyant bhinna jANavun joIe. jagatanA koI paN bAhya viShayomAn ke te taraphanA rAgamAn kyAy svapney mArun sukh ke shAnti nathI, anantakAl bahAranA bhAvo karyA paN mane kinchit sukh na maLyun. jagatamAn kyAy mArun sukh hoy to te mArA nij svarUpamAn ja chhe, bIje kyAy nathI. mATe have hun bahArano upayog chhoDIne mArA svarUpamAn ja upayogane joDun chhun. AvA draDh nirNayapUrvak, dharmI jIv vAramvAr potAnA upayogane antar svarUpamAn joDe chhe.
‘‘chaitanya – svabhAvanI mahattA ane bAhya indriy – viShayonI tuchchhatA jANIne potAnA upayogane vAramvAr chaitanya – bhAvanAmAn joDavAthI par pratyeno prem nAsh pAme chhe ne vItarAgI Anandano anubhav thAy chhe........’’1 40.
te (prem) nAsh pAmatAn shun thAy chhe te kahe chhe — 1. Atmadharma.
Page 64 of 170
PDF/HTML Page 93 of 199
single page version
टीका — आत्मविभ्रमजं आत्मनो विभ्रमोऽनात्मशरीरादावात्मेति ज्ञानं । तस्माज्जातं यत् दुःखं तत्प्रशाम्यति । कस्मात् ? आत्मज्ञानात् शरीरादिभ्यो भेदेनात्मस्वरूपवेदनात् । ननु दुर्धरतपोऽनुष्ठानान्मुक्तिसिद्धेरतस्तद्दुःखोपशमो न भविष्यतीति वदन्तं प्रत्याह – नेत्यादि । तत्र आत्मस्वरूपे अयताः अयत्नपराः । न निर्वान्ति न निर्वाणं गच्छंति सुखिनो वा न भवन्ति । किं कृत्वापि तप्त्वाऽपि । किं तत् । परमं तपः दुर्द्धरानुष्ठानम् ।।४१।।
anvayArtha : (आत्मविभ्रमजं) AtmAnA vibhramathI utpanna thayelun (दुःख) dukh (आत्मज्ञानात्) AtmagnAnathI (प्रशाम्यति) shAnta thAy chhe. (तत्र) temAn eTale bhedagnAn dvArA AtmasvarUpanI prApti karavAmAn (अयताः) je prayatna karatA nathI te (परमं) utkRuShTa durddhar (तपः) tap (कृत्वा अपि) karavA chhatAn (न निर्वान्ति) nirvANane prApta karatA nathI.
TIkA : AtmavibhramathI utpanna thayelun – arthAt anAtmarUp sharIr vageremAn Atmabuddhi te Atmavibhram, tenAthI utpanna thayelun je dukh te shAnta thAy chhe. shAnAthI? AtmagnAnathI – eTale sharIrAdithI bhed karIne AtmasvarUpanun vedan karavAthI.
durddhar tapanA anuShThAn (AcharaN)thI to muktinI siddhi thavAthI te dukhano upasham thashe nahi – evI AshankA karanArane kahe chhe – na ityAdi.....temAn eTale AtmasvarUpane viShe yatna nahi karanArA nirvAN pAmatA nathI arthAt sukhI thatA nathI. shun karIne paN? – tapIne paN. shun tapIne? param tap eTale durddhar anuShThAn. (arthAt durddhar tap tapIne paN teo mokSha pAmatA nathI.)
bhAvArtha : AtmabhrAntithI eTale sharIrAdimAn Atmabuddhi karavAthI je dukh utpanna thAy chhe te bhedagnAnathI nAsh pAme chhe. bhedavignAn dvArA AtmasvarUpanI prApti mATe je prayatna karatA nathI, te ghor tap karavA chhatAn mokShamArganI ke nirvANanI prApti karI shakatA nathI.
sharIrAdi ane rAgAdimAn Atmabuddhi karavI te vibhram chhe – AtmabhrAnti chhe. te dukhanun
Page 65 of 170
PDF/HTML Page 94 of 199
single page version
तच्च कुर्वाणो बहिरात्मा अन्तरात्मा च किं करोतीत्याह — kAraN chhe. sharIrAdithI bhinna AtmasvarUpano anubhav karavAthI – svaparanun bhedagnAn karavAthI arthAt dehAdithI ane shubhabhAvathI paN bhinna gnAn – darshan svarUp ja hun chhun, bIjun kAI mArun nathI – evA AtmagnAnathI A dukharUp bhrAnti dUr thAy chhe. AvA bhedavignAnanA prayatna vagar ghor tap kare to paN jIv sAcho dharma pAmato nathI.
mukti – prApti mATe AtmagnAnapUrvak karelun ichchhAnirodharUp tap ja kAryakArI chhe. AtmagnAnathI shUnya tap te tap nathI. te to sansAr – paribhramaNanun ja kAraN chhe. tenAthI AtmA kadI paN svarUpamAn sthir thaI shakato nathI ane karmabandhanathI chhUTI shakato nathI. tenI dukh – paramparA chAlu ja rahe chhe.
pt.. shrI ToDaramallajIe kahyun chhe ke —
‘‘jinamatamAn evI paripATI chhe ke pahelAn samyaktva hoy pachhI vrat hoy. have samyaktva to svaparanun shraddhAn thatAn thAy chhe tathA te shraddhAn dravyAnuyogano abhyAs karavAthI thAy chhe; mATe pratham dravyAnuyog anusAr shraddhAn vaDe samyagdraShTi thAy ane tyArapachhI charaNAnuyog anusAr vratAdik dhAraN karI vratI thAy.......’’1
mithyAdraShTi jIv AtmagnAn vinA karoDo janma sudhI tap karIne jeTalAn karmono abhAv kare teTalAn karmono nAsh, gnAnI potAnA man – vachan – kAyano nirodh karI kShaNavAramAn sahaj karI de chhe. AtmagnAn vinA panch mahAvrat pALIne – muni thaIne te navamI graiveyak sudhI devalokamAn anant vAr gayo paN jarAy sukh na pAmyo.2
agnAnI jIvanI kriyA sansArane mATe saphaL chhe ne mokShane mATe niShphaL chhe ane gnAnInI je dharmakriyA chhe te sansArane mATe niShphaL chhe ane mokShane mATe saphaL chhe.3 41.
te (tapashcharyA) karanAr bahirAtmA ane antarAtmA shun kare chhe te kahe chhe — 1. mokShamArga prakAshak – 2. pt.. shrI daulatarAmajI kRut ‘chhahaDhAlA’ – 4//5 // /
gnAnIke chhinamen, triguptitain sahaj Tarain te;
munivrat dhAr anantavAr grIvak upajAyau,
pai nij AtamagnAn vinA, sukh lesh na pAyau.......(4//5)
//
/
3. juo. shrI pravachanasAr – gAthA 116nI TIkA.
Page 66 of 170
PDF/HTML Page 95 of 199
single page version
टीका — देहे उत्पन्नात्ममतिर्बहिरात्मा । अभिवांछति अभिलषति । किं तत् ? शुभं शरीरं । दिव्याश्च उत्तमान् स्वर्गसम्बंधिनो वा विषयान् । अन्तरात्मा किं करोतीत्याह – तत्त्वज्ञानी ततश्च्युतिम् । तत्त्वज्ञानी विवेकी अन्तरात्मा । ततः शरीरादेः । च्युतिं व्यावृत्तिं मुक्तिरूपां अभिवांछति ।।४२।।
anvayArtha : (देहे उत्पन्नात्ममतिः) dehamAn jene Atmabuddhi utpanna thaI chhe evo bahirAtmA (tap dvArA) (शुभ शरीरं) sundar sharIr (दिव्यान् विषयान् च) ane svarganA viShayabhogonI (अभिवांछति) vAnchhA kare chhe ane (तत्त्वज्ञानी) gnAnI antarAtmA (ततः) tenAthI eTale sharIrAdi ane viShay – bhogothI (च्युतिम्) chhUTavAnI bhAvanA kare chhe.
TIkA : dehamAn jene Atmabuddhi utpanna thaI chhe te bahirAtmA vAnchhA kare chhe – abhilAShA kare chhe. konI (vAnchhA kare chhe)? shubh (sundar) sharIr ane divya eTale uttam svargasambandhI viShayonI (divya viShay – bhogonI) abhilAShA kare chhe.
antarAtmA shun kare chhe te kahe chhe – tattvagnAnI tenAthI chyuti vAnchhe chhe – arthAt tattvagnAnI eTale vivekI antarAtmA, tenAthI eTale sharIrAdithI muktirUp (chhUTakArArUp) chyutinI eTale vyAvRuttinI vAnchhA kare chhe.
bhAvArtha : sharIrAdimAn Atmabuddhi karanAr bahirAtmA tapAdi dvArA sundar sharIr ane svargIy viShay – bhogonI vAnchhA kare chhe ane bhedagnAnI antarAtmA to bAhya sharIr – viShayAdinI vAnchhAthI chyut thaI, eTale tenAthI vyAvRutta thaI, AtmasvarUpamAn TharavA mAge chhe.
je agnAnI indriyonA viShayonI ane svarganAn sukhanI ichchhAthI vrat – tapAdi Achare chhe, te to mithyAdraShTi ja chhe, kAraN ke tenA abhiprAyamAn shubh rAganA phalasvarUp viShayonI ja vAnchhanA chhe. tenAn vrat – tapAdi bhogahetue ja chhe.
‘‘te bhoganA nimittarUp dharmane ja shraddhe chhe, tenI ja pratIt kare chhe, tenI ja ruchi kare chhe ane tene ja sparshe chhe, parantu karmakShayanA nimittarUp dharmane nahi.
Page 67 of 170
PDF/HTML Page 96 of 199
single page version
तत्त्वज्ञानीतरयोर्बन्धकत्वाबन्धकत्वे दर्शयन्नाह —
.......‘‘te karmathI chhUTavAnA nimittarUp, gnAnamAtra, bhUtArtha (satyArtha) dharmane nathI shraddhato bhoganA nimittarUp, shubhakarmamAtra, abhUtArtha dharmane ja shraddhe chhe; tethI ja te abhUtArtha dharmamAn shraddhAn, pratIt, ruchi ane sparshanathI uparanA graiveyak sudhInA bhog – mAtrane pAme chhe, parantu kadApi karmathI chhUTato nathI.......’’1
gnAnI to shuddhAtmasvarUpanI ja bhAvanA kare chhe. te viShay – sukhonI svapne paN bhAvanA karato nathI. tene vrat – tapAdino shubh rAg bhUmikAnusAr Ave, paN tene tenI vAnchhanA nathI, abhiprAyamAn teno niShedh varte chhe. jene rAganI bhAvanA ja na hoy tene rAganA phalarUp viShayonI paN ichchhA kem hoy? na ja hoy.
‘‘jem koIne ghaNo danD thato hato te have thoDo danD ApavAno upAy rAkhe chhe tathA thoDo danD ApIne harSha paN mAne chhe, parantu shraddhAnamAn to danD Apavo aniShTa mAne chhe; tem samyagdraShTine pAparUp ghaNo kaShAy thato hato, te have puNyarUp thoDo kaShAy karavAno upAy rAkhe chhe tathA thoDo kaShAy thatAn harSha paN mAne chhe, parantu shraddhAnamAn to kaShAyane hey ja mAne chhe. vaLI jem koI kamANInun kAraN jANI vyApArAdikano upAy rAkhe chhe, upAy banI AvatAn harSha paN mAne chhe, tem dravyalingI mokShanun kAraN jANI prashasta rAgano upAy rAkhe chhe, upAy banI AvatAn harSha paN mAne chhe. e pramANe prashasta rAganA upAyamAn vA tenA harShamAn samAnatA hovA chhatAn paN samyagdraShTine to danD samAn tathA mithyAdraShTine vyApAr samAn shraddhAn hoy chhe. mATe e bannenA abhiprAyamAn bhed thayo.’’
tattvagnAnI (antarAtmA) ane itar (bahirAtmA)mAn (anukrame) karmanun abandhapaNun ane karmanun bandhapaNun darshAvI kahe chhe — 1. te dharmane shraddhe, pratIt, ruchi ane sparshan kare,
2. mokShamArga prakAshak – gu. AvRutti – pRu. 252
Page 68 of 170
PDF/HTML Page 97 of 199
single page version
टीका – परत्र शरीरादौ अहम्मतिरात्मबुद्धिर्बहिरात्मा । स्वस्मादात्मस्वरूपात् । च्युतो भ्रष्टः सन् । बध्नाति कर्मबन्धनबद्धं करोत्यात्मानं । असंशयं यथा भवति तथा नियमेन बध्नातीत्यर्थः । स्वस्मिन्नात्मस्वरूपे अहम्मतिः बुद्धोऽन्तरात्मा । परस्माच्छरीरादेः । च्युत्वा पृथग्भूत्वा । मुच्यते सकलकर्मबन्धरहितो भवति ।।४३।।
anvayArtha : (परत्र अहम्मतिः) sharIrAdi par padArthomAn jene Atmabuddhi chhe te bahirAtmA (स्वस्मात्) potAnA AtmasvarUpathI (च्युतः) bhraShTa thaI (असंशयम्) nisandeh (बध्नाति) karma bAndhe chhe ane (स्वस्मिन् अहम्मतिः) jene potAnA AtmasvarUpamAn Atmabuddhi chhe te (बुधः) antarAtmA (परस्मात्) sharIrAdi paranA sambandhathI (च्युत्वा) chyut thaI (मुच्यते) karmabandhanathI mukta thAy chhe.
TIkA : paramAn eTale sharIrAdimAn ahambuddhi Atmabuddhi karanA bahirAtmA, svathI arthAt AtmasvarUpathI chyut (bhraShTa) thaIne bAndhe chhe – AtmAne karmabandhanathI bAndhe chhe, nisanshayapaNe arthAt niyamathI bAndhe chhe – evo artha chhe.
potAnAmAn eTale AtmasvarUpamAn ahambuddhivALo budh eTale antarAtmA, parathI eTale sharIrAdithI chyut thaIne arthAt pRuthak thaIne mukta thAy chhe arthAt sarvakarmabandhanathI rahit thAy chhe.
bhAvArtha : bahirAtmA potAnun shuddhAtmasvarUp bhUlIne sharIrAdi par padArthomAn Atmabuddhi kare chhe, tethI tene gnAnAvaraNAdi karmano bandh thAy chhe ane antarAtmA sharIrAdi par padArtho sAtheno sambandh toDI potAnA chidAnandasvarUp sAthe AtmabuddhipUrvak sambandh joDe chhe, tethI te karmabandhanathI chhUTI jAy chhe.
agnAnatAvash jIv sharIrAdi par padArthomAn ahambuddhi, mamakAr buddhi, kartA – bhokatAbuddhi Adi karI, rAg – dveSh kare chhe ane rAg – dveShanA nimitte tene karmano bandh thAy chhe, bAhya padArtho bandhanun kAraN chhe ja nahi. temAn mithyA – bhrAntijanit mamatvabhAv e ja sansAr – bandhanun kAraN chhe. agnAnIne potAnA chaitanyasvarUpanI asAvadhAnI chhe, tethI tene par padArthomAn Atma – bhrAnti chAlu rahe chhe ane tenA phalarUpe karmabandh paN thayA ja kare chhe.
gnAnIne rAg – dveShAdi ane AtmasvabhAvanun bhed – vignAn chhe, tethI te upayogamAn rAg sAthe ekatA nahi hovAthI te abandh chhe.
Page 69 of 170
PDF/HTML Page 98 of 199
single page version
अत्राहम्मतिर्बहिरात्मनो जाता तत्तेन कथमध्यवसीयते ? यत्र चान्तरात्मनस्तत्तेन कथमित्याशंक्याह —
टीका — दृश्यमानं शरीरादिकं । किं विशिष्टं ? त्रिलिंङ्गं त्रीणि स्त्रीपुंनपुंसकलक्षणानि लिङ्गानि यस्य तत् दृश्यमानं त्रिलिंङ्गं सत् । मूढो बहिरात्मा । इदमात्मतत्त्वं त्रिलिङ्गं मन्यते
‘‘bandhonA svabhAvane ane AtmAnA svabhAvane jANIne bandho pratye je virakta thAy chhe te karmothI mukAy chhe.’’1
gnAnI potAnA svarUpamAn sthit chhe eTale svasamay chhe ane par padArtho pratyenA rAgAdi bhAvothI mukta chhe. tethI tene karma – bandh nathI. agnAnI AtmasvarUpathI chyut chhe arthAt par padArthomAn Atmabuddhie sthit chhe eTale par samay chhe ane rAgAdi bhAvothI yukta chhe, tethI te karmothI baddha chhe. 43.
jyAn (je padArthomAn) bahirAtmAne Atmabuddhi thaI tene te kevA mAne chhe? ane antarAtmA tene (padArthane) kevA mAne chhe? tevI AshankA karI kahe chhe —
anvayArtha : (मूढः) agnAnI bahirAtmA, (दृश्यमानं) dekhavAmAn AvatA (त्रिलिङ्गं) strI – puruSh – napunsakanA bhedathI trilingarUp sharIrane (इदं अवबुध्यते) Atma tattva (arthAt mArAn) mAne chhe ke, jyAre (अवबुद्धः) antarAtmA, (इदं) ‘A Atma tattva chhe te trilingarUp nathI, (तु) paN te (निष्पन्नं) anAdi sansiddha tathA (शब्दवर्जितं इति) nAmAdi vikalpothI rahit chhe,’ em samaje chhe.
TIkA : drashyamAn (dekhavAmAn AvatA) sharIrAdikane – kevA (sharIrAdikane)? trilingarUp – arthAt strI – puruSh – napunsak e traN ling jene chhe tevA trilingarUp dekhAtA sharIrAdikane, mUDh eTale bahirAtmA drashyamAn (sharIrAdik) sAthe abhedarUp (ekarUp)nI 1. bandho taNo jANI svabhAv, svabhAv jANI Atmano,
Page 70 of 170
PDF/HTML Page 99 of 199
single page version
दृश्यमानादभेदाध्यवसायेन । यः पुनरवबुद्धोऽन्तरात्मा स इदमात्मतत्त्वमित्येवं मन्यते । न पुनस्त्रिलिङ्गत्तया । तस्याः शरीरधर्मतया आत्मस्वरूपत्वाभावात् । कथम्भूतमिदमात्मस्वरूपं निष्पन्नमनादिसंसिद्धम् तथा शब्दवर्जितं विकल्पाभिधानाऽगोचरम् ।।४४।।
ननु यद्यन्तरात्मैवात्मानं प्रतिपद्यते तदा कथं पुमानहं गौरोऽहमित्यादिरूपा तस्य कदाचिदभेदभ्रांतिः स्यात् इति वदन्तं प्रत्याह —
mAnyatAne lIdhe A Atma – tattvane trilingarUp mAne chhe;
paN je gnAnI antarAtmA chhe, te ‘A Atma – tattva chhe, te trilingarUpe nathI’ evun mAne chhe, kAraN ke sharIradharmapaNAnA kAraNe teno (trilingapaNAno) AtmasvarUpapaNAmAn abhAv chhe. A AtmasvarUp kevun chhe? te niShpanna arthAt anAdi sansiddha chhe tathA shabdavarjit eTale nAmAdi vikalpothI agochar chhe.
bhAvArtha : bahirAtmAne sharIrAdi sAthe ekatAbuddhi – abhedabuddhi hovAthI, strI – puruSh – napunsak e trilingarUp sharIr je draShTigochar chhe tene AtmA mAne chhe; parantu antarAtmA mAne chhe ke, ‘‘A AtmA to anAdi sansiddha tathA nAmAdi vikalpothI rahit chhe. strI – puruShAdi triling e sharIranA dharma chhe, arthAt paudgalik chhe. te AtmasvarUpamAn nathI.’’
agnAnI jIvane sharIrathI bhinna Atma – tattvanI pratIti nathI; te strI – puruSh – napunsakarUp trilingAtmak drashyamAn sharIrane ja AtmA mAne chhe.
samyagdraShTine vastusvarUpanun gnAn chhe ane sharIrathI bhinna chaitanyarUp Atma – tattvanI pratIt chhe, tethI te potAnA AtmAne tadrUp ja anubhave chhe, paN tene trilingarUp anubhavato nathI, tene to te anAdi siddha tathA nirvikalpa samaje chhe.
e rIte gnAnI ane agnAnInI sharIr sambandhI mAnyatA ekabIjAthI viparIt chhe. 44. jo antarAtmA ja AtmAne anubhave chhe, to pachhI ‘hun puruSh, hun goro’ ityAdi abhedarUp bhrAnti tene kadAchit kem thAy chhe? evun bolanAr prati kahe chhe —
Page 71 of 170
PDF/HTML Page 100 of 199
single page version
टीका — आत्मनस्तत्त्वं स्वरूपं जानन्नपि । तथा विविक्तं शरीरादिभ्योभिन्नं भावयन्नपि उभयत्राऽपिशब्दः परस्परसमुच्चये । भूयोऽपि पुनरपि । भ्रान्तिं गच्छति । कस्मात् ? पूर्वविभ्रमसंस्कारात् पूर्वविभ्रमो बहिरात्मावस्थाभावी शरीरादौ स्वात्मविपर्यासस्तेन जनितः संस्कारो वासना तस्मात् ।।४५।।
anvayArtha : antarAtmA (आत्मनः तत्त्वं) potAnA AtmAnun shuddha chaitanyasvarUp (जानन् अपि) jANato hovA chhatAn, (विविक्तं भावयन् अपि) ane tene sharIrAdithI bhinna bhAvavA chhatAn (पूर्वविभ्रमसंस्कारात्) pUrve eTale bahirAtmAvasthAmAn utpanna thayelA bhrAntinA sanskArone lIdhe (भूयः अपि) pharIthI te (भ्रान्तिं गच्छति) bhrAnti pAme chhe.
TIkA : AtmAnun tattva eTale svarUp jANavA chhatAn tathA tene vivikta eTale sharIrAdithI bhinna bhAvato hovA chhatAn [banne ThekANe अपि shabda paraspar samuchchayanA arthamAn chhe] pharIthI paN – puna api te (antarAtmA) bhrAnti pAme chhe. shAthI (bhrAnti pAme chhe?) pUrvavibhramanA sanskArathI – arthAt pUrvavibhram eTale bahirAtmAvasthAmAn sharIrAdine viShe potAno AtmA mAnavArUp viparyAs (vibhram), tenAthI thayelo sanskAr – vAsanA, tene lIdhe (te pharIthI bhrAnti pAme chhe.)
bhAvArtha : antarAtmA Atma – tattvane dehathI bhinna jANe chhe tathA tenI tevI bhAvanA paN kare chhe, tem chhatAn pUrve eTale bahirAtmAvasthAmAn sharIrAdine AtmA mAnavArUp bhrAntithI utpanna thayelA sanskArane lIdhe, tene samyak shraddhA rahevA chhatAn, chAritradoSharUp bhrAnti thAy chhe. te chAritradoSh kem TALavo te have pachhInA shlokamAn batAvashe.
AtmagnAnI potAnA AtmAnun yathArtha svarUp jANe chhe ane tene sharIrAdi par dravyothI bhinna paN anubhave chhe, chhatAn pUrvanA lAmbA vakhatanA sanskArono sarvathA abhAv nahi hovAthI tene koI koI vakhate bAhya padArthomAn asthiratAnA kAraNe bhram thaI jAy chhe.
dharmIne asthiratAne lIdhe rAg – dveSh thaI jAy, paN shraddhA – gnAnamAn tene tenun svAmIpaNun nathI ekatvabuddhi nathI. shraddhA gnAnanA baLathI ane bhed – gnAnanI bhAvanAthI pUrvanA sanskArone naShTa karavA te sadA prayatnashIl hoy chhe. jo te rAg – dveShane shraddhA gnAnamAn bhalA mAne to te pharIthI bahirAtmA mithyAdraShTi thaI jAy.
avirat samyagdraShTine andar gnAnachetanAnun pariNaman chhe, chhatAn asthiratAne lIdhe