टीका – एवं वक्ष्यमाणन्यायेन । बहिर्वाचं पुत्रभार्याधनधान्यादिलक्षणान्बहिरर्थ-वाचकशब्दान् । त्यक्त्वा । अशेषतः साकल्येन । पश्चात् अन्तर्वाचं अहं प्रतिपादकः, प्रतिपाद्यः, सुखी, दुःखी, चेतनो वेत्यादिलक्षणमन्तर्जल्पं त्यजेदशेषतः । एष बहिरन्तर्जल्पत्यागलक्षणः योगः स्वरूपे चित्तनिरोधलक्षणः समाधिः । प्रदीपः स्वरूपप्रकाशकः । कस्य ? परमात्मनः । कथं ? समासेन संक्षेपेण झटिति परमात्मस्वरूपप्रकाशक इत्यर्थः ।।१७।। chhe tyAre tene bAhya indriyonA viShayo vagere padArtho bhalA – bUrA lAgatA nathI, phakta teo tene gneyarUp bhAse chhe. A kAraNathI antarAtmA pahelAn bahirAtmAvasthAmAn viShay – bhogone sukharUp mAnI sevato hato te have bhogavelA viShayonI bAbatamAn vichAr karavA lAge chhe ke, ‘are! agnAnatAthI indriyonA viShayamAn phasAI men mArun chaitanyasvarUp oLakhyun nahi!’ 16.
have AtmAne jANavAno upAy batAvatAn kahe chhe —
anvayArtha : (एवं) AgaLanA shlokamAn kahevAmAn AvatI vidhi anusAr (बहिर्वाचं) bAhya arthavAchak vachan – pravRuttino (त्यक्त्वा) tyAg karIne (अन्तः) antarang vachan – pravRuttine paN (अशेषतः) sampUrNapaNe (त्यजेत्) tajavI. (एषः) A (योगः) yog arthAt samAdhi (समासेन) (परमात्मनः) paramAtmasvarUpano (प्रदीपः) prakAshak dIvo chhe.
TIkA : evI rIte arthAt AgaL kahevAmAn AvatA nyAyathI, bAhya vachan – arthAt putra – strI – dhan-dhAnyAdirUp bAhyArtha vAchak shabdone, asheShapaNe eTale sampUrNapaNe tajIne, pachhI antarang vachanane – arthAt hun pratipAdak (guru), hun pratipAdya (shiShya), sukhI, dukhI, chetan ityAdirUp antarjalpano pUrNapaNe tyAg karavo. e bahirjalpa – antarjalpanA tyAg – svarUp yog — arthAt svarUpamAn chittanirodhalakShaN samAdhi – pradIp arthAt svarUpaprakAshak chhe. kono? paramAtmAno. kevI rIte? samAsathI eTale sankShepathI shIghrapaNe te paramAtmasvarUpano prakAshak chhe