Page 90 of 642
PDF/HTML Page 121 of 673
single page version
नान्यस्यानुपलभ्यमानत्वादिति केचित् । मज्जितावदुभयात्मकत्वादात्मकर्मोभयमेव जीवः कार्त्स्न्यतः कर्मणोऽतिरिक्तत्वेनान्यस्यानुपलभ्यमानत्वादिति केचित् । अर्थक्रियासमर्थः कर्मसंयोग एव जीवः कर्मसंयोगात्खटवाया इवाष्टकाष्ठसंयोगादतिरिक्तत्वेनान्यस्यानुपलभ्यमानत्वादिति केचित् । एवमेवंप्रकारा इतरेऽपि बहुप्रकाराः परमात्मेति व्यपदिशन्ति दुर्मेधसः, किन्तु न ते परमार्थवादिभिः परमार्थवादिन इति निर्दिश्यन्ते ।
कुतः — je karmano anubhav te ja jIv chhe kAraN ke sukh-dukhathI anya judo koI jIv dekhavAmAn Avato nathI. 6. koI kahe chhe ke shikhanDanI jem ubhayarUp maLelAn je AtmA ane karma, te banne maLelAn ja jIv chhe kAraN ke samastapaNe (sampUrNapaNe) karmathI anya judo koI jIv jovAmAn Avato nathI. 7. koI kahe chhe ke arthakriyAmAn (prayojanabhUt kriyAmAn) samartha evo je karmano sanyog te ja jIv chhe kAraN ke jem ATh lAkaDAnA sanyogathI anya judo koI khATalo jovAmAn Avato nathI tem karmanA sanyogathI anya judo koI jIv jovAmAn Avato nathI. (ATh lAkaDAn maLI khATalo thayo tyAre arthakriyAmAn samartha thayo; te rIte ahIn paN jANavun.) 8. A pramANe ATh prakAr to A kahyA ane evA evA anya paN anek prakAranA durbuddhio (anek prakAre) parane AtmA kahe chhe; parantu temane paramArthanA jANanArAo satyArthavAdI kahetA nathI.
bhAvArtha — jIv-ajIv banne anAdithI ekakShetrAvagAhasanyogarUp maLI rahyAn chhe ane anAdithI ja jIvanI pudgalanA sanyogathI anek vikArasahit avasthAo thaI rahI chhe. paramArthadraShTie jotAn, jIv to potAnA chaitanyatva Adi bhAvone chhoDato nathI ane pudgal potAnA mUrtik jaDatva Adine chhoDatun nathI. parantu je paramArthane jANatA nathI teo sanyogathI thayelA bhAvone ja jIv kahe chhe; kAraN ke paramArthe jIvanun svarUp pudgalathI bhinna sarvagnane dekhAy chhe tem ja sarvagnanI paramparAnAn AgamathI jANI shakAy chhe, tethI jemanA matamAn sarvagna nathI teo potAnI buddhithI anek kalpanA karI kahe chhe. temAnthI vedAntI, mImAnsak, sAnkhya, yog, bauddha, naiyAyik, vaisheShik, chArvAk Adi matonA Ashay laI ATh prakAr to pragaT kahyA; ane anya paN potapotAnI buddhithI anek kalpanA karI anek prakAre kahe chhe te kyAn sudhI kahevA?
evun kahenArA satyArthavAdI kem nathI te kahe chhe —
Page 91 of 642
PDF/HTML Page 122 of 673
single page version
यतः एतेऽध्यवसानादयः समस्ता एव भावा भगवद्भिर्विश्वसाक्षिभिरर्हद्भिः पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वेन प्रज्ञप्ताः सन्तश्चैतन्यशून्यात्पुद्गलद्रव्यादतिरिक्तत्वेन प्रज्ञाप्यमानं चैतन्यस्वभावं जीवद्रव्यं भवितुं नोत्सहन्ते; ततो न खल्वागमयुक्तिस्वानुभवैर्बाधितपक्षत्वात् तदात्मवादिनः परमार्थवादिनः । एतदेव सर्वज्ञवचनं तावदागमः । इयं तु स्वानुभवगर्भिता युक्तिः — न खलु नैसर्गिकरागद्वेषकल्माषितमध्यवसानं जीवस्तथाविधाध्यवसानात्कार्तस्वरस्येव श्यामिकाया अतिरिक्तत्वेनान्यस्य चित्स्वभावस्य विवेचकैः स्वयमुपलभ्यमानत्वात् । न खल्वना-
gAthArtha — [एते] A pUrve kahelAn adhyavasAn Adi [सर्वे भावाः] bhAvo chhe te badhAy [पुद्गलद्रव्यपरिणामनिष्पन्नाः] pudgaladravyanA pariNAmathI nIpajyA chhe em [केवलिजिनैः] kevaLI sarvagna jinadevoe [भणिताः] kahyun chhe [ते] temane [जीवः इति] jIv em [कथं उच्यन्ते] kem kahI shakAy?
TIkA — A adhyavasAnAdi bhAvo chhe te badhAy, vishvane (samasta padArthone) sAkShAt dekhanArA bhagavAn (vItarAg sarvagna) arhantadevo vaDe, pudgaladravyanA pariNAmamay kahevAmAn AvyA hovAthI, teo chaitanyasvabhAvamay jIvadravya thavA samartha nathI ke je jIvadravya chaitanyabhAvathI shUnya evA pudgaladravyathI atirikta (bhinna) kahevAmAn Avyun chhe; mATe jeo A adhyavasAnAdikane jIv kahe chhe teo kharekhar paramArthavAdI nathI kem ke Agam, yukti ane svAnubhavathI temano pakSha bAdhit chhe. temAn, ‘teo jIv nathI’ evun A sarvagnanun vachan chhe te to Agam chhe ane A (nIche pramANe) svAnubhavagarbhit yukti chhe — svayamev utpanna thayelA evA rAg-dveSh vaDe malin adhyavasAn chhe te jIv nathI kAraN ke, kAlimA(kALap)thI judA suvarNanI jem, evA adhyavasAnathI judo anya chitsvabhAvarUp jIv
Page 92 of 642
PDF/HTML Page 123 of 673
single page version
द्यनन्तपूर्वापरीभूतावयवैकसंसरणलक्षणक्रियारूपेण क्रीडत्कर्मैव जीवः कर्मणोऽतिरिक्तत्वेनान्यस्य चित्स्वभावस्य विवेचकैः स्वयमुपलभ्यमानत्वात् । न खलु तीव्रमन्दानुभवभिद्यमानदुरन्तरागरस- निर्भराध्यवसानसन्तानो जीवस्ततोऽतिरिक्तत्वेनान्यस्य चित्स्वभावस्य विवेचकैः स्वयमुपलभ्य- मानत्वात् । न खलु नवपुराणावस्थादिभेदेन प्रवर्तमानं नोकर्म जीवः शरीरादतिरिक्तत्वेनान्यस्य चित्स्वभावस्य विवेचकैः स्वयमुपलभ्यमानत्वात् । न खलु विश्वमपि पुण्यपापरूपेणाक्रामन्
कर्मविपाको जीवः शुभाशुभभावादतिरिक्तत्वेनान्यस्य चित्स्वभावस्य विवेचकैः स्वयमुपलभ्य- मानत्वात् । न खलु सातासातरूपेणाभिव्याप्तसमस्ततीव्रमन्दत्वगुणाभ्यां भिद्यमानः कर्मानुभवो जीवः सुखदुःखातिरिक्तत्वेनान्यस्य चित्स्वभावस्य विवेचकैः स्वयमुपलभ्यमानत्वात् । न खलु मज्जिताव-
दुभयात्मकत्वादात्मकर्मोभयं जीवः कार्त्स्न्यतः कर्मणोऽतिरिक्तत्वेनान्यस्य चित्स्वभावस्य विवेचकैः
bhedagnAnIo vaDe svayam upalabhyamAn chhe arthAt teo pratyakSha chaitanyabhAvane judo anubhave chhe. 1. anAdi jeno pUrva avayav chhe ane anant jeno bhaviShyano avayav chhe evI je ek sansaraNarUp kriyA te-rUpe krIDA karatun karma chhe te paN jIv nathI kAraN ke karmathI judo anya chaitanyasvabhAvarUp jIv bhedagnAnIo vaDe svayam upalabhyamAn chhe arthAt teo tene pratyakSha anubhave chhe. 2. tIvra-mand anubhavathI bhedarUp thatAn, durant rAgarasathI bharelAn adhyavasAnonI santati paN jIv nathI kAraN ke te santatithI anya judo chaitanyasvabhAvarUp jIv bhedagnAnIo vaDe svayam upalabhyamAn chhe arthAt teo tene pratyakSha anubhave chhe. 3. navI purANI avasthAdikanA bhedathI pravartatun je nokarma te paN jIv nathI kAraN ke sharIrathI anya judo chaitanyasvabhAvarUp jIv bhedagnAnIo vaDe svayam upalabhyamAn chhe arthAt teo tene pratyakSha anubhave chhe. 4. samasta jagatane puNyapAparUpe vyApato karmano vipAk chhe te paN jIv nathI kAraN ke shubhAshubh bhAvathI anya judo chaitanyasvabhAvarUp jIv bhedagnAnIo vaDe svayam upalabhyamAn chhe arthAt teo pote tene pratyakSha anubhave chhe. 5. shAtA-ashAtArUpe vyApta je samasta tIvramandapaNArUp guNo te vaDe bhedarUp thato je karmano anubhav te paN jIv nathI kAraN ke sukh-dukhathI judo anya chaitanyasvabhAvarUp jIv bhedagnAnIo vaDe svayam upalabhyamAn chhe arthAt teo pote tene pratyakSha anubhave chhe. 6. shikhanDanI jem ubhayAtmakapaNe maLelAn je AtmA ane karma te banne maLelAn paN jIv nathI kAraN ke samastapaNe (sampUrNapaNe) karmathI judo anya chaitanyasvabhAvarUp jIv bhedagnAnIo vaDe svayam upalabhyamAn chhe arthAt teo pote tene pratyakSha anubhave chhe. 7. arthakriyAmAn samartha evo je karmano sanyog te paN jIv nathI kAraN ke, ATh kAShThanA sanyogathI (-khATalAthI) judo
Page 93 of 642
PDF/HTML Page 124 of 673
single page version
स्वयमुपलभ्यमानत्वात् । न खल्वर्थक्रियासमर्थः कर्मसंयोगो जीवः कर्मसंयोगात् खटवाशायिनः पुरुषस्येवाष्टकाष्ठसंयोगादतिरिक्तत्वेनान्यस्य चित्स्वभावस्य विवेचकैः स्वयमुपलभ्यमानत्वादिति ।
स्वयमपि निभृतः सन् पश्य षण्मासमेकम् ।
ननु किमनुपलब्धिर्भाति किञ्चोपलब्धिः ।।३४।।
je khATalAmAn sUnAro puruSh tenI jem, karmasanyogathI judo anya chaitanyasvabhAvarUp jIv bhedagnAnIo vaDe svayam upalabhyamAn chhe arthAt teo pote tene pratyakSha anubhave chhe. 8. (A ja rIte anya koI bIjA prakAre kahe tyAn paN A ja yukti jANavI.)
[bhAvArtha — chaitanyasvabhAvarUp jIv, sarva parabhAvothI judo, bhedagnAnIone anubhavagochar chhe; tethI jem agnAnI mAne chhe tem nathI.]
ahIn pudgalathI bhinna AtmAnI upalabdhi pratye virodh karanAr (-pudgalane ja AtmA jANanAr) puruShane (tenA hitarUp AtmaprAptinI vAt kahI) mIThAshathI (ane samabhAvathI) ja A pramANe upadesh karavo em kAvyamAn kahe chhe —
shlokArtha — he bhavya! tane [अपरेण] bIjo [अकार्य-कोलाहलेन] nakAmo kolAhal karavAthI [किम्] sho lAbh chhe? [विरम] e kolAhalathI tun virakta thA ane [एकम्] ek chaitanyamAtra vastune [स्वयम् अपि] pote [निभृतः सन्] nishchaL lIn thaI [पश्य षण्मासम्] dekh; evo chha mahinA abhyAs kar ane jo ( – tapAs) ke em karavAthI [हृदय-सरसि] potAnA hRudayasarovaramAn [पुद्गलात् भिन्नधाम्नः] jenun tej-pratAp-prakAsh pudgalathI bhinna chhe evA [पुंसः] AtmAnI [ननु किम् अनुपलब्धिः भाति] prApti nathI thatI [किं च उपलब्धिः] ke thAy chhe.
bhAvArtha — jo potAnA svarUpano abhyAs kare to tenI prApti avashya thAy; jo paravastu hoy to tenI to prApti na thAy. potAnun svarUp to mojUd chhe, paN bhUlI rahyo chhe; jo chetIne dekhe to pAse ja chhe. ahIn chha mahinAno abhyAs kahyo tethI em na samajavun ke eTalo ja vakhat lAge. tenun thavun to antarmUhUrtamAtramAn ja chhe, parantu shiShyane bahu
Page 94 of 642
PDF/HTML Page 125 of 673
single page version
अध्यवसानादिभावनिर्वर्तकमष्टविधमपि च कर्म समस्तमेव पुद्गलमयमिति किल सकलज्ञ-
प्रज्ञप्तिः । तस्य तु यद्विपाककाष्ठामधिरूढस्य फलत्वेनाभिलप्यते तदनाकुलत्वलक्षणसौख्याख्यात्म-
स्वभावविलक्षणत्वात्किल दुःखं । तदन्तःपातिन एव किलाकुलत्वलक्षणा अध्यवसानादिभावाः ।
kaThin lAgatun hoy to teno niShedh karyo chhe. jo samajavAmAn bahu kAL lAge to chha mahinAthI adhik nahi lAge; tethI anya niShprayojan kolAhal chhoDI AmAn lAgavAthI jaladI svarUpanI prApti thashe evo upadesh chhe. 34.
have shiShya pUchhe chhe ke A adhyavasAnAdi bhAvo jIv na kahyA, anya chaitanyasvabhAv jIv kahyo; to A bhAvo paN chaitanya sAthe sambandh rAkhanArA pratibhAse chhe, (chaitanya sivAy jaDane to dekhAtA nathI,) chhatAn temane pudgalanA svabhAv kem kahyA? tenA uttaranun gAthAsUtra kahe chhe —
gAthArtha — [अष्टविधम् अपि च] AThe prakAranun [कर्म] karma chhe te [सर्वं] sarva [पुद्गलमयं] pudgalamay chhe em [जिनाः] jinabhagavAn sarvagnadevo [ब्रुवन्ति] kahe chhe – [यस्य विपच्यमानस्य] je pakva thaI udayamAn AvatA karmanun [फलं] phaL [ तत् ] prasiddha [दुःखम्] dukh chhe [इति उच्यते] em kahyun chhe.
TIkA — adhyavasAn Adi samasta bhAvone utpanna karanArun je AThe prakAranun gnAnAvaraN Adi karma chhe te badhuy pudgalamay chhe evun sarvagnanun vachan chhe. vipAkanI hade pahonchelA te karmanA phaLapaNe je kahevAmAn Ave chhe te (eTale ke karmaphaL), anAkuLatAlakShaN je sukh nAmano AtmasvabhAv tenAthI vilakShaN hovAthI, dukh chhe. te dukhamAn ja
Page 95 of 642
PDF/HTML Page 126 of 673
single page version
ततो न ते चिदन्वयविभ्रमेऽप्यात्मस्वभावाः, किन्तु पुद्गलस्वभावाः ।
सर्वे एवैतेऽध्यवसानादयो भावाः जीवा इति यद्भगवद्भिः सकलज्ञैः प्रज्ञप्तं तदभूतार्थस्यापि
व्यवहारस्यापि दर्शनम् । व्यवहारो हि व्यवहारिणां म्लेच्छभाषेव म्लेच्छानां परमार्थप्रतिपादकत्वाद-
परमार्थोऽपि तीर्थप्रवृत्तिनिमित्तं दर्शयितुं न्याय्य एव । तमन्तरेण तु शरीराज्जीवस्य परमार्थतो
AkuLatAlakShaN adhyavasAn Adi bhAvo samAvesh pAme chhe; tethI, joke teo chaitanya sAthe sambandh hovAno bhram upajAve chhe topaN, teo AtmAnA svabhAvo nathI paN pudgal- svabhAvo chhe.
bhAvArtha — karmano uday Ave tyAre A AtmA dukharUp pariName chhe ane dukharUp bhAv chhe te adhyavasAn chhe tethI dukharUp bhAvamAn ( – adhyavasAnamAn) chetanatAno bhram Upaje chhe. paramArthe dukharUp bhAv chetan nathI, karmajanya chhe tethI jaD ja chhe.
have pUchhe chhe ke jo adhyavasAnAdi bhAvo chhe te pudgalasvabhAvo chhe to sarvagnanA AgamamAn temane jIvapaNe kem kahevAmAn AvyA chhe? tenA uttaranun gAthAsUtra kahe chhe —
gAthArtha — [एते सर्वे] A sarva [अध्यवसानादयः भावाः] adhyavasAnAdi bhAvo chhe te [जीवाः] jIv chhe evo [जिनवरैः] jinavaroe [उपदेशः वर्णितः] je upadesh varNavyo chhe te [व्यवहारस्य दर्शनम्] vyavahAranay darshAvyo chhe.
TIkA — A badhAy adhyavasAnAdi bhAvo jIv chhe evun je bhagavAn sarvagnadevoe kahyun chhe te, joke vyavahAranay abhUtArtha chhe topaN, vyavahAranayane paN darshAvyo chhe; kAraN ke jem mlechchhabhAShA mlechchhone vastusvarUp jaNAve chhe tem vyavahAranay vyavahArI jIvone
Page 96 of 642
PDF/HTML Page 127 of 673
single page version
भेददर्शनात्त्रसस्थावराणां भस्मन इव निःशङ्कमुपमर्दनेन हिंसाऽभावाद्भवत्येव बन्धस्याभावः । तथा रक्तद्विष्टविमूढो जीवो बध्यमानो मोचनीय इति रागद्वेषमोहेभ्यो जीवस्य परमार्थतो भेददर्शनेन मोक्षोपायपरिग्रहणाभावात् भवत्येव मोक्षस्याभावः ।
paramArthano kahenAr chhe tethI, aparamArthabhUt hovA chhatAn paN, dharmatIrthanI pravRutti karavA mATe (vyavahAranay) darshAvavo nyAyasangat ja chhe. parantu jo vyavahAr na darshAvavAmAn Ave to, paramArthe ( – paramArthanaye) sharIrathI jIv bhinna darshAvavAmAn Avato hovAthI, jem bhasmane masaLI nAkhavAmAn hinsAno abhAv chhe tem, trasasthAvar jIvonun nishankapaNe mardan (ghAt) karavAmAn paN hinsAno abhAv Tharashe ane tethI bandhano ja abhAv Tharashe; vaLI paramArtha dvArA rAg-dveSh-mohathI jIv bhinna darshAvavAmAn Avato hovAthI, ‘rAgI, dveShI, mohI jIv karmathI bandhAy chhe tene chhoDAvavo’ — em mokShanA upAyanA grahaNano abhAv thashe ane tethI mokShano ja abhAv thashe. (Am jo vyavahAranay na darshAvavAmAn Ave to bandh-mokShano abhAv Thare chhe.)
bhAvArtha — paramArthanay to jIvane sharIr tathA rAgadveShamohathI bhinna kahe chhe. jo teno ekAnt karavAmAn Ave to sharIr tathA rAgadveShamoh pudgalamay Thare ane to pachhI pudgalane ghAtavAthI hinsA thatI nathI ane rAgadveShamohathI bandh thato nathI. Am, paramArthathI je sansAr- mokSha banneno abhAv kahyo chhe te ja ekAnte Tharashe. parantu Avun ekAntarUp vastunun svarUp nathI; avastunun shraddhAn, gnAn, AcharaN avasturUp ja chhe. mATe vyavahAranayano upadesh nyAyaprApta chhe. A rIte syAdvAdathI banne nayono virodh maTADI shraddhAn karavun te samyaktva chhe.
have shiShya pUchhe chhe ke A vyavahAranay kayA draShTAntathI pravartyo chhe? teno uttar kahe chhe —
Page 97 of 642
PDF/HTML Page 128 of 673
single page version
यथैष राजा पंच योजनान्यभिव्याप्य निष्क्रामतीत्येकस्य पंच योजनान्यभिव्याप्तुम- शक्यत्वाद्वयवहारिणां बलसमुदाये राजेति व्यवहारः, परमार्थतस्त्वेक एव राजा; तथैष जीवः समग्रं रागग्राममभिव्याप्य प्रवर्तत इत्येकस्य समग्रं रागग्राममभिव्याप्तुमशक्यत्वाद्वयवहारिणामध्यव- सानादिष्वन्यभावेषु जीव इति व्यवहारः, परमार्थतस्त्वेक एव जीवः ।
gAthArtha — jem koI rAjA senA sahit nIkaLyo tyAn [राजा खलु निर्गतः] ‘A rAjA nIkaLyo’ [इति एषः] em A je [बलसमुदयस्य] senAnA samudAyane [आदेशः] kahevAmAn Ave chhe te [व्यवहारेण तु उच्यते] vyavahArathI kahevAmAn Ave chhe, [तत्र] te senAmAn (vAstavikapaNe) [एकः निर्गतः राजा] rAjA to ek ja nIkaLyo chhe; [एवम् एव च] tevI ja rIte [अध्यवसानाद्यन्य- भावानाम्] adhyavasAn Adi anyabhAvone [जीवः इति] ‘(A) jIv chhe’ em [सूत्रे] paramAgamamAn kahyun chhe te [व्यवहारः कृतः] vyavahAr karyo chhe, [तत्र निश्चितः] nishchayathI vichAravAmAn Ave to temanAmAn [जीवः एकः] jIv to ek ja chhe.
TIkA — jem A rAjA pAnch yojananA phelAvathI nIkaLI rahyo chhe em kahevun te, ek rAjAnun pAnch yojanamAn phelAvun ashakya hovAthI, vyavahArI lokono senAsamudAyamAn rAjA kahevArUp vyavahAr chhe; paramArthathI to rAjA ek ja chhe, (senA rAjA nathI); tevI rIte A jIv samagra rAgagrAmamAn ( – rAganAn sthAnomAn) vyApIne pravartI rahyo chhe em kahevun te, ek jIvanun samagra rAgagrAmamAn vyApavun ashakya hovAthI, vyavahArI lokono adhyavasAnAdik anyabhAvomAn jIv kahevArUp vyavahAr chhe; paramArthathI to jIv ek ja chhe, (adhyavasAnAdik bhAvo jIv nathI).
Page 98 of 642
PDF/HTML Page 129 of 673
single page version
यद्येवं तर्हि किंलक्षणोऽसावेकष्टङ्कोत्कीर्णः परमार्थजीव इति पृष्टः प्राह —
यः खलु पुद्गलद्रव्यादन्यत्वेनाविद्यमानरसगुणत्वात्, पुद्गलद्रव्यगुणेभ्यो भिन्नत्वेन स्वयमरसगुणत्वात्, परमार्थतः पुद्गलद्रव्यस्वामित्वाभावाद्द्रव्येन्द्रियावष्टम्भेनारसनात्, स्वभावतः क्षायोपशमिकभावाभावाद्भावेन्द्रियावलम्बेनारसनात्, सकलसाधारणैकसंवेदनपरिणामस्वभावत्वा- त्केवलरसवेदनापरिणामापन्नत्वेनारसनात्, सकलज्ञेयज्ञायकतादात्म्यस्य निषेधाद्रसपरिच्छेदपरिणत-
have shiShya pUchhe chhe ke e adhyavasAnAdi bhAvo chhe te jIv nathI to te ek, TankotkIrNa, paramArthasvarUp jIv kevo chhe? tenun lakShaN shun chhe? e prashnano uttar kahe chhe —
gAthArtha — he bhavya! tun [जीवम्] jIvane [अरसम्] rasarahit, [अरूपम्] rUparahit, [अगन्धम्] gandharahit, [अव्यक्तं] avyakta arthAt indriyone gochar nathI evo, [चेतनागुणम्] chetanA jeno guN chhe evo, [अशब्दम्] shabdarahit, [अलिङ्गग्रहणं] koI chihnathI jenun grahaN nathI evo ane [अनिर्दिष्टसंस्थानम्] jeno koI AkAr kahevAto nathI evo [जानीहि] jAN.
TIkA — je jIv chhe te kharekhar pudgaladravyathI anya hovAthI temAn rasaguN vidyamAn nathI mATe aras chhe. 1. pudgaladravyanA guNothI paN bhinna hovAthI pote paN rasaguN nathI mATe aras chhe. 2. paramArthe pudgaladravyanun svAmIpaNun paN tene nahi hovAthI te dravyendriyanA Alamban vaDe paN ras chAkhato nathI mATe aras chhe. 3. potAnA svabhAvanI draShTithI jovAmAn Ave to kShAyopashamik bhAvano paN tene abhAv hovAthI te bhAvendriyanA Alamban vaDe paN ras chAkhato nathI mATe aras chhe. 4. sakal viShayonA visheShomAn sAdhAraN evA ek ja samvedanapariNAmarUp teno svabhAv hovAthI te kevaL ek rasavedanApariNAmane pAmIne ras chAkhato nathI mATe aras chhe. 5. (tene samasta gneyonun gnAn thAy chhe parantu) sakal gneyagnAyakanA tAdAtmyano (-ekarUp thavAno) niShedh hovAthI rasanA gnAnarUpe pariNamatAn chhatAn
Page 99 of 642
PDF/HTML Page 130 of 673
single page version
त्वेऽपि स्वयं रसरूपेणापरिणमनाच्चारसः । तथा पुद्गलद्रव्यादन्यत्वेनाविद्यमानरूपगुणत्वात्,
पुद्गलद्रव्यगुणेभ्यो भिन्नत्वेन स्वयमरूपगुणत्वात्, परमार्थतः पुद्गलद्रव्यस्वामित्वाभावा- द्द्रव्येन्द्रियावष्टम्भेनारूपणात्, स्वभावतः क्षायोपशमिकभावाभावाद्भावेन्द्रियावलम्बेनारूपणात्, सकलसाधारणैकसंवेदनपरिणामस्वभावत्वात्केवलरूपवेदनापरिणामापन्नत्वेनारूपणात्, सकलज्ञेय- ज्ञायकतादात्म्यस्य निषेधाद्रूपपरिच्छेदपरिणतत्वेऽपि स्वयं रूपरूपेणापरिणमनाच्चारूपः । तथा पुद्गलद्रव्यादन्यत्वेनाविद्यमानगन्धगुणत्वात्, पुद्गलद्रव्यगुणेभ्यो भिन्नत्वेन स्वयमगन्धगुणत्वात्, परमार्थतः पुद्गलद्रव्यस्वामित्वाभावाद्द्रव्येन्द्रियावष्टम्भेनागन्धनात्, स्वभावतः क्षायोपशमिकभावा- भावाद्भावेन्द्रियावलम्बेनागन्धनात्, सकलसाधारणैकसंवेदनपरिणामस्वभावत्वात्केवलगन्धवेदना- परिणामापन्नत्वेनागन्धनात्, सकलज्ञेयज्ञायकतादात्म्यस्य निषेधाद्गन्धपरिच्छेदपरिणतत्वेऽपि स्वयं
paN pote rasarUpe pariNamato nathI mATe aras chhe. 6. Am chha prakAre rasanA niShedhathI te aras chhe.
e rIte, jIv kharekhar pudgaladravyathI anya hovAthI temAn rUpaguN vidyamAn nathI mATe arUp chhe. 1. pudgaladravyanA guNothI paN bhinna hovAthI pote paN rUpaguN nathI mATe arUp chhe. 2. paramArthe pudgaladravyanun svAmIpaNun paN tene nahi hovAthI te dravyendriyanA Alamban vaDe paN rUp dekhato nathI mATe arUp chhe. 3. potAnA svabhAvanI draShTithI jovAmAn Ave to kShAyopashamik bhAvano paN tene abhAv hovAthI te bhAvendriyanA Alamban vaDe paN rUp dekhato nathI mATe arUp chhe. 4. sakal viShayonA visheShomAn sAdhAraN evA ek ja samvedanapariNAmarUp teno svabhAv hovAthI te kevaL ek rUpavedanApariNAmane pAmIne rUp dekhato nathI mATe arUp chhe. 5. (tene samasta gneyonun gnAn thAy chhe parantu) sakal gneyagnAyakanA tAdAtmyano niShedh hovAthI rUpanA gnAnarUpe pariNamatAn chhatAn paN pote rUparUpe pariNamato nathI mATe arUp chhe. 6. Am chha prakAre rUpanA niShedhathI te arUp chhe.
e rIte, jIv kharekhar pudgaladravyathI anya hovAthI temAn gandhaguN vidyamAn nathI mATe agandh chhe. 1. pudgaladravyanA guNothI paN bhinna hovAthI pote paN gandhaguN nathI mATe agandh chhe. 2. paramArthe pudgaladravyanun svAmIpaNun paN tene nahi hovAthI te dravyendriyanA Alamban vaDe paN gandh sUnghato nathI mATe agandh chhe. 3. potAnA svabhAvanI draShTithI jovAmAn Ave to kShAyopashamik bhAvano paN tene abhAv hovAthI te bhAvendriyanA Alamban vaDe paN gandh sUnghato nathI mATe agandh chhe. 4. sakal viShayonA visheShomAn sAdhAraN evA ek ja samvedanapariNAmarUp teno svabhAv hovAthI te kevaL ek gandhavedanApariNAmane pAmIne gandh
Page 100 of 642
PDF/HTML Page 131 of 673
single page version
गन्धरूपेणापरिणमनाच्चागन्धः । तथा पुद्गलद्रव्यादन्यत्वेनाविद्यमानस्पर्शगुणत्वात्, पुद्गलद्रव्यगुणेभ्यो
भिन्नत्वेन स्वयमस्पर्शगुणत्वात्, परमार्थतः पुद्गलद्रव्यस्वामित्वाभावाद्द्रव्येन्द्रियावष्टम्भेनास्पर्शनात्, स्वभावतः क्षायोपशमिकभावाभावाद्भावेन्द्रियावलम्बेनास्पर्शनात्, सकलसाधारणैकसंवेदनपरिणाम- स्वभावत्वात्केवलस्पर्शवेदनापरिणामापन्नत्वेनास्पर्शनात्, सकलज्ञेयज्ञायकतादात्म्यस्य निषेधात्स्पर्श- परिच्छेदपरिणतत्वेऽपि स्वयं स्पर्शरूपेणापरिणमनाच्चास्पर्शः । तथा पुद्गलद्रव्यादन्यत्वेनाविद्यमान- शब्दपर्यायत्वात्, पुद्गलद्रव्यपर्यायेभ्यो भिन्नत्वेन स्वयमशब्दपर्यायत्वात्, परमार्थतः पुद्गलद्रव्य- स्वामित्वाभावाद्द्रव्येन्द्रियावष्टम्भेन शब्दाश्रवणात्, स्वभावतः क्षायोपशमिकभावाभावाद्भावे- न्द्रियावलम्बेन शब्दाश्रवणात्, सकलसाधारणैक संवेदनपरिणामस्वभावत्वात्केवलशब्दवेदना- परिणामापन्नत्वेन शब्दाश्रवणात्, सकलज्ञेयज्ञायकतादात्म्यस्य निषेधाच्छब्दपरिच्छेदपरिणतत्वेऽपि
sUnghato nathI mATe agandh chhe. 5. (tene samasta gneyonun gnAn thAy chhe. parantu) sakal gneyagnAyakanA tAdAtmyano niShedh hovAthI gandhanA gnAnarUpe pariNamatAn chhatAn paN pote gandharUpe pariNamato nathI mATe agandh chhe. 6. Am chha prakAre gandhanA niShedhathI te agandh chhe.
e rIte, jIv kharekhar pudgaladravyathI anya hovAthI temAn sparshaguN vidyamAn nathI mATe asparsha chhe. 1. pudgaladravyanA guNothI paN bhinna hovAthI pote paN sparshaguN nathI mATe asparsha chhe. 2. paramArthe pudgaladravyanun svAmIpaNun paN tene nahi hovAthI te dravyendriyanA Alamban vaDe paN sparshane sparshato nathI mATe asparsha chhe. 3. potAnA svabhAvanI draShTithI jovAmAn Ave to kShAyopashamik bhAvano paN tene abhAv hovAthI te bhAvendriyanA Alamban vaDe paN sparshane sparshato nathI mATe asparsha chhe. 4. sakal viShayonA visheShomAn sAdhAraN evA ek ja samvedanapariNAmarUp teno svabhAv hovAthI te kevaL ek sparshavedanApariNAmane pAmIne sparshane sparshato nathI mATe asparsha chhe. 5. (tene samasta gneyonun gnAn thAy chhe parantu) sakal gneyagnAyakanA tAdAtmyano niShedh hovAthI sparshanA gnAnarUpe pariNamatAn chhatAn paN pote sparsharUpe pariNamato nathI mATe asparsha chhe. 6. Am chha prakAre sparshanA niShedhathI te asparsha chhe.
e rIte, jIv kharekhar pudgaladravyathI anya hovAthI temAn shabdaparyAy vidyamAn nathI mATe ashabda chhe. 1. pudgaladravyanA paryAyothI paN bhinna hovAthI pote paN shabdaparyAy nathI mATe ashabda chhe. 2. paramArthe pudgaladravyanun svAmIpaNun paN tene nahi hovAthI te dravyendriyanA Alamban vaDe paN shabda sAmbhaLato nathI mATe ashabda chhe. 3. potAnA svabhAvanI draShTithI jovAmAn Ave to kShAyopashamik bhAvano paN tene abhAv hovAthI te bhAvendriyanA Alamban vaDe paN shabda sAmbhaLato nathI mATe ashabda chhe. 4. sakal viShayonA visheShomAn sAdhAraN
Page 101 of 642
PDF/HTML Page 132 of 673
single page version
स्वयं शब्दरूपेणापरिणमनाच्चाशब्दः । द्रव्यान्तरारब्धशरीरसंस्थानेनैव संस्थान इति निर्देष्टुमशक्यत्वात्,
नियतस्वभावेनानियतसंस्थानानन्तशरीरवर्तित्वात्, संस्थाननामकर्मविपाकस्य पुद्गलेषु निर्दिश्यमान- त्वात्, प्रतिविशिष्टसंस्थानपरिणतसमस्तवस्तुतत्त्वसंवलितसहजसंवेदनशक्तित्वेऽपि स्वयमखिललोक- संवलनशून्योपजायमाननिर्मलानुभूतितयात्यन्तमसंस्थानत्वाच्चानिर्दिष्टसंस्थानः । षड्द्रव्यात्मकलोका- ज्ज्ञेयाद्वयक्तादन्यत्वात्, कषायचक्राद्भावकाद्वयक्तादन्यत्वात्, चित्सामान्यनिमग्नसमस्तव्यक्तित्वात्, क्षणिकव्यक्तिमात्राभावात्, व्यक्ताव्यक्तविमिश्रप्रतिभासेऽपि व्यक्तास्पर्शत्वात्, स्वयमेव हि बहिरन्तः स्फु टमनुभूयमानत्वेऽपि व्यक्तोपेक्षणेन प्रद्योतमानत्वाच्चाव्यक्तः । रसरूपगन्धस्पर्शशब्दसंस्थानव्यक्तत्वा- भावेऽपि स्वसंवेदनबलेन नित्यमात्मप्रत्यक्षत्वे सत्यनुमेयमात्रत्वाभावादलिङ्गग्रहणः । समस्त-
evA ek ja samvedanapariNAmarUp teno svabhAv hovAthI te kevaL ek shabdavedanA- pariNAmane pAmIne shabda sAmbhaLato nathI mATe ashabda chhe. 5. (tene samasta gneyonun gnAn thAy chhe parantu) sakal gneyagnAyakanA tAdAtmyano niShedh hovAthI shabdanA gnAnarUpe pariNamatAn chhatAn paN pote shabdarUpe pariNamato nathI mATe ashabda chhe. 6. Am chha prakAre shabdanA niShedhathI te ashabda chhe.
(have ‘anirdiShTasansthAn’ visheShaN samajAve chhe — ) pudgaladravya vaDe rachAyelun je sharIr tenA sansthAn(AkAr)thI jIvane sansthAnavALo kahI shakAto nathI mATe jIv anirdiShTasansthAn chhe. 1. potAnA niyat svabhAvathI aniyat sansthAnavALA anant sharIromAn rahe chhe mATe anirdiShTasansthAn chhe. 2. sansthAn nAmakarmano vipAk (phaL) pudgalomAn ja kahevAmAn Ave chhe (tethI tenA nimittathI paN AkAr nathI) mATe anirdiShTasansthAn chhe. 3. judAn judAn sansthAnarUpe pariNamelI samasta vastuonAn svarUp sAthe jenI svAbhAvik samvedanashakti sambandhit (arthAt
milApathI ( – sambandhathI) rahit nirmaL (gnAnamAtra) anubhUti thaI rahI chhe evo hovAthI pote atyantapaNe sansthAn vinAno chhe mATe anirdiShTasansthAn chhe. 4. Am chAr hetuthI sansthAnano niShedh kahyo.
(have ‘avyakta’ visheShaNane siddha kare chhe — ) chha dravyasvarUp lok je gney chhe ane vyakta chhe tenAthI jIv anya chhe mATe avyakta chhe. 1. kaShAyono samUh je bhAvakabhAv vyakta chhe tenAthI jIv anya chhe mATe avyakta chhe. 2. chitsAmAnyamAn chaitanyanI sarva vyaktio nimagna (antarbhUt) chhe mATe avyakta chhe. 3. kShaNik vyaktimAtra nathI mATe avyakta chhe. 4. vyaktapaNun tathA avyaktapaNun bheLAn mishritarUpe tene pratibhAsavA chhatAn paN te vyaktapaNAne
Page 102 of 642
PDF/HTML Page 133 of 673
single page version
विप्रतिपत्तिप्रमाथिना विवेचकजनसमर्पितसर्वस्वेन सकलमपि लोकालोकं कवलीकृत्यात्यन्तसौहित्य- मन्थरेणेव सकलकालमेव मनागप्यविचलितानन्यसाधारणतया स्वभावभूतेन स्वयमनुभूयमानेन चेतनागुणेन नित्यमेवान्तःप्रकाशमानत्वात् चेतनागुणश्च । स खलु भगवानमलालोक इहैकष्टङ्कोत्कीर्णः प्रत्यग्ज्योतिर्जीवः ।
स्फु टतरमवगाह्य स्वं च चिच्छक्तिमात्रम् ।
कलयतु परमात्मात्मानमात्मन्यनन्तम् ।।३५।।
sparshato nathI mATe avyakta chhe. 5. pote potAthI ja bAhya-abhyantar spaShTa anubhavAI rahyo hovA chhatAn paN vyaktapaNA prati udAsInapaNe pradyotamAn (prakAshamAn) chhe mATe avyakta chhe. 6. Am chha hetuthI avyaktapaNun siddha karyun.
A pramANe ras, rUp, gandh, sparsha, shabda, sansthAn ane vyaktapaNAno abhAv hovA chhatAn paN svasamvedananA baLathI pote sadA pratyakSha hovAthI anumAnagocharamAtrapaNAnA abhAvane lIdhe (jIvane) alingagrahaN kahevAmAn Ave chhe.
potAnA anubhavamAn AvatA chetanAguN vaDe sadAy antarangamAn prakAshamAn chhe tethI (jIv) chetanAguNavALo chhe. kevo chhe chetanAguN? je samasta vipratipattiono (jIvane anya prakAre mAnavArUp jhaghaDAono) nAsh karanAr chhe, jeNe potAnun sarvasva bhedagnAnI jIvone sompI dIdhun chhe, je samasta lokAlokane grAsIbhUt karI jANe ke atyant tRupti vaDe TharI gayo hoy tem (arthAt atyant svarUp-saukhya vaDe tRupta tRupta hovAne lIdhe svarUpamAnthI bahAr nIkaLavAno anudyamI hoy tem) sarva kALe kinchitmAtra paN chalAyamAn thato nathI ane e rIte sadAy jarA paN nahi chaLatun anyadravyathI asAdhAraNapaNun hovAthI je (asAdhAraN) svabhAvabhUt chhe.
— Avo chaitanyarUp paramArthasvarUp jIv chhe. jeno prakAsh nirmaL chhe evo A bhagavAn A lokamAn ek, TankotkIrNa, bhinna jyotirUp virAjamAn chhe.
have A ja arthanun kaLasharUp kAvya kahI evA AtmAnA anubhavanI preraNA kare chhe —
shlokArtha — [ चित्-शक्ति-रिक्तं ] chitshaktithI rahit [ सकलम् अपि ] anya sakaL bhAvone [अह्नाय] mULathI [विहाय] chhoDIne [च] ane [स्फु टतरम्] pragaTapaNe [स्वं चित्-शक्तिमात्रम्]
Page 103 of 642
PDF/HTML Page 134 of 673
single page version
potAnA chitshaktimAtra bhAvanun [अवगाह्य] avagAhan karIne, [आत्मा] bhavya AtmA [विश्वस्य उपरि] samasta padArthasamUharUp lokanA upar [चारु चरन्तं] sundar rIte pravartatA evA [इमम्] A [परम्] ek kevaL [अनन्तम्] avinAshI [आत्मानम्] AtmAno [आत्मनि] AtmAmAn ja [साक्षात् कलयतु] abhyAs karo, sAkShAt anubhav karo.
bhAvArtha — A AtmA paramArthe samasta anyabhAvothI rahit chaitanyashaktimAtra chhe; tenA anubhavano abhyAs karo em upadesh chhe. 35.
have chitshaktithI anya je bhAvo chhe te badhA pudgaladravyasambandhI chhe evI AgaLanI (chha) gAthAnI sUchanikArUpe shlok kahe chhe –
shlokArtha — [चित्-शक्ति-व्याप्त-सर्वस्व-सारः] chaitanyashaktithI vyApta jeno sarvasva-sAr chhe evo [अयम् जीवः] A jIv [इयान्] eTalo ja mAtra chhe; [अतः अतिरिक्ताः] A chitshaktithI shUnya [अमी भावाः] je A bhAvo chhe [सर्वे अपि] te badhAy [पौद्गलिकाः] pudgalajanya chhe — pudgalanA ja chhe. 36.
evA e bhAvonun vyAkhyAn chha gAthAomAn kare chhe —
Page 104 of 642
PDF/HTML Page 135 of 673
single page version
gAthArtha — [जीवस्य] jIvane [वर्णः] varNa [नास्ति] nathI, [न अपि गन्धः] gandh paN nathI, [रसः अपि न] ras paN nathI [च] ane [स्पर्शः अपि न] sparsha paN nathI, [रूपं अपि न] rUp paN nathI, [न शरीरं] sharIr paN nathI, [संस्थानं अपि न] sansthAn paN nathI, [संहननम् न] sanhanan paN nathI; [जीवस्य] jIvane [रागः नास्ति] rAg paN nathI, [द्वेषः अपि न] dveSh
Page 105 of 642
PDF/HTML Page 136 of 673
single page version
यः कृष्णो हरितः पीतो रक्तः श्वेतो वा वर्णः स सर्वोऽपि नास्ति जीवस्य, पुद्गल-
द्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यः सुरभिर्दुरभिर्वा गन्धः स सर्वोऽपि नास्ति जीवस्य,
paN nathI, [मोहः] moh paN [न एव विद्यते] vidyamAn nathI, [प्रत्ययाः नो] pratyayo (Asravo) paN nathI, [कर्म न] karma paN nathI [च] ane [नोकर्म अपि] nokarma paN [तस्य नास्ति] tene nathI; [जीवस्य] jIvane [वर्गः नास्ति] varga nathI, [वर्गणा न] vargaNA nathI, [कानिचित् स्पर्धकानि न एव] koI spardhako paN nathI, [अध्यात्मस्थानानि नो] adhyAtmasthAno paN nathI [च] ane [अनुभागस्थानानि] anubhAgasthAno paN [न एव] nathI; [जीवस्य] jIvane [कानिचित् योगस्थानानि] koI yogasthAno paN [न सन्ति] nathI [वा] athavA [बन्धस्थानानि न] bandhasthAno paN nathI, [च] vaLI [उदयस्थानानि] udayasthAno paN [न एव] nathI, [कानिचित् मार्गणास्थानानि न] koI mArgaNAsthAno paN nathI; [जीवस्य] jIvane [स्थितिबन्धस्थानानि नो] sthitibandhasthAno paN nathI [वा] athavA [संक्लेशस्थानानि न] sankleshasthAno paN nathI, [विशुद्धिस्थानानि] vishuddhisthAno paN [न एव] nathI [वा] athavA [संयमलब्धिस्थानानि] sanyamalabdhisthAno paN [नो] nathI; [च] vaLI [जीवस्य] jIvane [जीवस्थानानि] jIvasthAno paN [न एव] nathI [वा] athavA [गुणस्थानानि] guNasthAno paN [न सन्ति] nathI; [येन तु] kAraN ke [एते सर्वे] A badhA [पुद्गलद्रव्यस्य] pudgaladravyanA [परिणामाः] pariNAm chhe.
TIkA — je kALo, lIlo, pILo, rAto athavA dhoLo varNa chhe te badhoy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 1. je surabhi
Page 106 of 642
PDF/HTML Page 137 of 673
single page version
पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यः कटुकः कषायः तिक्तोऽम्लो मधुरो वा रसः
स सर्वोऽपि नास्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यः स्निग्धो
रूक्षः शीतः उष्णो गुरुर्लघुर्मृदुः कठिनो वा स्पर्शः स सर्वोऽपि नास्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यत्स्पर्शादिसामान्यपरिणाममात्रं रूपं तन्नास्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यदौदारिकं वैक्रियिकमाहारकं तैजसं
कार्मणं वा शरीरं तत्सर्वमपि नास्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् ।
सत्समचतुरस्रं न्यग्रोधपरिमण्डलं स्वाति कुब्जं वामनं हुण्डं वा संस्थानं तत्सर्वमपि नास्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यद्वज्रर्षभनाराचं वज्रनाराचं नाराचमर्धनाराचं कीलिका असम्प्राप्तासृपाटिका वा संहननं तत्सर्वमपि नास्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यः प्रीतिरूपो रागः स सर्वोऽपि नास्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । योऽप्रीतिरूपो द्वेषः स सर्वोऽपि नास्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे
सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यस्तत्त्वाप्रतिपत्तिरूपो मोहः स सर्वोऽपि नास्ति जीवस्य,
athavA durabhi gandh chhe te badhIye jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 2. je kaDavo, kaShAyalo, tIkho, khATo athavA mITho ras chhe te badhoy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 3. je chIkaNo, lUkho, shIt, uShNa, bhAre, halako, komaL athavA kaThor sparsha chhe te badhoy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 4. je sparshAdisAmAnyapariNAmamAtra rUp chhe te jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 5. je audArik, vaikriyik, AhArak, taijas athavA kArmaN sharIr chhe te badhuy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 6. je samachaturasra, nyagrodhaparimanDaL, svAtik, kubjak, vAman athavA hunDak sansthAn chhe te badhuy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 7. je vajrarShabhanArAch, vajranArAch, nArAch, ardhanArAch, kIlikA athavA asamprAptAsRupATikA sanhanan chhe te badhuy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 8. je prItirUp rAg chhe te badhoy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 9. je aprItirUp dveSh chhe te badhoy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 10. je yathArtha tattvanI apratipattirUp (aprAptirUp)
Page 107 of 642
PDF/HTML Page 138 of 673
single page version
पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । ये मिथ्यात्वाविरतिकषाययोगलक्षणाः प्रत्ययास्ते
सर्वेऽपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यद् ज्ञानावरणीय-
दर्शनावरणीयवेदनीयमोहनीयायुर्नामगोत्रान्तरायरूपं कर्म तत्सर्वमपि नास्ति जीवस्य, पुद्गल- द्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यत्षट्पर्याप्तित्रिशरीरयोग्यवस्तुरूपं नोकर्म तत्सर्वमपि नास्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यः शक्तिसमूहलक्षणो वर्गः स
सर्वोऽपि नास्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । या वर्गसमूहलक्षणा वर्गणा
सा सर्वापि नास्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि
मन्दतीव्ररसकर्मदलविशिष्टन्यासलक्षणानि स्पर्धकानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गल- द्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि स्वपरैकत्वाध्यासे सति विशुद्धचित्परिणामाति- रिक्तत्वलक्षणान्यध्यात्मस्थानानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि प्रतिविशिष्टप्रकृतिरसपरिणामलक्षणान्यनुभागस्थानानि तानि सर्वाण्यपि
moh chhe te badhoy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 11. mithyAtva, avirati, kaShAy ane yog jemanAn lakShaN chhe evA je pratyayo te badhAy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 12. je gnAnAvaraNIy, darshanAvaraNIy, vedanIy, mohanIy, Ayu, nAm, gotra ane antarAyarUp karma chhe te badhuy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 13. je chha paryAptiyogya ane traN sharIrayogya vastu(-pudgalaskandh)rUp nokarma chhe te badhuy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 14. je karmanA rasanI shaktionA (arthAt avibhAg parichchhedonA) samUharUp varga chhe te badhoy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 15. je vargonA samUharUp vargaNA chhe te badhIye jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 16. je mandatIvra rasavALAn karmadaLonA vishiShTa nyAs(-jamAv)rUp (arthAt vargaNAonA samUharUp) spardhako chhe te badhAy jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 17. svaparanA ekapaNAno adhyAs hoy tyAre (vartatAn), vishuddha chaitanyapariNAmathI judApaNun jemanun lakShaN chhe evAn je adhyAtmasthAno chhe te badhay jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 18. judI judI prakRitionA rasanA pariNAm jemanun lakShaN evAn je anubhAgasthAno te badhay jIvane
Page 108 of 642
PDF/HTML Page 139 of 673
single page version
न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि कायवाङ्मनोवर्गणा-
परिस्पन्दलक्षणानि योगस्थानानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि प्रतिविशिष्टप्रकृतिपरिणामलक्षणानि बन्धस्थानानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि स्वफलसम्पादन-
समर्थकर्मावस्थालक्षणान्युदयस्थानानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि गतीन्द्रियकाययोगवेदकषायज्ञानसंयमदर्शनलेश्याभव्यसम्यक्त्व- संज्ञाहारलक्षणानि मार्गणास्थानानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि प्रतिविशिष्टप्रकृतिकालान्तरसहत्वलक्षणानि स्थितिबन्धस्थानानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि
कषायविपाकोद्रेकलक्षणानि संक्लेशस्थानानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गल- द्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि कषायविपाकानुद्रेकलक्षणानि विशुद्धिस्थानानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि चारित्रमोह-
nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 19. kAyavargaNA, vachanavargaNA ane manovargaNAnun kampan jemanun lakShaN chhe evAn je yogasthAno te badhay jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 20. judI judI prakRitionA pariNAm jemanun lakShaN chhe evAn je bandhasthAno te badhay jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 21. potAnun phaL utpanna karavAmAn samartha karma-avasthA jemanun lakShaN chhe evAn je udayasthAno te badhay jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 22. gati, indriy, kAy, yog, ved, kaShAy, gnAn, sanyam, darshan, leshyA, bhavya, samyaktva, sangnA ane AhAr jemanAn lakShaN chhe evAn je mArgaNAsthAno te badhay jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 23. judI judI prakRitionun amuk mudat sudhI sAthe rahevun te jemanun lakShaN chhe evAn je sthitibandhasthAno te badhay jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 24. kaShAyanA vipAkanun atishayapaNun jemanun lakShaN chhe evAn je sankleshasthAno te badhay jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 25. kaShAyanA vipAkanun mandapaNun jemanun lakShaN chhe evAn je vishuddhisthAno te badhay jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 26. chAritramohanA
Page 109 of 642
PDF/HTML Page 140 of 673
single page version
विपाकक्रमनिवृत्तिलक्षणानि संयमलब्धिस्थानानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्य- परिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि पर्याप्तापर्याप्तबादरसूक्ष्मैकेन्द्रियद्वीन्द्रियत्रीन्द्रिय- चतुरिन्द्रियसंज्ञ्यसंज्ञिपञ्चेन्द्रियलक्षणानि जीवस्थानानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् । यानि मिथ्यादृष्टिसासादनसम्यग्दृष्टिसम्यग्मिथ्या- दृष्टयसंयतसम्यग्दृष्टिसंयतासंयतप्रमत्तसंयताप्रमत्तसंयतापूर्वकरणोपशमकक्षपकानिवृत्तिबादरसाम्प- रायोपशमकक्षपकसूक्ष्मसाम्परायोपशमकक्षपकोपशान्तकषायक्षीणकषायसयोगकेवल्ययोगकेवलि- लक्षणानि गुणस्थानानि तानि सर्वाण्यपि न सन्ति जीवस्य, पुद्गलद्रव्यपरिणाममयत्वे सत्यनुभूतेर्भिन्नत्वात् ।
भिन्ना भावाः सर्व एवास्य पुंसः
तेनैवान्तस्तत्त्वतः पश्यतोऽमी
नो दृष्टाः स्युर्दृष्टमेकं परं स्यात् ।।३७।।
vipAkanI kramasha nivRutti jemanun lakShaN chhe evAn je sanyamalabdhisthAno te badhay jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 27. paryApta tem ja aparyApta evAn bAdar ne sUkShma ekendriy, dvIndriy, trIndriy, chaturindriy ane sangnI tathA asangnI panchendriy jemanAn lakShaN chhe evAn je jIvasthAno te badhay jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 28. mithyAdraShTi, sAsAdan samyagdraShTi, samyagmithyAdraShTi, asanyatasamyagdraShTi, sanyatAsanyat, pramattasanyat, apramattasanyat, apUrvakaraN -upashamak tathA kShapak, anivRuttibAdarasAmparAy-upashamak tathA kShapak, sUkShmasAmparAy-upashamak tathA kShapak, upashAntakaShAy, kShINakaShAy, sayogakevaLI ane ayogakevaLI jemanAn lakShaN chhe evAn je guNasthAno te badhay jIvane nathI kAraN ke te pudgaladravyanA pariNAmamay hovAthI (potAnI) anubhUtithI bhinna chhe. 29. (A pramANe A badhAy pudgaladravyanA pariNAmamay bhAvo chhe; te badhA, jIvanA nathI. jIv to paramArthe chaitanyashaktimAtra chhe.)
have A ja arthanun kaLasharUp kAvya kahe chhe —
shlokArtha — [वर्ण-आद्याः] je varNAdik [वा] athavA [राग-मोह-आदयः वा] rAg- mohAdik [भावाः] bhAvo kahyA [सर्वे एव] te badhAy [अस्य पुंसः] A puruShathI (AtmAthI) [भिन्नाः] bhinna chhe [तेन एव] tethI [अन्तःतत्त्वतः पश्यतः] antardraShTi vaDe jonArane [अमी नो