ननु वर्णादयो यद्यमी न सन्ति जीवस्य तदा तन्त्रान्तरे कथं सन्तीति प्रज्ञाप्यन्ते इति चेत् —
इह हि व्यवहारनयः किल पर्यायाश्रितत्वाज्जीवस्य पुद्गलसंयोगवशादनादिप्रसिद्ध-
बन्धपर्यायस्य कुसुम्भरक्तस्य कार्पासिकवासस इवौपाधिकं भावमवलम्ब्योत्प्लवमानः परभावं परस्य
दृष्टाः स्युः] e badhA dekhAtA nathI, [ एकं परं दृष्टं स्यात् ] mAtra ek sarvoparI
tattva ja dekhAy
chhe — kevaL ek chaitanyabhAvasvarUp abhedarUp AtmA ja dekhAy chhe.
bhAvArtha — paramArthanay abhed ja chhe tethI te draShTithI jotAn bhed nathI dekhAto; te nayanI draShTimAn puruSh chaitanyamAtra ja dekhAy chhe. mATe te badhAy varNAdik tathA rAgAdik bhAvo puruShathI bhinna ja chhe.
A varNathI mAnDIne guNasthAn paryant je bhAvo chhe temanun svarUp visheShatAthI jANavun hoy to gommaTasAr Adi granthomAnthI jANI levun. 37.
have shiShya pUchhe chhe ke jo A varNAdik bhAvo jIvanA nathI to anya siddhAntagranthomAn ‘te jIvanA chhe’ em kem kahyun chhe? teno uttar gAthAmAn kahe chhe —
gAthArtha — [एते] A [वर्णाद्याः गुणस्थानान्ताः भावाः] varNathI mAnDIne guNasthAn paryanta bhAvo kahevAmAn AvyA te [व्यवहारेण तु] vyavahAranayathI to [जीवस्य भवन्ति] jIvanA chhe (mATe sUtramAn kahyA chhe), [तु] parantu [निश्चयनयस्य] nishchayanayanA matamAn [केचित् न] temanAmAnA koI paN jIvanA nathI.
TIkA — ahIn, vyavahAranay paryAyAshrit hovAthI, saphed rUnun banelun vastra je kasumbA vaDe rangAyelun chhe evA vastranA aupAdhik bhAv( – lAl rang)nI jem, pudgalanA sanyogavashe anAdi
110