kahAnajainashAstramALA ]
स्वतश्चितो भवनमात्रतया सद्भावो वेति शब्दभेदेऽपि न च वस्तुभेदः ।
ज्ञानमेव मोक्षस्य कारणं विहितं, परमार्थभूतज्ञानशून्यस्याज्ञानकृतयोर्व्रततपःकर्मणोः
बन्धहेतुत्वाद्बालव्यपदेशेन प्रतिषिद्धत्वे सति तस्यैव मोक्षहेतुत्वात् ।
hovAthI muni chhe, pote ja gnAnasvarUp hovAthI gnAnI chhe, ‘sva’nA bhavanamAtrasvarUp hovAthI svabhAv chhe athavA svata (potAthI ja) chaitanyanA ❋bhavanamAtrasvarUp hovAthI sadbhAv chhe (kAraN ke je svata hoy te sat-svarUp ja hoy). A pramANe shabdabhed hovA chhatAn vastubhed nathI ( — nAm judAn judAn chhe chhatAn vastu ek ja chhe).
bhAvArtha — mokShanun upAdAn to AtmA ja chhe. vaLI paramArthe AtmAno gnAnasvabhAv chhe; gnAn chhe te AtmA chhe ane AtmA chhe te gnAn chhe. mATe gnAnane ja mokShanun kAraN kahevun yogya chhe.
have, AgamamAn paN gnAnane ja mokShanun kAraN kahyun chhe em batAve chhe —
gAthArtha — [ परमार्थे तु ] paramArthamAn [ अस्थितः ] asthit [ यः ] evo je jIv [ तपः करोति ] tap kare chhe [ च ] tathA [ व्रतं धारयति ] vrat dhAraN kare chhe, [ तत्सर्वं ] tenAn te sarva tap ane vratane [ सर्वज्ञाः ] sarvagno [ बालतपः ] bALatap ane [ बालव्रतं ] bALavrat [ ब्रुवन्ति ] kahe chhe.
TIkA — AgamamAn paN gnAnane ja mokShanun kAraN pharamAvyun chhe (em siddha thAy chhe); kAraN ke je jIv paramArthabhUt gnAnathI rahit chhe tenAn, agnAnapUrvak karavAmAn AvelAn vrat, ❋ bhavan = hovun te.