kahAnajainashAstramALA ]
यतो हि ज्ञानी, यो हि यस्य स्वो भावः स तस्य स्वः स तस्य स्वामी इति खरतरतत्त्वद्रष्टयवष्टम्भात्, आत्मानमात्मनः परिग्रहं तु नियमेन विजानाति, ततो न ममेदं स्वं, नाहमस्य स्वामी इति परद्रव्यं न परिगृह्णाति ।
gAthArtha — [ आत्मानम् तु ] potAnA AtmAne ja [ नियतं ] niyamathI [ आत्मनः परिग्रहं ] potAno parigrah [ विजानन् ] jANato thako [ कः नाम बुधः ] kayo gnAnI [ भणेत् ] em kahe ke [ इदं परद्रव्यं ] A paradravya [ मम द्रव्यम् ] mArun dravya [ भवति ] chhe?
TIkA — je jeno svabhAv chhe te tenun ‘1sva’ chhe ane te teno (sva bhAvano) svAmI chhe — em sUkShma tIkShNa tattvadraShTinA AlambanathI gnAnI (potAnA) AtmAne ja AtmAno parigrah niyamathI jANe chhe, tethI ‘‘A mArun ‘sva’ nathI, hun Ano svAmI nathI’’ em jANato thako paradravyane parigrahato nathI (arthAt paradravyane potAno parigrah karato nathI).
bhAvArtha — lokamAn evI rIt chhe ke samajadAr DAhyo mANas paranI vastune potAnI jANato nathI, tene grahaN karato nathI. tevI ja rIte paramArthagnAnI potAnA svabhAvane ja potAnun dhan jANe chhe, paranA bhAvane potAno jANato nathI, tene grahaN karato nathI. A rIte gnAnI paranun grahaN – sevan karato nathI.
‘‘mATe hun paN paradravyane nahi parigrahun’’ em have (mokShAbhilAShI jIv) kahe chhe —
1. sva = dhan; milakat; mAlikInI chIj.