जीवितं हि तावज्जीवानां स्वायुःकर्मोदयेनैव, तदभावे तस्य भावयितुमशक्यत्वात्; स्वायुःकर्म च नान्येनान्यस्य दातुं शक्यं, तस्य स्वपरिणामेनैव उपार्ज्यमाणत्वात्; ततो न कथञ्चनापि अन्योऽन्यस्य जीवितं कुर्यात् । अतो जीवयामि, जीव्ये चेत्यध्यवसायो ध्रुवमज्ञानम् ।
gAthArtha — [जीवः] jIv [आयुरुदयेन] AyukarmanA udayathI [जीवति] jIve chhe [एवं] em [सर्वज्ञाः] sarvagnadevo [भणन्ति] kahe chhe; [त्वं] tun [आयुः च] par jIvone Ayukarma to [न ददासि] deto nathI [त्वया] to (he bhAI!) ten [तेषाम् जीवितं] temanun jIvit (jIvatar) [कथं कृतं] kaI rIte karyun?
[जीवः] jIv [आयुरुदयेन] AyukarmanA udayathI [जीवति] jIve chhe [एवं] em [सर्वज्ञाः] sarvagnadevo [भणन्ति] kahe chhe; par jIvo [तव] tane [आयुः च] Ayukarma to [न ददति] detA nathI [तैः] to (he bhAI!) temaNe [ते जीवितं] tArun jIvit [कथं नु कृतं] kaI rIte karyun?
TIkA — pratham to, jIvone jIvit kharekhar potAnA AyukarmanA udayathI ja chhe, kAraN ke potAnA AyukarmanA udayanA abhAvamAn jIvit karAvun ( – thavun) ashakya chhe; vaLI potAnun Ayukarma bIjAthI bIjAne dai shakAtun nathI, kAraN ke te (potAnun Ayukarma) potAnA pariNAmathI ja upArjit thAy chhe ( – meLavAy chhe); mATe koI paN rIte bIjo bIjAnun jIvit karI shake nahi. tethI ‘hun parane jivADun chhun ane par mane jivADe chhe’ evo adhyavasAy dhruvapaNe ( – niyatapaNe) agnAn chhe.
bhAvArtha — pUrve maraNanA adhyavasAy viShe kahyun hatun te pramANe ahIn paN jANavun.
382