kahAnajainashAstramALA ]
एवं बन्धहेतुत्वेन निर्धारितस्याध्यवसानस्य स्वार्थक्रियाकारित्वाभावेन मिथ्यात्वं दर्शयति —
परान् जीवान् दुःखयामि सुखयामीत्यादि, बन्धयामि मोचयामीत्यादि वा, यदेतदध्यवसानं
तत्सर्वमपि, परभावस्य परस्मिन्नव्याप्रियमाणत्वेन स्वार्थक्रियाकारित्वाभावात्, खकुसुमं
koI muni IryAsamitipUrvak yatnathI gaman karatA hoy temanA pag taLe koI UDatun jIvaDun vegathI AvI paDIne marI gayun to tenI hinsA munine lAgatI nathI. ahIn bAhya draShTithI jovAmAn Ave to hinsA thaI, parantu munine hinsAno adhyavasAy nahi hovAthI temane bandh thato nathI. jem te pag nIche marI jatun jIvaDun munine bandhanun kAraN nathI tem anya bAhyavastuo viShe paN samajavun. A rIte bAhyavastune bandhanun kAraN mAnavAmAn vyabhichAr Avato hovAthI bAhyavastu bandhanun kAraN nathI em siddha thayun. vaLI bAhyavastu vinA nirAshraye adhyavasAn thatAn nathI tethI bAhyavastuno niShedh paN chhe ja.
A rIte bandhanA kAraNapaNe ( – kAraN tarIke) nakkI karavAmAn Avelun je adhyavasAn te potAnI arthakriyA karanArun nahi hovAthI mithyA chhe — em have darshAve chhe —
gAthArtha — he bhAI! ‘[जीवान्] hun jIvone [दुःखितसुखितान्] dukhI-sukhI [करोमि] karun chhun, [बन्धयामि] bandhAvun chhun [तथा विमोचयामि] tathA mukAvun chhun, [या एषा ते मूढमतिः] evI je A tArI mUDh mati ( – mohit buddhi) chhe [सा] te [निरर्थिका] nirarthak hovAthI [खलु] kharekhar [मिथ्या] mithyA ( – khoTI) chhe.
TIkA — hun par jIvone dukhI karun chhun, sukhI karun chhun ityAdi tathA bandhAvun chhun, mukAvun chhun ityAdi je A adhyavasAn chhe te badhuy, parabhAvano paramAn vyApAr nahi hovAne lIdhe