kahAnajainashAstramALA ]
स्वपरयोरविवेके सति जीवस्याध्यवसितिमात्रमध्यवसानं; तदेव च बोधनमात्रत्वाद्बुद्धिः, व्यवसानमात्रत्वाद्वयवसायः, मननमात्रत्वान्मतिः, विज्ञप्तिमात्रत्वाद्विज्ञानं, चेतनामात्रत्वाच्चित्तं, चितो भवनमात्रत्वाद्भावः, चितः परिणमनमात्रत्वात्परिणामः ।
स्तन्मन्ये व्यवहार एव निखिलोऽप्यन्याश्रयस्त्याजितः ।
शुद्धज्ञानघने महिम्नि न निजे बध्नन्ति सन्तो धृतिम् ।।१७३।।
TIkA — sva-parano avivek hoy (arthAt sva-paranun bhedagnAn na hoy) tyAre jIvanI 1adhyavasitimAtra te adhyavasAn chhe; ane te ja (arthAt jene adhyavasAn kahyun te ja) bodhan- mAtrapaNAthI buddhi chhe, 2vyavasAnamAtrapaNAthI vyavasAy chhe, 3mananamAtrapaNAthI mati chhe, vignapti- mAtrapaNAthI vignAn chhe, chetanAmAtrapaNAthI chitta chhe, chetananA bhavanamAtrapaNAthI bhAv chhe, chetananA pariNamanamAtrapaNAthI pariNAm chhe. (A rIte A badhAy shabdo ekArtha chhe.)
bhAvArtha — A je buddhi Adi ATh nAmothI kahyA te badhAy chetan AtmAnA pariNAm chhe. jyAn sudhI svaparanun bhedagnAn na hoy tyAn sudhI jIvane je potAnA ne paranA ekapaNAnA nishchayarUp pariNati varte chhe tene buddhi Adi ATh nAmothI kahevAmAn Ave chhe.
‘adhyavasAn tyAgavAyogya kahyAn chhe tethI em samajAy chhe ke vyavahArano tyAg karAvyo chhe ane nishchayanun grahaN karAvyun chhe’ — evA arthanun, AgaLanA kathananI sUchanArUp kAvya have kahe chhe —
shlokArtha — AchAryadev kahe chhe ke — [सर्वत्र यद् अध्यवसानम्] sarva vastuomAn je adhyavasAn thAy chhe [अखिलं] te badhay (adhyavasAn) [जिनैः] jin bhagavAnoe [एवम्] pUrvokta rIte [त्याज्यं उक्तं] tyAgavAyogya kahyAn chhe [तत्] tethI [मन्ये] ame em mAnIe chhIe ke [अन्य-आश्रयः व्यवहारः एव निखिलः अपि त्याजितः] ‘par jeno Ashray chhe evo vyavahAr
1. adhyavasiti = (ekamAn bIjAnI mAnyatApUrvak) pariNati; (mithyA) nishchiti; (khoTo) nishchay hovo te.
2. vyavasAn = kAmamAn lAgyA rahevun te; udyamI hovun te; nishchay hovo te.
3. manan = mAnavun te; jANavun te.