kahānajainashāstramāḷā ]
भूयमानासङ्गतया भावेन्द्रियावगृह्यमाणान् स्पर्शादीनिन्द्रियार्थांश्च सर्वथा स्वतः पृथक्करणेन विजित्योपरतसमस्तज्ञेयज्ञायकसङ्करदोषत्वेनैकत्वे टङ्कोत्कीर्णं विश्वस्याप्यस्योपरि तरता प्रत्यक्षो- द्योततया नित्यमेवान्तःप्रकाशमानेनानपायिना स्वतःसिद्धेन परमार्थसता भगवता ज्ञानस्वभावेन सर्वेभ्यो द्रव्यान्तरेभ्यः परमार्थतोऽतिरिक्तमात्मानं सञ्चेतयते स खलु जितेन्द्रियो जिन इत्येका निश्चयस्तुतिः ।
anubhavamān āvatun je asaṅgapaṇun te vaḍe sarvathā potāthī judā karyā; e, indriyonā viṣhayabhūt padārthonun jītavun thayun. ām je (muni) dravyendriyo, bhāvendriyo tathā indriyonā viṣhayabhūt padārtho — e traṇene jītīne, gneyagnāyak-saṅkar nāmano doṣh āvato hato te saghaḷo dūr thavāthī ekatvamān ✽ṭaṅkotkīrṇa ane gnānasvabhāv vaḍe sarva anyadravyothī paramārthe judā evā potānā ātmāne anubhave chhe te nishchayathī ‘jitendriy jin’ chhe. (gnānasvabhāv anya achetan dravyomān nathī tethī te vaḍe ātmā sarvathī adhik, judo ja chhe.) kevo chhe te gnānasvabhāv? ā vishvanī (samasta padārthonī) upar tarato (arthāt temane jāṇatān chhatān te-rūp nahi thato), pratyakṣha udyotapaṇāthī sadāy antaraṅgamān prakāshamān, avinashvar, svataḥsiddha ane paramārthasat — evo bhagavān gnānasvabhāv chhe.
ā rīte ek nishchayastuti to ā thaī. (gney to dravyendriyo, bhāvendriyo tathā indriyonā viṣhayabhūt padārtho ane gnāyak pote ātmā — e bannenun anubhavan, viṣhayonī āsaktatāthī, ek jevun thatun hatun; bhedagnānathī bhinnapaṇun jāṇyun tyāre te gneyagnāyak-saṅkaradoṣh dūr thayo em ahīn jāṇavun.)
have bhāvyabhāvak-saṅkaradoṣh dūr karī (nishchay) stuti kahe chheḥ —
✽ṭaṅkotkīrṇa = paththaramān ṭāṅkaṇāthī korelī mūrtinī jem ekākār jevo ne tevo sthit.