kahānajainashāstramāḷā ]
ज्ञानी हि तावद् ध्रुवत्वात् स्वभावभावस्य टङ्कोत्कीर्णैकज्ञायकभावो नित्यो भवति, यौ तु
वेद्यवेदकभावौ तौ तूत्पन्नप्रध्वंसित्वाद्विभावभावानां क्षणिकौ भवतः । तत्र यो भावः कांक्षमाणं
वेद्यभावं वेदयते स यावद्भवति तावत्कांक्षमाणो वेद्यो भावो विनश्यति; तस्मिन् विनष्टे वेदको भावः
vāñchhā te kem kare? vartamān upabhog pratye rāg nathī; kāraṇ ke jene hey jāṇe chhe tenā pratye rāg kem hoy? ā rīte gnānīne je traṇ kāḷ sambandhī karmodayano upabhog te parigrah nathī. gnānī je vartamānamān upabhoganān sādhano bheḷān kare chhe te to pīḍā sahī shakātī nathī teno ilāj kare chhe — rogī jem rogano ilāj kare tem. ā, nabaḷāīno doṣh chhe.
have pūchhe chhe ke anāgat karmoday-upabhogane gnānī kem vāñchhato nathī? teno uttar kahe chheḥ —
gāthārthaḥ — [ यः वेदयते ] je bhāv vede chhe (arthāt vedakabhāv) ane [ वेद्यते ] je bhāv vedāy chhe (arthāt vedyabhāv) [ उभयम् ] te banne bhāvo [ समये समये ] samaye samaye [ विनश्यति ] vināsh pāme chhe — [ तद्ज्ञायकः तु ] evun jāṇanār [ ज्ञानी ] gnānī [ उभयम् अपि ] te banne bhāvone [ कदापि ] kadāpi [ न कांक्षति ] vāñchhato nathī.
ṭīkāḥ — gnānī to, svabhāvabhāvanun dhruvapaṇun hovāthī, ṭaṅkotkīrṇa ek gnāyakabhāvasvarūp nitya chhe; ane je *vedya-vedak (be) bhāvo chhe teo, vibhāvabhāvonun utpanna thavāpaṇun ane vināsh thavāpaṇun hovāthī, kṣhaṇik chhe. tyān, je bhāv kāṅkṣhamāṇ (arthāt vāñchhā karanārā) evā vedyabhāvane vede chhe arthāt vedyabhāvane anubhavanār chhe te (vedakabhāv) jyān sudhīmān utpanna thāy tyān sudhīmān kāṅkṣhamāṇ (arthāt vāñchhā karanāro) vedyabhāv vināsh pāmī jāy chhe; te
* vedya = vedāvāyogya. vedak = vedanār, anubhavanār.