kahAnajainashAstramALA ]
ज्ञानं स्वयं किल भवन्नपि रज्यते यः ।
गां दोग्धि दुग्धमिव नूनमसौ रसालम् ।।१२-५७।।
khanDAnvay sahit artha — ‘‘यः अज्ञानतः तु रज्यते’’ (यः) je koI mithyAdraShTi jIv (अज्ञानतः तु) mithyA draShTithI ja (रज्यते) karmanI vichitratAmAn potApaNun jANIne ranjAyamAn thAy chhe te, [te jIv kevo chhe?] ‘‘सतृणाभ्यवहारकारी’’ (सतृण) ghAs sahit (अभ्यवहारकारी) AhAr kare chhe. bhAvArtha Am chhe ke jem hAthI anna- ghAs maLelAn ja barAbar jANIne khAy chhe, ghAsano ane annano vivek karato nathI, tem mithyAdraShTi jIv karmanI sAmagrIne potAnI jANe chhe, jIvano ane karmano vivek karato nathI. kevo chhe? ‘‘किल स्वयं ज्ञानं भवन् अपि’’ (किल स्वयं) nishchayathI svarUpamAtranI apekShAe (ज्ञानं भवन् अपि) joke gnAnasvarUp chhe. vaLI jIv kevo chhe? ‘‘असौ नूनम् रसालम् पीत्वा गां दुग्धम् दोग्धि इव’’ (असौ) A chhe je vidyamAn jIv (नूनम्) nishchayathI (रसालम्) shikhanD (पीत्वा) pIne em mAne chhe ke (गां दुग्धम् दोग्धि इव) jANe gAyanun dUdh pIe chhe. shAnAthI? ‘‘दधीक्षुमधुराम्लरसातिगृद्धया’’ (दधीक्षु) shikhanDamAn (मधुराम्लरस) mIThA ane khATA svAdanI (अतिगृद्धया) atishay AsaktithI. bhAvArtha Am chhe ke svAdalampaT thayo thako shikhanD pIe chhe, svAdabhed karato nathI. evun nirbhedapaNun mAne chhe ke jevun gAyanun dUdh pItAn nirbhedapaNun mAnavAmAn Ave chhe. 12 – 57.
अज्ञानात् मृगतृष्णिकां जलधिया धावन्ति पातुं मृगा अज्ञानात्तमसि द्रवन्ति भुजगाध्यासेन रज्जौ जनाः ।
अज्ञानाच्च विकल्पचक्रकरणाद्वातोत्तरङ्गाब्धिवत् शुद्धज्ञानमया अपि स्वयममी कर्त्रीभवंत्याकुलाः ।।१३-५८।।