kahānajainashāstramāḷā ]
ज्ञानं स्वयं किल भवन्नपि रज्यते यः ।
गां दोग्धि दुग्धमिव नूनमसौ रसालम् ।।१२-५७।।
khaṇḍānvay sahit arthaḥ — ‘‘यः अज्ञानतः तु रज्यते’’ (यः) je koī mithyādraṣhṭi jīv (अज्ञानतः तु) mithyā draṣhṭithī ja (रज्यते) karmanī vichitratāmān potāpaṇun jāṇīne rañjāyamān thāy chhe te, [te jīv kevo chhe?] ‘‘सतृणाभ्यवहारकारी’’ (सतृण) ghās sahit (अभ्यवहारकारी) āhār kare chhe. bhāvārtha ām chhe ke jem hāthī anna- ghās maḷelān ja barābar jāṇīne khāy chhe, ghāsano ane annano vivek karato nathī, tem mithyādraṣhṭi jīv karmanī sāmagrīne potānī jāṇe chhe, jīvano ane karmano vivek karato nathī. kevo chhe? ‘‘किल स्वयं ज्ञानं भवन् अपि’’ (किल स्वयं) nishchayathī svarūpamātranī apekṣhāe (ज्ञानं भवन् अपि) joke gnānasvarūp chhe. vaḷī jīv kevo chhe? ‘‘असौ नूनम् रसालम् पीत्वा गां दुग्धम् दोग्धि इव’’ (असौ) ā chhe je vidyamān jīv (नूनम्) nishchayathī (रसालम्) shikhaṇḍ (पीत्वा) pīne em māne chhe ke (गां दुग्धम् दोग्धि इव) jāṇe gāyanun dūdh pīe chhe. shānāthī? ‘‘दधीक्षुमधुराम्लरसातिगृद्धया’’ (दधीक्षु) shikhaṇḍamān (मधुराम्लरस) mīṭhā ane khāṭā svādanī (अतिगृद्धया) atishay āsaktithī. bhāvārtha ām chhe ke svādalampaṭ thayo thako shikhaṇḍ pīe chhe, svādabhed karato nathī. evun nirbhedapaṇun māne chhe ke jevun gāyanun dūdh pītān nirbhedapaṇun mānavāmān āve chhe. 12 – 57.
अज्ञानात्तमसि द्रवन्ति भुजगाध्यासेन रज्जौ जनाः ।
शुद्धज्ञानमया अपि स्वयममी कर्त्रीभवंत्याकुलाः ।।१३-५८।।