bhAvArtha — jem bIj vinA dhAnya na thAy tem dharma vinA
sampadA paN na thAy e prasiddha chhe.
have dharmAtmAjIvonI pravRutti kahe chhe —
जो धम्मत्थो जीवो सो रिउवग्गे वि कुणदि खमभावं ।
ता परदव्वं वज्जइ जणणिसमं गणइ परदारं ।।४२९।।
यः धर्मस्थः जीवः सः रिपुवर्गे अपि करोति क्षमाभावम् ।
तावत् परद्रव्यं वर्जयति जननीसमं गणयति परदारान् ।।४२९।।
artha — je jIv dharmamAn sthir chhe te vairIonA samUh par
paN kShamAbhAv kare chhe, paradravyane taje chhe – angIkAr karato nathI tathA
parastrIne mAtA, bahen ane putrI samAn gaNe chhe.
ता सव्वत्थ वि कित्ती ता सव्वत्थ वि हवेइ वीसासो ।
ता सव्वं पिय भासइ ता सुद्धं माणसं कुणइ ।।४३०।।
तावत् सर्वत्र अपि कीर्तिः तावत् सर्वत्र अपि भवति विश्वासः ।
तावत् सर्वं प्रियं भाषते तावत् शुद्धं मानसं करोति ।।४३०।।
artha — je jIv dharmamAn sthir chhe tenI sarva lokamAn kIrti
(prasanshA) thAy chhe, sarva lok teno vishvAs kare chhe; vaLI te puruSh sarvane
priy vachan kahe chhe jethI koI dukhI thato nathI, te puruSh potAnA ane
paranA dilane shuddha – ujjvaL kare chhe, koIne tenA mATe kaluShatA rahetI
nathI, tem tene paN koInA mATe kaluShatA rahetI nathI, TUnkamAn dharma sarva
prakArathI sukhadAyak chhe.
have dharmanun mAhAtmya kahe chhe —
उत्तमधम्मेण जुदो होदि तिरिक्खो वि उत्तमो देवो ।
चंडालो वि सुरिंदो उत्तमधम्मेण संभवदि ।।४३१।।
उत्तमधर्मेण युतः भवति तिर्यञ्चः अपि उत्तमः देवः ।
चण्डालः अपि सुरेन्द्रः उत्तमधर्मेण संभवति ।।४३१।।
dharmAnuprekShA ]
[ 247