उत्तमगुणगहणरओ उत्तमसाहूण विणयसंजुत्तो ।
साहम्मियअणुराई सो सद्दिट्ठी हवे परमो ।।३१५।।
उत्तमगुणग्रहणरतः उत्तमसाधूनां विनयसंयुक्तः ।
साधर्मिकानुरागी स सदृष्टिः भवेत् परमः ।।३१५।।
arthaḥ — vaḷī kevo chhe te samyagdraṣhṭi? uttam guṇo je
samyagdarshan-gnān-chāritra-tap ādinun grahaṇ karavāmān to anurāgī
(bhāvanāvant) hoy chhe, e guṇo dhārak uttam sādhujanonā vinayathī yukta
hoy chhe tathā potā samān samyagdraṣhṭi sādharmī janomān anurāgī
– vātsalyaguṇ sahit hoy evo te uttam samyagdraṣhṭi hoy chhe. e traṇe
bhāv na hoy to jāṇavun ke tenāmān samyaktvanun yathārthapaṇun nathī.1
देहमिलियं पि जीवं णियणाणगुणेण मुणदि जो भिण्णं ।
जीवमिलियं पि देहं कंचुवसरिसं वियाणेइ ।।३१६।।
देहमिलितं अपि जीवं निजज्ञानगुणेन जानाति यः भिन्नम् ।
जीवमिलितं अपि देहं कञ्चुकसदृशं विजानाति ।।३१६।।
arthaḥ — ā jīv, dehanī sāthe maḷī rahyo chhe to paṇ, potānā
gnānaguṇ vaḍe potāne dehathī judo ja jāṇe chhe. vaḷī deh jīvanī sāthe
maḷī rahyo chhe to paṇ, tene (dehane) te kañchuk eṭale kapaḍānā jāmā
jevo jāṇe chhe. jem dehathī jāmo judo chhe tem jīvathī deh judo chhe,
em te jāṇe chhe.
णिज्जियदोसं देवं सव्वजिवाणं दयावरं धम्मं ।
वज्जियगंथं च गुरुं जो मण्णदि सो हु सद्दिट्ठी ।।३१७।।
निर्जितदोषं देवं सर्वजीवानां दयापरं धर्मम् ।
वर्जितग्रन्थं च गुरुं यः मन्यते सः स्फु टं सद्दृष्टिः ।।३१७।।
1sādharmīthī adhik jas, parijan upar prem;
tās na samakit mānīe, āgam nīti em.
dharmānuprekṣhā ]
[ 173