adhyāy-17 ][ 143
मुक्ते बाह्ये परद्रव्ये स्यात्सुखं चेच्चितो महत् ।
सांप्रतं किं तदादोऽतः कर्मादौ न महत्तरं ।।१५।।
mukat thatān paradravya bāıāthī jo jīvane sukh atīv dīse,
to pachhī karmādithī mukatane shreÌ saukhya shun nā ullase? 15.
artha : — bāhya paradravyano tyāg karatān jo ātmāne mahān sukh
thāy chhe, to have karmādine chhoḍatān ānāthī visheṣh sukh ātmāne kem
thāy? 15.
इन्द्रियैश्च पदार्थानां स्वरूपं जानतोंऽगिनः ।
यो रागस्तत्सुखं द्वेषस्तद्दुःखं भ्रांतिजं भवेत् ।।१६।।
यो रागादिविनिर्मुक्तः पदार्थानखिलानपि ।
जानन्निराकुलत्वं यत्तात्त्विकं तस्य तत्सुखं ।।१७।।
prāṇī vastusvarup jāṇatān, mātra bāıā £ndriy gnāne,
tyān je rāg, gaṇe sukh tene, dveṣh duḥkh bhramathī māne;
rāgādithī mukat sant je sarva vastu jāṇe toye,
nirākulatā tyān teone, te ja saukhya tāttvik ho ye. 16-17.
artha : — padārthonān svarūpane indriyo vaḍe jāṇatān jīvane temān je
rāg chhe, te bhrāntithī thatun sukh chhe ane je dveṣh chhe, te bhrāntijanya duḥkh
chhe. 16.
sarva padārthone jāṇavā chhatān paṇ je jīv rāgādithī atyant mukta
chhe tene je nirākuḷatā chhe, te tāttvik (sāchun) sukh chhe. 17.
इंद्राणां सार्वभौमानां सर्वेषां भावनेशिनां ।
विकल्पसाधनैः सार्थैर्व्याकुलत्वात्सुखं कुतः ।।१८।।
तात्त्विकं च सुखं तेषां ये मन्यंते ब्रुवंति च ।
एवं तेषामहं मन्ये महती भ्रांतिरुद्गता ।।१९।।